Tam nohama vzhůru 9.

K snídani (to jen tak na okraj, abych někoho doma nakrknul) jsem měl volská oka, slaninu, játra na cibulce, rajče, okurku, sýr, taštičky plněné masem a dva druhy džusu. Víc se do mě prostě nevešlo.

Plus společnost pěti krásných černých děvčat sedících přímo naproti mně u velkého kulatého stolu, aby mohly bez problémů klábosit. Jedna Xhosinka krásnější než druhá… čert aby vzal to zatracené HIV!!!

Během mé předsnídaně taky několikrát krátce vypadl proud; možná tu byla po nočním dešti příliš mnoha lidem zima a zapnuli klimatizace nebo kdo ví. Totiž Mark ví. Prý za to, aspoň podle jeho slov, tentokrát nemohl zde nejednou proklínaný Eskom, ale obec. Že by tedy snad pan starosta něco…? Pak jsem se cvičně prošel po Alexandře, hledaje, zda by se tu pro mě náhodou nenašla směnárna. Protože ne že bych s mojí postavou potřeboval tento měsíc ještě jíst, ale peníze jsou holt peníze. A jak jsem se jen zaradoval, když mě nikterak přesná směrovka zavedla až k FNB v hrozivě vypadajících přelidněných místech! I vrátil jsem se na pokoj pro pas a stouerovku a hrrr tam!

V 11.10 jsem se postavil do asi desetihlavé černošské fronty u přepážek, kratičké ve srovnání s těmi u bankomatů v předsálí. Už po nějaké půlhodině na mě došla řada a začala pohádka o tom, jak stařeček měnil, až vyměnil. Postupně se na mně vystřídaly tři úřednice a jeden úředník s „přítelem na telefonu“, zaměstnal jsem kopírku, která fungovala, přístroj na ověřování peněz, který se dlouho vzpouzel, než se rozhodl dělat to, co má, i dva počítače, kterým se prý na mně pořád něco nelíbilo. Ale nevzdali to, když jsem jim potvrdil, že už jsem v Jižní Africe peníze měnil a někde jinde to šlo. A tak jsem se nakonec po okopírování pasu, udání adresy, majitelky Twins, nahlášení svého telefonu a mailu atd. dočkal. Sto euro jsem vyměnil ve (skutečně) rekordním čase jedna hodina a pětatřicet minut. Zájemcům o adrenalinový zážitek (pokud se to tam na mně nenaučili, jako že to sotva) tak vřele doporučuji vyrazit po Alexandra Road směrem od East Londonu, za muzeem zahnout na Cathcart Street doleva a pak je to po pravé straně. Nezájemcům o adrenalin pak doporučuji vyrazit a zahnout kamkoliv jinam.

Pokračování zítra