Před nemnoha dny jsem mluvil s moudrým starcem. Tedy z našeho úhlu pohledu ne až tak starcem a kdo ví, jak je tomu s tou moudrostí.
Jenže v Africe se zkrátka stárne rychleji a osmapadesátiletý černoch tak může být za starce považován; a umí-li dobře psát a mluvit přinejmenším ve dvou jazycích, dokáže počítat, zná historii svého kraje a země a dokonce se i vyzná v mapě a svým způsobem snad i globální politice a ekonomii, nebude to žádný trouba ani u nás, natož tam.
Prostě jsem mluvil v King William´s Townu v Jihoafrické republice s moudrým starcem, zaměstnancem to tamního prý dost významného muzea, jehož jsem poznal už před lety a jenž se nyní asi zrovna natolik nudil, že vyšel z budovy až k plotu v naději, že třeba půjde kolem někdo, s kým by se dalo poklábosit. A tím někým jsem byl náhodou zrovna já.
A co mimo jiné pravil tento moudrý stařec?
Maje na očích okolí mi sám od sebe vysvětlil, jak se věci mají.
Evropa a Amerika jsou prý moc malé. Tak malé, že se tam musí stavět vysoké budovy, aby se tam vůbec všechno nějak vešlo. Zatímco v Jižní Africe… Hele, tolik volného místa kolem! A okolní ulice plné kapesních zlodějů. Protože tu nikdo z mladých nesežene práci a tak jsou jedinými východisky z bídy zlodějna a drogy.
Proč že prý tedy Evropani a Američani nepostaví továrny tam? Všichni místní do jednoho by tam šli rádi pracovat. Neměli by pak hlad a zločinnost by zmizela jako mávnutím kouzelného proutku. Evropa by nebyla přeplněná a u nich by byl ráj na zemi…
A protože už po těch letech v Jihoafrické republice vím své, nezbylo mi, než mu dát do značné míry za pravdu. Protože je tam vskutku hodně těch, kdo by podle svých slov a svého každodenního nejednou hodně usilovného hledání a pachtění se rádi pracovali, ovšem práce je tam opravdu pomálu. A je tam hodně těch, kdo opravdu mají hlad a nemají vyhlídky na to, že by tomu mohlo být kdy zákonnou cestou jinak; takže kradou, přepadají a zabíjejí, aby sami přežili, případně fetují, aby se v té zemi měli snad jako já, jemuž tam stačí ke štěstí namísto drog a alkoholu docela obyčejná relativní trocha peněz. I když tuším, že až by se najedli, pokračoval by zločin dále, jen by se kradlo „pro vyšší cíle“, že kdyby bylo dost „obyčejné“ práce, dřiny, začali by se nejspíše dožadovat něčeho lepšího… Prostě Evropanova skepse.
Ale fakt dnes zůstává faktem. Když prý sami nemáme místo, proč nepostavíme továrny tam, v Jižní Africe? Všichni budou spokojeni, všude bude lépe… Tam i tady…
A mne přitom napadla kacířská myšlenka. Co takhle opravdu postavit továrny v Africe? Třeba ne právě v JAR, v King William´s Townu, jak navrhoval onen muž, ale prostě v Africe. Kde je tolik „zbytečně nevyužitého místa“. Postavme tam podniky, které se nám do „přeplněné“ Evropy „nevejdou“ nebo se nám prostě „nehodí do krámu“. Dejme v nich práci oněm nás ještě více přeplňujícím imigrantům. Ať si tam vydělají na jídlo a nemají důvod si zoufat, vydávat se na dráhu zločinu (k němuž i ilegální vstup do cizí země, tedy do Evropy, patří) z bezvýchodnosti. Spasíme tím ty, kterým jde o spasení.
A ti, kdo tuto možnost nevyužijí a dál budou trvat stůj co stůj na azylu v Evropě? To tedy budou, vycházeje z logiky onoho „moudrého starce“, obyčejní vyžírkové. Kterým nejde o život, ale o blahobytný život. O zneužívání sociálního systému, díky němuž si mohou v Evropě bezpracně žít líp, než by se měli jako pracující tam. Protože když jim nestačí ke štěstí plný žaludek… A takovým přece žádná humanitární norma, žádný zákon či předpis právo na azyl nedává. S těmi nejsme povinni se dělit o to, co nám vybudovali naši předci, těm nejsme povinni dávat to, co má být předáno našim dětem. Tím spíše ve výše zmíněné situaci, kdy chudým obyvatelům zřejmě nejvyspělejšího státu černého kontinentu podle slov jednoho z nich bohatě stačí ke štěstí práce, díky které se dá najíst. Nic víc…
A dokážete si představit, kolik (třeba i nejprostších) továren by se dalo v chudé a finančně nenáročné Africe za uspořené peníze postavit? Vezmeme-li v potaz třeba na http://www.novinky.cz/domaci/375700-otevreni-zarizeni-pro-bezence-v-balkove-prijde-na-50-milionu.html uváděné cifry? Kolik Afričanů by mohlo být i tam vlastně doopravdy šťastných? Že prostě nehladoví…
Pro potvrzení výše uvedených slov si klidně můžete onomu „moudrému starci“ zavolat; na jihoafrické telefonní číslo 0719256435. Sedí tam v muzeu a ve volných chvílích odtud pozoruje okolí plné nešťastníků, kteří by, neznaje státní sociální podporu, rádi pracovali a za to jedli. Nic víc. A byli by šťastní…
