Jmenuji se Jiří Věříš a přímo jsem se účastnil natáčení pořadu "Den D" v České televizi. V dílu odvysílaném v úterý 23.února jsem investorům nabídl příbor pro handicapované a uspěl jsem. Dalším vývojem jsem však hluboce zklamán. Nápad jsem prozradil a peníze nemám.
Bohužel, přesto že se to tak jeví, nestačí jen přesvědčit investory o svém nápadu a získat příslib jejich peněz na realizaci zamýšleného projektu. Mě samotnému se to totiž podařilo a investory jsem svou ideou získal.
Nebudu tu teď řešit to, že kvůli částce 300 tisíc Kč jsem nakonec byl nucen odevzdat jako zástavu 50% z případného zisku. Říkal jsem si, že pokud prodej a vše ostatní nutné zajistí investoři, tak to zase není tak moc. Šel jsem do tohoto pořadu s již přesně stanoveným záměrem, kterým směrem se v prodeji dát a zajistil jsem si i výrobce na daný výrobek. Šlo jen o to získat peníze na počáteční investici pro výrobu, zřízení webových stránek s internetovým obchodem a reklamu.
*
Přečtěte si také článek Den D a Jiří Věříš podruhé.
Po úspěšném natáčení následovalo další setkání, tentokrát již jen se dvěma investory. Tam jsem dostal úkoly, které musím splnit, a navíc příslib, že se pokusí můj nápad využít v zahraničí. Můj původní záměr byl odsunut do pozadí. To tedy pro mne znamenalo zrušit smlouvu s výrobcem, tím zastavit případnou výrobu a ostatní záležitosti s internetem také pozastavit.
Úkoly, kterými jsem byl pověřen, jsem na vlastní náklady splnil. S dobrým pocitem jsem se těšil na další naše setkání. Bohužel mne čekalo velké zklamání. Jeden z investorů totiž zjistil, že údajně podobný výrobek v zahraničí již existuje. Na to konto mi investoři sdělili, že pro jejich plán je můj výrobek nepoužitelný a že proto odstupují od slíbené investice.
Jako jakousi cenu útěchy mi nabídli, že se pokusí spojit s výrobcem v zahraničí a zprostředkují dovoz jeho výrobku k nám. Jde totiž o to, že mám tento výrobek již odsouhlasen patentovým úřadem pro ČR. Prý bych pak mohl přijmout jeho výrobek za svůj a otevřít tomuto výrobci cestu do České republiky.
Stát se prodejcem výrobku z mého pohledu horšího než byl můj nápad, jsem se zdráhal. Neumím si totiž představit, že bych všem potencionálním zákazníkům, kteří měli již možnost vidět prototyp mého nápadu, prodal něco tak jiného a nedokonalého. Bylo by to podle mne nekorektní. Přitom se nabízela spousta dalších možností uvedení mého výrobku na trh. Co třeba celá Evropa?
Bohužel tato cesta byla pro mé investory nezajímavá. Peníze nebudou. V současné době bilancuji, jaký že to vlastně mělo pro mne přínos? Co zbylo z mého původního projektu? Jaké jsou mé vyhlídky do budoucna?
Nejhorší na tom všem je, že jsem se ocitl ve slepé uličce. Po odvysílání mé prezentace všichni vědí, že jsem se dohodl s investory a získal požadované peníze. Žádný případný zájemce se mi proto neozve. Proč taky, když mi to tak pěkně vyšlo, že?
Co k tomu všemu dodat? Snad jen to, že jsem dostal velkou školu o tom jak to v oblasti hledání investic chodí. Navíc už nejsem tak úplně přesvědčen, že pořad "Den D" slouží k pomoci malým podnikatelům a nebo jen obyčejným lidem s dobrým nápadem, jak se většina lidí mylně domnívá. Spíše jde o to zajistit více peněz pro samotné investory.
Je určitě dobré si před prvotní myšlenkou o přijetí účasti v takovémto pořadu velmi dobře přečíst "pravidla hry". I zde je totiž ona začarovaná větička o tom, že nárokovat si nějak již před kamerami slíbené finance není možné. A co víc? Již se objevila reklama na III.řadu tohoto pořadu. Tak všem doufajícím přeji hodně štěstí.
Jiří Věříš
