Úřednická vláda

Vždy jsem měl pocit, že pod výrazem úřednická vláda se skrývá cosi podřadného a nekvalitního. Něco, co je pouhým východiskem z nouze.

Já  však ke svému překvapení současnou vládu nevnímám o nic horší než vlády předchozí. A tak mě napadla hloupá myšlenka, proč nemít i v budoucnu po volbách zase úřednickou vládu. Vládu, kde na jednotlivé ministry by bylo  vypsáno výběrové řízení a byli by vybráni nejlepší manažeři, odborně zdatní, bez ohledu na stranickou příslušnost. Volební programy jednotlivých politických stran a následné volební výsledky by byly osnovou pro programové prohlášení vlády  a parlamentem schválený vládní program by se stal zákonem, stejně tak jako dnes státní rozpočet. Parlament by potom pracoval na zákonech, které by plnění vládního programu vyžadovalo a neutápěl se v neustálých politických půtkách  a osobních napadáních. Jednotliví ministři by byli v případě neplnění vládního programu v jejich resortu odvolatelní parlamentem a nemusela by kvůli tomu padat celá vláda. Proč mě napadla taková blbost?

Bylo to poté, co jsem již poněkolikáté slyšel hovořit  ministra financí pana Janotu. Vím, že to je vyjímečný odborních v oblasti financí a státního rozpočtu a mohl by být stejně platný na místě 1. náměstka ministra. Jeho odbornost mu však dává autoritu, která odradí demagogicky smýšlející politiky k nesmyslným osobním útokům, kterých jsme dnes a denně svědky v rámci politických bojů mezi vládou a opozicí. Více takových odborníků na jednotlivých ministerských postech by jistě vedlo k efektivnější a kvalitnější práci ministerstev a možná by vedlo i k úsporám, které v rámci současné krize budou nezbytné.

Otázkou je, co by potom zbylo na práci pro politické strany? Více se věnovat problémům občanů v jednotlivých krajích a jejich připomínky a návrhy zpracovávat do svých politických programů.

Vím, že to, co jsem právě napsal, je taková blog-fiction, která nemá sebemenší naději, aby se mi někdy splnila. Jak by řekl jeden můj dobrý kamarád : „Napsáno s naivitou prosťáčka“.

M. Konfršt