Pátek

Je až neuvěřitelné co se to s dnešní střední generací děje.  Jsem jedna z nich a děsím sama sebe.

V pátek večer sedím doma u počítače, brouzdám po i internetu a koukám na televizi. Už to samo o sobě je v podstatě smutný, ale ještě horší je, že nejsem sama.  Dalších pár známých je na tom úplně stejně. Sedí doma sami, popíjí čaj, kafe nebo něco ostřejšího a snaží si najít zábavu na síti. Všichni se sejdou na chatu a povídají si, posílají si odkazy na hudbu, na zajímavé stránky, které se jim za celý den u počítače podařilo najít. Ani jeden z nich nenajde…nevím snad odvahu k tomu, aby ty další zvednul od stolu a šli tam ven do opravdového světa. Ven mezi lidi, dívat se do očí těch ostatních, čelit jeden druhému tváří v tvář.  Neudělá to ani jeden z nich. Možná se bojí odmítnutí… bojí se, že by se někdo dostal za tu dokonalou poker face? Nevím. Znamená v dnešní době být „single“, sedět celé dny doma na zadku a o nic a o nikoho se nezajímat? Když čtu všechny ty články o lidech, kteří si vybrali život o samotě, protože mají svůj prostor a budují si kariéru atd.atd. Jak jsou všichni v téhle situaci spokojení a za nic by ji nevyměnili. Tak to jsou jen silácké řeči. Ono totiž těm všem rádoby nezávislým „singles“ nic jiného nezbývá. Všichni sedí doma, jenže tam se seznámíte tak maximálně s panem Moravcem v neděli, nebo Supermanem každý všední den. A co se stane když přeci jen vyjdou ven? Nic, už zapomněli jak se seznámit, jak někoho oslovit, jak se bavit jinak než v psaném projevu. Jak se vyjádřit, co chceme, co bychom chtěli. Jsem ráda, že můžu žít v dnešní době,v téhle zemi. Nikdo mě neohrožuje, můžu si v rámci jakýchsi mezích dělat co chci, kde chci a s kým chci. Na druhou stranu tuhle dobu nenávidím.  Občas poslouchám vyprávění mojí mámy, jak to bylo když byla mladá. Žádná zástupná media a náhražky společenského života. Nechtěli jste se zbláznit? Šli jste ven, do kavárny, do parku, jen tak ven mezi spoluobyvatele téhle malé zemičky. Pánové byli tehdy spokojen sami se sebou, nebáli se oslovit ženu a bylo to tak v pořádku. Nemuseli se bát, že je někdo obviní z obtěžování. Nebáli se odmítnutí, protože to je prostě součást námluv, součást života. Vždycky se najde někdo kdo Vás odmítne a je to tak v pořádku. Emancipace udělala z dnešních mužů baby. Čeká se, že žena už se nebude bát oslovit muže jako první, tak je to přeci v 21. Století v pořádku. Není! Sakra kde sou všichni chlapi? Vím to, sedí doma a mnou si ruce, protože zažívají falešný pocit spokojenosti se svojí kariérou a se svým životem. Protože být single je přeci cool. A my ženy? Jsou tu i takové co převezmou otěže a rozhodnou se tenhle bláznivý životní styl přetvořit ve svůj prospěch. Co jdou a snaží se dělat i něco jiného než koukat na náhražku života v televizi. Jdou tedy ven, jdou mezi lidi. Ale co tam najdou? To je otázka.

A tak čím dál tím víc platí, že se své rádoby známé a přátele známe z fotek a víme co se jim právě teď honí hlavou . Ale oni nám to neřekli, oni nám to napsali ve svém statusu.

Anna Koehlerová