Všichni někomu dluží. I když si našinec nevezme půjčku, stejně na jeho hlavu připadá část státního dluhu. Zdá se, že bez dluhu už se dneska nedá žít. Ale komu to vlastně všichni dlužíme?
Když si někdo potřebuje půjčit peníze - na podnikání nebo na třeba na bydlení - vyrazí obvykle do banky nebo k jinému lichváři. Bohatého strejdu v Americe každý nemá, takže pro většinu lidí se nabízí pouze první dvě možnosti.
Kde si ale půjčují vlády a státy? Jeden čas jsem si myslel, že si půjčují od jiných států. Ale od kterých, když dluh mají všichni? Kdyby si půjčovaly státy navzájem, tak by to nedávalo moc smysl, zápočtem by se dluhy odmazávaly. Takže musí chodit k nějaké instituci, která je dost solventní na to, aby např. naší vládě půjčila každý rok miliardy na pokrytí schodků v rozpočtu.
Nejsem odborník, tak mě napadá, že si půjčuje od nějaké banky. Ha! Centrální banky bych z toho tak nějak vyloučil, poněvadž to by si státy půjčovaly navzájem a mohly by provádět zápočty. Možná, že se to v určité míře děje, nicméně dluhy narůstají (na všech stranách), a tak si musím myslet, že si půjčují od soukromých bank. To mě vede k trochu zvláštním závěrům, že stát se může stát dlužníkem soukromé osoby a tudíž i jejím vazalem.
Co mám na mysli tím vazalstvím - kdyby mi v naší obci všichni lidé dlužili, nemusel bych být starostou a stejně bych měl v obci největší slovo. Z toho mi vychází, že se tak nepřímo dostáváme do pronájmu, podobného domu postavenému na úvěr a věřitel se stává pánem dotyčného domu/státu.
Uznávám, že to zní dost divoce, ale je to snad jinak? A pokud budu uvažovat dál, budu se muset ptát, kdo je majitelem té banky nebo bank, kterým všichni dlužíme (státy i jednotlivci)? Um..eh… tady to začíná smrdět kriminálem, protože mnoho těchto majitelů má stejnou národnost. Je to národnost, která se v posledních letech obestřela jakousi aurou vyvolenosti a nadřazenosti a (bohužel) i nedotknutelnosti. Její zmiňování začínají postihovat zákony a proto jejich jméno nevyslovím.
Já vím, že máme svobodu slova a projevu, ale jak kdosi trefně poznamenal, máme ji jen před soudem. Po něm už ne.
Ale to jsem odbočil. Z této úvahy mi vyplývá, že celý svět se postupně stává majetkem malé skupiny lidí - majitelů bank. A dnešní turbulence na burzách a ekonomická recese jim jen nahrává, aby dostali úplně všechno.
V jedné staré knize se praví:
Bohatý nad chudými panuje, a vypůjčující bývá služebníkem toho, jenž půjčuje. (Přísloví 22:7)
Takže abych to nějak pěkně shrnul - vítejte v otrokářském světě!
Tomáš Horký
