Jsem závislák na blogu Idnes, musím se léčit!

Jo, už je to tak. Jsem starej závislák. Kdysi jsem začal číst idnes zprávy a pak jsem narazil na blogy. Byla tam zábava, bylo tam drámo, bylo tam dusno, lítaly tam sexuální narážky i urážky. Byl jsem huknutej. Prostě stručně, čtu blogy denně. Už mám svoje dobrý a oblíbený autory, kam chodím a kde se bavím.

Ráno, když snínám, zapnu noťas, najedu na blog Idnes. Moje přítelkyně zatím nic neříká, ostatně, co oči nevidí, to jí nevadí, protože ona je v době kdy snídám, už dávno ve škole.

Nakouknu u snídaně a pak šupám do práce. V práci je někdy pomalej den, tak proč si nepřečíst trochu blogů? Náš šéf sice bloknul Facebook, ale na idnes si netroufaj a nebo si myslej, že tam lidi nechoděj. Nevím. Každopádně si můžu počíst něco víc na blogu.

Po práci se sejdeme doma, ukuchtíme něco na véču a pak když přítelkyně studuje, já si čtu. Blogy. Někdy se fakt rozčílím, když vidím jak lidi vyváděj, ale někdy se řehtám a říkám si to snad ani není možný!!!!! Mám už svý oblíbený lidi a ty dokážou někdy psát líp než novináři. Je to fajn objevit nový blogery a někteří z nich jsou fakt dobří, však jich už kolik vydalo knížky.

Kdysi tam byl jeden týpek, Standa Weiner, a ten psal suprový hlody, ale ten už nepíše. Na jeho sexy osmnáctku doteď myslím!

A je škoda, že už nepíše.

Ale to neva. BO

Vždycky je tady Větva, a ten pobaví, bo umí psát!!!
A pak je tam Ruda Havlík, ten vždycky dokáže napsat i vyfotit tak přesně, že mě z toho až mrazí.
A ještě spousty dalších.
Takže jo, jsem závislák. A říká se, že první krok k léčení závislosti je přiznat si problém. Tak teda jo. Mám problém. Rád čtu blogy idnes a jsem tam pečenej vařenej. A tak se s tím musí něco dělat.

A co? No přece otevřít si blog a zkusit si taky druhou stranu. Jasný. Stručný. Jednoduchý. Myslíte, že blog snese ještě jednoho blogera?

Petr J. Hřebejk