Jak se čert pokoušel svést našeho Karla

„Už mě ty jeho ctnosti lezou na nervy,“ rozzlobil se Lucifer na řadového čerta, zodpovědného za celoživotní svádění Karla Schwarzenberga. „Podívej se nahoru na svět, máš teď tolik nástrojů k pokušení, máš k dispozici záludnosti a fauly volebního boje, pýchu z davu obdivovatelů, touhu po prezidentském postu, vztek, zoufalství a ty jsi mi z toho ještě neulovil ani jeden hřích! Dávám ti čas do konce ledna a dávám ti klíč od tří lidských duší,  které k tomu můžeš využít.“ 

I otevřel čert duši Zemanovu, útočil na nic netušícího Karla zleva, zprava, chrlil na něj pomluvy, nechal ho prohrát volby, ale hříchu se nedočkal.

Smutný čert hledal druhou duši, patřící jistému Klausovi, toho času na summitu v Chile. Ale Klaus čerta hned rozpoznal a tuze se polekal, že si ho chce odnést za to ukradené pero. „Pravda a láska zvítězila nad lží a nenávistí!“ vykřiknul zaklínadlo nad zlem, aby čerta zahnal.

Lucifer nebyl spokojen. „Zbývá ti pár dní a poslední duše k otevření!“  pohrozil. „Jak, jak, jak? Jaká je ta třetí duše?“ spílal čert. „Jak, jak, jak? Jakl.“ odpověděl Lucifer. I zabrnkal čert Jaklovi na nervy, „do rána napíšeš slova, která ti poručím a na svůj web je vyvěsíš, sic o všechno pivo v životě přijdeš!“ A Jakl činil, jak čert kázal, ale Schwarzenberg zase nic.

I rozplakal se zoufalý čert a zvolal: „Jak tě mám Karle už jinak donutit, aby jsi někomu aspoň jednou řekl: Jdi do (sprosté slovo)!“

Beatrix Sviezeny