Jak dál v reformách a české politice

Jsem Čech a jsem na to velmi hrdý. Už víc jak 10 let pracuji v jedné nadnárodní společnosti. Od května 2010 je moje nové působiště Bombay, Indie.

Nicméně I zde velmi sleduji probíhající události v České republice a snad I díky vzdalennosti a úplně odlišnému životnímu standardu se opravdu nestačím divit, co všechno je u nás možné. Když jsem žil v Praze tak jsem tyto kontrasty zřejmě neviděl tak ostře jako nyní, ale začněme po pořádku.
Výsledek voleb jsem velmi ocenil a svým kamarádům v Čechách jsem gratuloval k výsledku. Jsem rád že CSSD nedostala šanci vládnout, ale ne proto, že bych byl zavilý pravičák, ale myslím si, že současná CSSD nemá recept na to, jak úspěšně provést nutné reformy. Nemá totiž potřebné odborníky schopné přijít s alternativní variantou ozdravení veřejných financí. Vývoj po volbách mi dal za pravdu. Strana, která brojí proti propouštění, musí sama propouštět, protože neumí hospodařit a neskutečně se zadlužila. Když neumí uřídit náklady v Lidovém domě, proč bych jim měl věřit, že jsou schopni uřídit veřejné finance CR.
Úplně mě mrazí při slovech CSSD, či odborových předáku, že reformy a šetření nejsou tak nutné, protože celkové zadlužení CR je jedno z nejnižších v EU. To myslí tito pánové opravdu vážně? To opravdu chtějí čekat na situaci, kdy bude naše zadlužení nejvyšší v Evropě a pak spustit reformy? Určitě budeme všichni souhlasit s tím, že pokud by vláda nemusela platit úroky z našeho dluhu ve výši zhruba 60 ? 70 mld. KC ročně, tak by se nám všem dařilo mnohem lépe a současná opatření by nemusela být tak bolestivá, ale to je kdyby. Určitě se nechci pouštět do debaty, kdo za dluhy může, atd. To je minulost a ta se nedá změnit.
Problém české politiky jsou sami politici. Nejde totiž o to, jestli reformu u nás bude dělat pravice a nebo levice. Žádný recept není 100% správný a vždy se stanou dílčí chyby a vždy se bude nějaká skupina obyvatel cítit víc ukřivděná, atd. Problém je, že politická reprezentace není schopna přijít s vizí a na této vizi se společně shodnout. Proč toho není schopna? Protože jsou to politici a nikoli odborníci. Jedná se o technology moci, kteří politiku dělají pro svůj vlastní prospěch a hlavně jsou závislí na moci. To je droga, která se neumí zbavit. Není to nic vyjímečného, stává se to občas i úspěšným manazeru. Ale na rozdíl od politiků, v soukromé sféře je přísloví ?pýcha předchází pád? velmi pravdivé.
Proč se tedy ani současný reformní pokus zřejmě nedočká úspěšného konce? Pojďme se podívat na hlavní aktéry celého příběhu:
1) Petr Nečas ? slušný a poctivý matador české politiky, který se zřejmě upřímně snaží ozdravit veřejné finance a zachovat sociální smír. Není ovšem krizovým managerem a dostatečně silnou osobností, aby se s touto výzvou porval. Krizový manager musí mít specifické vlastnosti a ty bohužel Petrovi Nečasovi chybí. V časech prosperity by byl ale skvělý premiér, který by mohl provádět dlouhodobou konsensuální politiku
2) Radek John ? novinář a nikoli manager. Má upřímnou snahu něco změnit, nicméně narazil na limity svých znalostí, dovedností a zkušennosti. Není schopen úspěšně uřídit ministerstvo a reformovat jej.
3) Vít Bárta ? je na něm vidět, že založil a řídil velkou firmu a dělal to úspěšně. Z manažerského pohledu zřejmě nejschopnější člověk vlády, bohužel ho pravděpodobně dožene jeho vlastní minulost, takže nebude mít dostatek času dokončit svou část reformy.
4) Miroslav Kalousek ? ostřílený politik, který už zažil snad vše. Dle mého soudu se jedná o slušně zabezpečeného člověka, který se teď chce zapsat do historie. Nedá se mu sice úplně věřit, přece jenom jeho působení na MO CR a přátelství s panem Havou budí určité pochybnosti, nicméně se domnívám, že nepotřebuje programově krást. Největším jeho problémem je nezřízená ambice vytvořit z TOP 09 dominantní stranu na pravém spektru politické scény. Tím pádem přehlíží potřebu dosažení konsensu se svými partnery a nadřazuje zájmy TOP 09 nad zájmy CR
5) Karel Schwarzenberg ? slušný člověk, šlechtic, který politiku bere opravdu jako službu veřejnosti. Je úžasné sledovat jeho nadhled. Nicméně dravci kolem něj ho již převálcovali a tudíž jeho reálný vliv upadá.
6) Bohuslav Sobotka ? kariérní politik. Po vystudování VS si sedl rovnou do PS sněmovny. Nikdy nepracoval, nikdy nic nedokázal a stal se z něj pouze technolog moci, který nepřispěl k HDP CR ani korunou, protože celý svůj život je placený z daní. Bez skrupulí ukradl peníze z náhrad pro své bydlení. Myslím, že každý občan CR má právo u něj přespat aspoň jednu noc, když jsme mu tak hezky přispěli. Bez politiky není nic, takže se v ní musí udržet a to je jeho nejsilnější motivace. Nemá vlastní vizi, vlastní názor a vlastní zkušennost. Po VS v podstatě nežil v reálném prostředí, ale v bublině PS a Strakovy Akademie. Kdyby chtěl opravdu sloužit jako politik České republice, měl by z ni teď odejít a začít pracovat v soukromé sféře, ale ne s pomocí CSSD jak se tomu stalo v případě psychicky labilního ministra obrany CR Tvrdíka, kterého Gross dosadil do CSA a ten je nasměroval k bankrotu. Pěkně od píky, jako každý z nás.
7) Vojtěch Filip ? zbytečná figura jak v celé KSCM, tak v politice vůbec. Nemá co dát pro budoucí rozvoj CR. Pokud se CSSD vzchopí a začne prosazovat rozumnou levicovou politiku, obsadí levou část politického spektra a z KSCM se stane extremistická strana. Vojtěch Filip je člověk bez vize a není pro politiku a KSCM přínosem.
Co tedy s tím?
Napadá mě pouze jediné řešení. V podstatě najmout dnešní úspěšné manažery (ne vlastníky firem) ve věku 35 ? 40 let, kteří pracují pro soukromé (nikoli státní, či polostátní) nadnárodní firmy a dát jim manadat na 4 ? 5 let s úkolem ozdravit fungovaní CR ve všech oblastech s důrazem na reformu veřejných financí. Každý rozumný občan v této republice ví, že manažeři, kteří úspěšně řídí firmy vytvářejí pracovní místa. I odborářští bossové to vědí, ale v zájmu moci a vlivu to nikdy nepřiznají. Pokud tito manažeři umí vytvořit místa ve firmách, budou schopni dát dohromady také hospodaření CR a vytvořit nová pracovní místa v celé CR. A na plýtvání prostředky jsou obzvlášť šíbři a umí najít skryté rezervy a postavit se korupci i plýtvání. Proč? Protože se s těmito problémy potýkají dnes a denně, protože jednají podle etických kodexů firem a protože vědí, že pokud by se nechali jednou zkorumpovat, jejich kariéra skonči. To je rozdíl mezi nimi a dnešní politickou garniturou. Narazíme však na 2 zásadní problémy?
1) Jsme demokratická země a tudíž nikdo nemůže tyto manažery pověřit. Museli by se dát dohromady a založit politickou stranu. Museli by vyhrát volby se ziskem aspoň 50% hlasů, aby mohli reformy prosadit bez kompromisů. Možná by to ale stálo za zkoušku. Co takhle ?Liga prosperity?? Jsou ale občané CR tak zodpovědní, aby tento vývoj umožnili? Budou důchodci pod náporem slibů od CSSD a KSCM přemýšlet nad tím, že jejich vnoučata už důchod mít nebudou pokud se neprovede důchodová reforma? Nevím, jsem v tomto velmi skeptický.
2) Druhým, možná vetším problémem je otázka, proč by to vlastně tito odborníci dělali? Mnozí z nich si dnes vydělají víc než premiér CR a někteří víc než prezident. Navíc by se jednalo o mnohem náročnější práci a mnohem větší odpovědnost. A hlavně o nekonečné diskuse s kariérními politiky, jejichž zájmy jsou v mnoha případech v totálním rozporu se zájmy občanů této republiky.
Na druhé straně zde existuje jedno velké pozitivum. Tito lidé, by brali účast ve vládě CR nikoli jako osobní výhru, nehledali by osobní prospěch a neopájeli by se mocí. Byla by to pouze a jen profesní výzva. Navíc by zřejmě většina z nich neusilovala o znovuzvolení a tudíž by nemuseli dělat kompromisy s ohledem na voličské nálady. Možná to zní drsně, ale je to tak. Pokud bude chtít jakákoli politická reprezentace udělat opravdu účinné reformní kroky, musí počítat s tím, že nebude zvolena v příštím volebním období. A to je problém politiků, ti potřebují být zvoleni každé čtyři roky.
Čeští manažeři jsou dnes ve světě velmi uznávaní a vážení. Pokud umí řídit nadnárodní firmy, dokáží uřídit CR. Dejme jim proto šanci, ale nejdřív je o to požádejme. Pokud tu žádost budou akceptovat, tak jim svěřme moc. Je to šance pro nás pro všechny, jenom důvěryhodní odborníci, nikoli od reality odtržení politici, mohou připravit tuto zemi na budoucnost.
Jsem Čech a jsem na to hrdý, Češi, přestaňme na chvíli myslet na naše osobní a sobecké zájmy, na naše peněženky a žaludky!!! Každý z nás by teď měl jít a podívat se na novorozeného človíčka. Na další generaci našeho malého, ale snad ještě pořád hrdého národa. A pojďme teď myslet na chvíli na tyto nové občánky. My všichni bez rozdílu. Já vás o to prosím.
Roman Vavron