K tomuto tématu jsem se již kdysi vyjádřila, ale i přesto jsem dál stejně rozhořčená pokaždé, když zaslechnu pro mě absurdní propagandu, která vyzdvihuje pozitiva a přínosy porodů prováděných doma.
Největší boom tento trend zažíval zhruba před 6ti lety, kdy jsem shodou okolností byla v radostném očekávání i já. V dopoledních pořadech a magazínech pro ženy několikrát vystupovaly právě zastánkyně této metody a vysloveně lákaly a vyzývaly nastávající maminky k tomuto rozhodnutí. Už tehdy se ve mně mísily pocity nepochopení a zaujatosti, i když jsem vlastně do té doby o příchodu miminka věděla jen teorii nastudovanou z knih. Dnes když už mám děti dvě, musím říct, že mi celé to „domácí divadlo“ příjde zkrátka nezodpovědné a sobecké.
Jako hlavní prioritu uvádí tato komunita rodiček pocit bezpečí a pohodlí v domácím prostředí, kde žena není vystavena cizímu stresujícímu zařízení. No nezlobte se na mě, ale během intenzivních kontrakcí opravdu nevnímáte detaily okolí a nepozastavujete se nad tím, jestli máte na lůžku polštářky s motýlky a usmívají se na vás z poličky veselé obrázky z dovolené. Opravdu ne! A stresorem jsou beze sporu bolesti samy o sobě a to nezávisle na barevných tapetách či bílé zdi.
Dalším pozitivem domácího zázemí má být svobodná volba svých blízkých u tohoto radostného okamžiku zrození. Nevím, koho všeho bych v tu chvíli chtěla zvát domů. „Zdravím všechny, zatím se posaďte a jakmile budu mít chvilku mezi kontrakcemi, upravím si vlasy a uvařím vám kávu …“ Přeci v dnešní době je přítomnost nastávajícího tatínka na porodním sále brána jako samozřejmost a v případě jeho nepřítomnosti není problém mít u sebe jako oporu kamarádku či jinou blízkou osobu.
A výzva návratu k přírodě a tradicím, mi v tomto případě připadá také zcestná. Kdo chce přilnout blíže k přírodě, ať si pořídí biozahrádku nebo odjede na pár dní pod stan. Daleko efektivnější řešení.
Argumenty ohledně případných komplikací mě doslova nadzvedávaly ze židle. Školená paní se s klidem odvolává na lékaře, který je o porodu telefonicky informován a v případě závažného problému je vyslán vůz záchranné služby. Příjezd RZS trvá minimálně 10 minut – a to v té lepší variantě. Jsem zdravotník a vím, co v případě ohrožení života znamená byť jen jediná minuta!
Dokáže pak matka žít celý život s vědomím, že kvůli svévolnému rozhodnutí má její dítě díky nedostatku kyslíku doživotně poškozený mozek? Vrátila by své rozhodnutí zpět?
Ano, dříve se běžně rodilo doma, ale statistiky ohledně úmrtnosti novorozenců a rodiček během porodů jsou neúprosné. Ano, dříve zuby také trhal místní kovář, tak proč se nevrátíme k tradicím a chodíme k stomatologovi, dříve lidi také lovili mamuty, tak proč chodíme k řezníkovi?
Apeluji na všechny nastávající maminky, které by snad přemýšlely nad takovou volbou. Mějte rozum a především myslete na vaše miminko. Od chvíle kdy jej poprvé pochováte ve svém náručí, budete ten malý uzlíček milovat víc než vlastní život, budete ochotné za něj dýchat, budete cítit celým srdcem potřebu ho ochraňovat a zbožňovat až za hranice svých možností! Nikdy byste mu neublížily, proto neriskujte. Neriskujte život toho nejcennějšího, co vás potkalo jen pro svou lehkomyslnost…
Myslete na to, že až ten drobek trošku odroste, zaúkolujete babičku nebo paní na hlídání a můžete s manželem, přítelem nebo partou kamarádek vyrazit třeba na wellness víkend, který si užijete se vším komfortem, servisem a beze stresu, bez bolestí si vychutnáte veškeré pohodlí dosytnosti.
