Hrdinové plátna na společné psychiatrické terapii

Několik židlí umístěných v pravidelný kruh, na které usedají pacienti ve stejnokrojové teplákovce ... Ale ne jen tak nějací... Sezení začíná.

„Ahoj, jmenuji se Harry .“ Pronese nesmělý mladík v kulatých brejličkách. „Ahoj Harry.“ Zašumí sborový pozdrav. „Jsem tu, protože prý vidím bludy, ale to vůbec není pravda. Jsem vyučený čaroděj, a kdyby tu nebyly ty mříže, tak by doletěla moje sovička i s kouzelnou hůlkou a všechno by se vysvětlilo. Slyšíte?! Vysvětlilo! Mám na čele jizvu ve tvaru blesku, nejsem blázen, jsem čaroděj! “

„Ale no tak klid pane Potter, posaďte se.“ Pronese klidně terapeut a rozhořčený mladík usedne zpátky na židli. „Podívejte, všechno to jsou jen konstruktivní výplody Vaší mysli. To, že jste na VUT, dle Vás v Bradavicích, obíral ostatní studenty ve skořápkách a karetních tricích, ještě neznamená, že jste kouzelník. Létání na koštěti je taktéž, uznejte sám, zcela absurdní, i když si občas myslím, že to umí i moje tchýně. A tu jizvu na čele jste si způsobil sám, když jste ve svěrací kazajce tloukl hlavou do sanitního vozu značky OPEL. A pro vaši útěchu, buďte rád, že to nebyl šéfův RENAULT, už kvůli té jizvě.“

„Tak, koho pak tu máme dále prosím?“

„Ahoj, jmenuji se Frodo.“ Zvedá se další pacient, přičemž ledabyle pohodí dlouhými dredy do boku. „Ahoj Frodo.“ Odpoví zase sbor malému hobitovi.

„Jsem tu na detox. V mládí jsem utekl z domu i s nějakým zlatem, s kámošema jsme se chytli party, toulali se bez prostředků světem a chtěli ho zachránit, znáte to… Spousta dobrodružství a tak… Skončilo to rvačkou, kdy mi ten odepsaný blázen uhryzl prst a já ho shodil do nitra sopky. Byl to mazec, no. Soud k případu přihlídl jako k nešťastné náhodě a já vyvázl s podmínkou. Když bylo po všem, vrátil jsem se do rodného Kraje a věnoval se chovu koz. Občas přijel Aragorn nebo jiní kluci z bývalé party a kouřili jsme listí. Spoustu listí…He he vééééélkou spoustu…“

„Milý Frodo, všichni Vám upřímně držíme palce v odvykací kůře a přejeme pevnou abstinenční vůli. Jen tak dále. A pokud bude léčba úspěšná,necháte si oholit hlavu, aby vám zpátky narostly ty roztomilé lokýnky a můžete nastoupit na místní BIO farmu.

„Dále bych poprosil pana Cullena, aby i on povstal.“

„Ahoj, jmenuji se Edward.“ „Ahoj Edwarde.“Sborové zahučení. „Jmenuji se Edward Cullen a trpím utkvělou představou, že jsem …“ „Pane Cullene, omlouvám se, že vás přerušuji,“ vstoupí mu do řeči terapeut, „ ale bylo by zdvořilé, abyste si sundal tu kapuci. Stmívá se, tudíž se nemusíte obávat. Prosím, pokračujte.“  Bledý muž uposlechne, odhalí svou alabastrovou tvář a pokračuje: „Jmenuji se Edward a trpím utkvělou představou, že jsem upír.“

„Aha.“ Odmlčí se na moment vedoucí sezení a unaveně si promne oční koutky. „Podívejte, pane Cullene, to že jste pobledlý anemik, ještě neznamená, že musíte být nutně upír. Heleďte já si dám steak taky raděj krvavý než vysušený a doma slyším neustále, jak všem piju krev – no a jsem snad nějaký  upír?“ Ticho přeruší výbuch smíchu. „Prej ´jsem snad nějakej upír?´ No to bylo dobrý!“ Řve smíchy na celé kolo další pacient. „Žádám pana Jokera, aby se uklidnil!“ Upozorní důrazně terapeut a pokračuje v rozčílení:  „A když už jsme u Vás pane Joker, opět jste porušil zákaz odnášení malířských potřeb z dílny, takže ihned po terapii si pod dohledem sestry umejete obličej a za trest se svým spolubydlícím vytřete schodiště.“ „Hmm, tak to mě Batman asi zabije.“Utrousí nakrknutě muž s rozmazaným make-upem.

„No abych to shrnul,“ povstane terapeut a s rukama sepjatýma za zády popojde k oknu. „Dneska jsme opět nikam nepokročili.Čeká nás ještě kus práce...

Jinak co se týká provozních změn, tak bych rád upozornil pana Christiana Greye , aby svůj pokoj, na žádost spolubydlících, přemaloval zpátky na pistáciově zelenou, protože jim těch padesát odstínů šedé připadá příliš depresivní. A také aby v rámci dobrých vztahů odevzdal veškeré opasky, stahovací lanka a na doporučení i plácačku na mouchy.

Dále pak tu mám stížnost vedoucí sestry denní směny, že se jí opakovaně ztrácí černá tužka na oční linky a taktéž bižuterie. Rád bych jen připomněl, že pokud se do odpolední svačiny její věci vrátí zpět na stůl, nebudeme se na pana Jacka Sparrowa zlobit.

Jídelníček zůstává dle vedoucího stravování Ládi Hrušky pro tento týden stejný s výjimkou pana Lectera, který dál pokračuje ve veganském menu.

To je ode mne vše a sejdeme se zase při příští terapii.“