Pohled zvenku

Už dlouho se mi zdá chování vrcholných představitelů našeho státu malicherné. Často se hádají o věci, které by bylo možno vyřešit jednoduchým kompromisem, někdy třeba jen "gentlemanským ustoupením toho moudřejšího". Říkal jsem si, že jim chybí jistá noblesa. Jako by nevěděli, že když reprezentují své voliče, měli by mít také jednání reprezentativní. 

Přemýšlel jsem nad tím, jak se na takové počínání dívají lidé za hranicemi našeho státu, kteří jsou zvyklí na jinou kulturu. Co si asi myslí lidé v zemích, kde platí, že státní funkce zavazuje k příkladnému životu na úrovni? Díky francouzskému prezidentovi Nicolasi Sarkozymu to již vím.

Německá média, a po nich i české zpravodajské servery, uvedly, že Sarkozy pohrozil, že se nezúčastní výročního zasedání NATO, pokud si nebude moci vybrat, kde bude sedět. Musí to být v čele, není možné použít zasedací pořádek tak, jak bylo zvykem, tedy podle abecedního pořadí.

Kde je to slavné "Liberté, égalité, fraternité" - Svoboda,rovnost, bratrství? Žádná rovnost, ani bratrství, nejsou důležité, když nesedí francouzský prezident na čestném místě. Dětinské? Ano. Člověk by skoro řekl, že toho Francie nemá zapotřebí. Podobných úletů měl ale Nicolas Sarkozy v poslední době více. Můžeme se tím bavit, můžeme tím být pohoršeni. A můžeme se zamyslet nad tím, jak se asi dívá svět na chování našich politiků. Spíše by to ale měli udělat oni, než se začnou k Sarkozyho postoji vyjadřovat.