Pod pokrývkou...
Malá Eliška byla nemocná často. A tak rostla i frekvence návštěv u dětského pediatra. Povídání s ním se pro ni stalo motorem do dalších stereotypních dní matky malého dítěte a manželky ambiciózního podnikatele. Snad i sám život tomu tak chtěl. Kdykoli přišla s Eliškou, rázem zmizeli všechny maminky i tátové v jinak narvané čekárně. Eliška měla hračky a oni dva čas na sebe.
Najednou i on jí už nepřipadal jak opičák. Našla na něm spoustu lidských a pro ni vzácných vlastností a zájmů. Byl velmi citlivý. Poznal hned, když se necítila dobře nebo se trápení ve své samotě uvnitř velkého domu stalo nesnesitelným. Snažil se jí povzbudit.
"Pusu! Dáte mi pusu?", žadonil jednou, když byla na odchodu. Manžel už jí nedal pusu dlouho a tak si řekla "proč ne". Když jí políbil, měla pocitl, že ztrácí vědomí. Tak jemně se jí svými rty dotkl!
Když bylo Elišce dvanáct, manželství se rozpadlo. Ambiciózní a úspěšný čtyřicátník si našel ženu o dvacet let mladší. Dnes je to normální, říkal jí.
Ale všechno zlé k něčemu dobré.
A tak jednou zazvonil telefon. Dostala pozvání na dovolenou do Řecka. Jen tak. Měla pocit, že jí konečně spadlo štěstí do klína. Tolik let nikde nebyla! A tak patnáctiletá Eliška jela k babičce. Ona si připravovala loďák na cestu k moři se svým letitým známým, který má záblesky něhy a zájmu v očích, když ji vidí - dětským pediatrem.
Byl více než úžasný. Nemusela se o nic starat. Zařídil společný pokoj s výhledem na moře. Ano, tento člověk byl pro ni velmi zajímavý a ještě ke všemu volný, žádná manželka ani děti. A pediatr. Vzdělaný intelektuál s obrovským přehledem a řečnickým darem. Plánovala si tajně milostné dobrodružství mezi mořkými útesy za šumění vln. Přišly i myšlenky na silné vlnobití a bouři ve větru. Proč by ji jinak bral sebou? "Je to jasné jak facka, chce mě!" říkala si.
Pokoj s obrovskou terasou kousek od moře byl opravdu rozkošný. Objal ji hned, jak do něj vešli. Zase se jí dotkl těmi svými žhavými rty. Postele byly přes uličku. Představovala si jak je spojují a vytváří si tak letiště, přístav jejich milenecké touhy. Člověk míní a život mění...Jak silné bylo rozčarování!
Žena, která chce být lovcem ulovena, intuitivně muži poskytuje příležitosti, aby se jí dotkl. Letmý polibek a obejmutí prvního dne se už neopakovalo. Stále jí však říkal, jak přitažlivá je žena! Občas jí chytl za ruku..Jen tak, aby se neřeklo.
Den před odjezdem domů se osmělila překonat onu uličku mezi postelemi. Když ji dovyprávěl řečnickou pohádku na dobrou noc a sfoukl svíčku, ona naopak nechala působit teň oheň, který hořel v ní. Nevydržela to. Vklouzla mu pod pokrývku a přitulila se k němu. Rukou šátrala ve tmě, ale jen chvilku...
"Co to děláš?" odstrčil ji prudce. Spadla na zem. Naštěstí sebou vzala pokrývku, takže i když to byl tvrdý dopad, tak do měkkého. Zvedla se a hrdě přelezla do své postele. Celou noc nespala. Ráno u snídaně to přišlo: "Víš, já jsem na chlapi!"
"A co tady dělám s tebou já?" ptala se. "Jsi pro mě symbol ženství a krásy. Chtěl jsem to zkusit."
A tak skončil milostný románek u moře, mezi útesy, za zvuku šumění vln. Zvedl se vítr a všechno bylo pryč. Přišlo i ono očekávané vlnobití, ale ve zcela jiné podobě, než ona očekávala.. Je to prostě život...
Monika Plocová
Před brankou
Je zachumlaná v zimním kabátu, teplou šálu má omotanou okolo krku a čeká před brankou. Je listopad, venku je klasické podzimní počasí. Obloha je zatažená, je zima a pochmurno.
Monika Plocová
Jsem závislý
Opravdu? Už dlouho mi říká, že bych s „tím“ měl „něco“ dělat. Často mě vidí, jak si nalévám skleničku, sotva přijdu domů. A pak další, a další a... A ještě jednu na dobrou noc, by se mi dobře spalo.
Monika Plocová
Na smrtelné posteli
A jaký vztah jste měla s maminkou? Anežka povzdechla: „No..nic moc, zvláštní...“ „A co to je zvláštní?“ ptám se. „Maminka už umřela. Měla jsem jí ráda, to určitě, ale v tom vztahu se nedalo žít..“
Monika Plocová
Malý útulný penzion
Dnešní doba je plná nejistoty, nespravedlnosti, neblahých změn, strachu nejen o existenciální jistoty, ale i strachu o život. Lidé se ocitají v hraničních situacích, mnohdy patových situacích, které neumí řešit.
Monika Plocová
Z bolesti roste krása
Dobrý den, nevím jak začít. Je to strašně těžké. Vím ale jedno, že jsem závislá na pervitinu. Jsem na dně a nevím jak z toho pekla ven.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030
Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...
Počkej na mě! Vyprovodil tátu do války, jeho fotka otevírala peněženky
Seriál Jeho rozzářená tvář bývala za druhé světové války vystavena v každé třídě a kanadským žáčkům...
Bijec migrantů živoří. Salvini zamrzl v minulosti, spásu hledá v bájném mostu
Premium Někdejší hvězda italské krajní pravice Matteo Salvini politicky živoří. Jeho strana Liga před...
Strach z problémového nájmu? Majitelé bytů mají získat garanci za nájemníky
Premium Stát chce motivovat majitele nemovitostí k poskytování bydlení i rizikovým nájemcům. Pronajímatelé...
Dvacet let v Unii řečí čísel. Češi dominují v kaprech, letí také Erasmus
Dvě dekády po vstupu do Evropské unie je co se týče peněz Česko více než bilion korun v plusu. Z...
- Počet článků 105
- Celková karma 21,88
- Průměrná čtenost 1524x
Jsem žena, terapeutka, adiktoložka, jsem člověk. V životě jsem zažila spoustu příběhů lidí, kteří se dostali do závislosti na alkoholu či jiných návykových látkách. Před mnoha lety jsem závislost prožila. Díky svému poslání mohu zažívat příběhy těchto lidí, kteří si vybojovali zpět zdraví a kvalitní život, stejně jako kdysi já. Jsem autorkou léčebného pobytového systému v délce 33 dní. Jsem zakladatelkou prvního soukromého anonymního zařízení pro překonání závislosti - Branického sanatoria Moniky Plocové. Pomáháme formou pobytového programu i formou ambulantních individuálních programů pro překonání závislosti.
Monika Brenner (Plocová)
www.monikaplocova.cz
www.facebook.com/mgrmonikaplocova
plocova@monikaplocova.cz