První Čech v Novém světě

Dnes, v den, kdy po dvouleté odmlce konečně nastupuje na svůj post nový velvyslanec USA v České republice Norman Eisen, je vhodné připomenout prvního slavného Čecha, který působil a žil na území Spojených Států – a tedy svým způsobem prvního vyslance našeho národa v Americe.

Mapa Marylandu z roku 1670. zdroj: InternetAutor: Augustin Heřman

Jeho jméno bylo Augustin Heřman a zajímavě se o něm píše v publikaci The Czech Americans od Stephanie Sakson-Ford vydané v r. 1989 nakladatelstvím Chelsea House publ. Přestože by Heřman mohl být součástí podělohorského exodu protestantských obyvatel Českého království, podle této publikace (na rozdíl od údajů na české Wikipedii, kde se uvádí, že jeho rodina opravdu patřila mezi pobělohorské exulanty), opustil rodnou zemi s rodiči jako 13letý již 2 roky před bitvou na Bílé hoře. Společně zamířili do Amsterodamu. V Holandsku prožil svá učňovská léta jako zeměměřič, jehož zaměstnávala Holandská Západoindická společnost. Ta mu v roce 1633 nabídla možnost cestovat do Severní Ameriky.

Krátce po svém příjezdu do Nového Amsterodamu se Heřman prosadil jako úspěšný obchodník s kožešinami, což byla jedna z nejobvyklejších profesí v holandské kolonii. Se svým dalším holandským partnerem George Hackem se také stal největším exportérem tabáku v Severní Americe. Vedle toho byl činný jako obchodník a korzár v karibské oblasti. Heřmanův námořní život byl spojený zejména s jeho lodí „La Grace“ (volně přeloženo – „Půvabná“). Právě na ní se plavil na svých obchodních i objevných cestách kolem Evropy, Ameriky, po ostrovech Karibského moře i přes Atlantický oceán. La Grace byla vůbec nejslavnější korzárská loď za raných dnů Ameriky. Každý rok vyplouvala do Karibiku a zde s guvernérovým povolením přepadala nepřátelské koráby. Pověstné je její vítězství nad dvěmi španělskými barky naloženými cukrem, tabákem a vínem u pobřeží Guatemaly.

Vše napovídá tomu, že Augustin byl autorem první známé kresby Nového Amsterdamu vůbec - pochází z roku 1646 (druhá jeho rytina téhož města je o deset let mladší). Nový Amsterdam existoval tehdy třicet let a spolu s pevností měl asi 120 domů a kolem jednoho tisíce obyvatel. Augustin Heřman byl obchodník neméně tak zdatný jako kreslíř a kartograf. Svůj první majetek měl na místě dnešní Pearl Street, nechal na něm postavit tříposchoďový kamenný dům a skladiště, jeden z dalších domů si vyhlídl a koupil na Broadwayi, tedy na místě, kde se dnes tato světoznámá ulice nachází. Roku 1647 ho měšťané vybrali, aby je reprezentoval ve správní radě, takzvané "Radě devíti" - ta sloužila jako poradní a do jisté míry i dozorčí orgán guvernéra kolonie Petera Stuyvesanta. Díky svým znalostem jazyků, ale také pro svůj takt a diplomatické schopnosti, byl coby vyslanec posílán guvernérem Stuyvesantem do sousedních kolonií, aby doručil jeho poselství nebo aby tam urovnal spory se sousedy. Jeho vliv rostl, úměrně s tím i jeho majetek, začal kupovat pozemky. V Novém Amsterdamu se také oženil s mladou Holanďanku Jannetje Marie Varleth. Psal se rok 1652 a guvernér Stuyvesant nutně Heřmana potřeboval k vyjednávání s Angličany. Angličanům se totiž dostal v Massachusetts do rukou dopis holandské Západoindické společnosti, ve kterém je Stuyvesant vyzýván, aby se proti Britům spojil s Indiány. Indiánští bojovníci nato napadli Manhattan a holandsko-anglická válka hrozila vypuknout.
V září roku 1659 byl Augustin Herrman pověřen známou diplomatickou misí k marylandskému guvernérovi - měl mu nabídnout výměnu sluhů a otroků, ale hlavně probrat s ním anglické požadavky a vyhrůžky. S vojenským doprovodem a skupinou indiánských průvodců se vydal na nebezpečnou misi do tehdy těžce průchodných divočin Marylandu. Holandsko-anglická jednání sice nic nevyřešila, ale Angličané si všimli, jaký šikovný vyjednávač k nim z Nového Amsterdamu přijel. Augustin v Marylandu psal deník. Byl v holandštině a autor ho sepisoval pro guvernéra. Po návratu nezapřel svoji kartografickou a kreslířskou zálibu: Navrhl vypracování "perfektní mapy oblasti, protože anglické mapy jsou nepřesné, zcela nedostatečné a zaujaté proti holandským zájmům." A svou nabídku doplnil upozorněním: "Čím dříve bude mapa vyhotovena, tím lépe, než se začne našeptávat do uší Anglie, což situaci velmi ztíží."

Nakonec tu mapu dal skutečně dohromady. Nikoli ovšem pro Holanďany, ale pro budoucího anglického guvernéra Marylandu Philipa Calverta. Ta mapa byla důležitá - to, co do ní Augustin zanesl, se mělo stát legálně dokumentovaným vlastnictvím Calvertů. Jeho mapa byla velice spolehlivá a přesná, Augustin ji později doplnil o mapu sousední Virginie. Obě dvě se používaly až do 19. století. I pozdější president Washington, vyučený zeměměřič, poukazoval na její přesnost a eleganci. Odměna za ni byla veliká. V lednu 1661 byly Augustinu Heřmanovi předány papíry, které jej opravňovaly k držbě půdy v Marylandu. V těchto dokumentech je již zmínka, že "Herrman zakreslil mapu všech řek, potoků a přístavů."A hned nato mu bylo vyměřeno prvních 4000 akrů budoucího panství. Nacházelo se v zálivu Chesapeake a mělo nést jméno Bohemia Manor. "České panství." Držitel panství měl právo určit název a titul, jakož i rozhodovat drobné soudy. "Heřman nikdy nezískal šlechtický titul, ale říkalo se mu "Lord of Bohemia Manor." Augustin odstěhoval z Nového Amsterdamu do Marylandu postupně celou rodinu. Nové Nizozemí totiž mezitím přestalo existovat. 8. září 1664, po několikadenní blokádě Nového Amsterdamu, musel holandský guvernér Stuyvesant podepsat kapitulační listiny předávající svoje území do rukou Angličanů.

Augustin Heřman se údajně do Nového Amsterdamu - teď už New Yorku - ještě jednou vrátil, Doneslo, se mu že některé jeho nemovitosti byly buďto zkonfiskovány anebo zničeny. K jeho návratu se pojí následující legendární historka: „Ve městě se mu podařilo vzbudit nechtěnou pozornost, načež ho vojenská hlídka přišla zatknout. V této situaci se Augustin rozhodl předstírat šílenství a začal se chovat jako pomatenec: tvrdohlavě odmítal slézt ze svého koně. Nařídili mu tedy, aby na koni vyjel do druhého poschodí svého bývalého kamenného skladiště, což on také učinil. Tam ho zamkli i s koněm. Když hlídka odešla, Augustin prohnal věrného oře skrze okno svého vězení: muž i kůň dopadli na dláždění s tak prudkým nárazem, že koni vytryskla z nozder krev. Heřman pak přeplaval i s koněm na břeh New Jersey, přeplaval i řeku Delaware a vrátil se zpět na Bohemia Manor. Kůň padl vyčerpáním před hlavní branou panství. Vděčný pán mu nechal na paměť odlít sochu v životní velikosti a později nařídil, aby on sám byl pohřben mezi hroby své ženy a věrného koně." (podle Toulek českou historií a článku v New York Times r.1895)

Heřman dokončil svůj první cihlový dům na Bohemia Manor už v roce 1661. Řece zde tekoucí dal nový název Bohemia River, její původní indiánské jméno bylo Oppoquimini. Jednu obec nazval Little Bohemia (tedy Malé Čechy), další udělil jméno Bohemia Mills (neboli České mlýny), a v jeho nové mapě se objevil i název Three Bohemia Sisters (Tři české sestry) - podle svých tří dcer. "Ten trakt země je nyní zvaný Bohemia, protože jsem byl narozen v té zemi, zemi prince Rupperta." (Princ Ruppert byl synem zimního českého krále Fridricha Falckého.) Celkovou výměru panství tvořilo nyní přes 16 000 akrů. Heřman ale přikupoval další, až z toho nakonec bylo území přesahující 25 000 akrů. 

Na svém panství Bohemia snil Augustin o založení nezávislé provincie Nova Bohemia. Vybudoval cesty spojující jeho sídlo s plantážemi. Navrhl vodní kanál, který by spojil zálivy Delaware a Chesapeake." Tato myšlenka byla uskutečněna až v 19. století. "Když sám nemohl projekt uskutečnit, našel alternativní řešení v tom, že mezi oběma zálivy postavil cestu, po které dopravoval vozy tažené koňmi se zbožím, jež se pak nakládalo na dopravní lodě. (Na památku jeho činnosti je po něm pojmenovaná dálnice mezi Chestertownem a Elktonem a také dvě školy v oblasti). Jeho obchod s tabákem i kožešinami nadále vzkvétal, ale Augustin se ho po určité době vzdal, dal raději přednost životu aristokratického gentlemana. Když mu ale náhle zemřela mnohem mladší manželka, uvědomil si pomíjivost lidského bytí  a napsal závěť: "Já, Augustin Herman, Bohemian." Augustin Heřman, Čech. Tak jeho testament začíná. "Přeji si být pohřben po boku své drahé ženy. Kdokoli by se měl v budoucnu stát dědičným pánem na Bohemia Manor, musí ke svému křestnímu jménu přidat jméno Augustin či Augustus, anebo se panství vzdát." Stačil  se ještě jednou oženit, s Angličankou, a obdržel marylandské občanství, a poměrně záhy poté zemřel. Podle jedné ze  soudobých zpráv bezprostřední příčinou jeho smrti bylo buď ochrnutí po mrtvici, nebo (a) "nedbalost jeho ženy". Závěť byla soudně ověřena 11. listopadu 1686, což je pravděpodobně den jeho smrti.

Poznámka - při čtení hesla Augustine Herman na anglické Wikipedii jsem narazil na zmínku, že Heřman na sklonku svého života věnoval veliký kus svého území - asi 15 km² příslušníkům pietistické sekty "Labadistů" (jejich zakladatel, francouzský konvertita z katolictví Jean de Labadie se stýkal mj. s J. A. Komenským) - toto rozhodnutí, jak se ukázalo, způsobilo potomkům Heřmana nesmírné škody: viz Wikipedie

"Labadisté, podobně jako kvakeři  a jiné pietistické skupiny, vyznávali vnitřní přítomnost Božího světla, na kterou kladli větší důraz než na vnější formu nebo četbu Písma. Pokládali se za znovuzrozené boží děti, osvobozené od hříchu, a stavěli se proti křtění nemluvňat. Specifickým jevem bylo naprosté sdílení společného majetku a přísná rodinná politika, podle které měl každý muž po zplození potomka zapudit svoji manželku. Toto nařízení se stalo osudným i Ephraimovi Georgovi Hermanovi (1652–1689), nejstaršímu synovi prvního známého českého emigranta do Severní Ameriky Augustina Heřmana,  pána na panství Bohemia Manor v americkém Marylandu. Jedna skupina labadistů, vyštvaná z Fríska, se totiž začátkem 80. let 17. století dostala až do britských kolonií v Severní Americe, kde se její představitelé v Marylandu setkali právě s Ephraimem Hermanem. Ten je pozval, aby osídlili některé části rozhlehlého otcova panství. Po bližším kontaktu zcela propadl labadistické mystice, odehnal od sebe svou ženu a v naprosté izolaci zešílel a záhy zemřel. Svoje dědictví ale ještě stačil odkázat labadistům, kteří ho prakticky celé rozchvátili. Alespoň jeho část byla nakonec zachráněna Ephraimovým bratrem Casparem Hermanem (1656–1704), třetím pánem na Bohemia Manor a pokračovatelem rodu prvního Čechomameričana." (Tohoto syna Ephraima se A. Heřman marně pokusil vydědit...)

Doplnění:

K odkazu Augustina Heřmana jako významného českého mořeplavce se hlásí novodobý český projekt - historická plachetnice La Grace - informace o ní jsou zde:

http://www.lagrace.cz/

A pro ty, kdo umí anglicky, tady přidávám zajímavý rozhovor s českoamerickým vědcem, historikem a genealogem M. Rechcíglem:

http://www.radio.cz/en/section/czechs/historiangenealogist-miloslav-rechcigl-on-czechs-and-slovaks-in-america

Ještě jedno doplnění - na upozornění amerického krajánka připojuji link na fotografie sídla Augustina Heřmana Bohemia Manor, jak vypadá dnes:

http://www.luxist.com/2010/06/17/bohemia-manor-farm-estate-of-the-day/