Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Poznámky k „Homofobii v žákovských kolektivech“ a šikaně dětí

Před nedávnem jsem komentoval výše jmenovanou „metodickou příručku“ pro školy s využitím kritických materiálů, které jsem měl tehdy k dispozici. S určitým odstupem jsem se na danou problematiku podíval znovu (a také tu příručku podrobněji prostudoval). Uvědomil jsem si konečně, co mi na celé té věci připadá nejpodivnější. To, co je nejnápadnější na soudobém směřování podobných státních zásahů do škol, je systematická snaha udělat z nich účinný nástroj ovlivňování dětí a mládeže, a to v tomto případě v oblasti sexuální výchovy.

Když se ohlédnu zpět za roky svého navštěvování nejrůznějších škol ještě za socíku – od základní, přes střední, až po dvě různé vysoké školy, nikdy se nestalo, že bych byl svědkem, či účastníkem nějaké homofóbní šikany, či obtěžování. Popravdě řečeno, otázku pohlavní orientace ani nikdo nepotřeboval řešit, a nevzpomínám si, že by kvůli tomu někdo ze spolužáků trpěl. To ovšem neznamená, že by na nějaké škole k nějaké formě obtěžování, či šikaně občas (spíše vyjímečně) nedocházelo. Jejími „oběťmi“ se však stávali ti spolužáci, kteří se odlišovali spíše svými negativními charakterovými vlastnostmi (např. když „donášeli“ učitelům), nebo nějakým jiným způsobem škodili ostatním. Pokud jde o vztah k nestandardně orientovaným osobám, nemohu zapomenout na vlastní, velmi nepříjemný zážitek z dětství, kdy mne při hraní na hromadě písku na vltavském nábřeží začal obtěžovat homosexuální pedofil. Byl jsem tam tehdy sám a tento úchylák mohl pro mne být velkým nebezpečím. Shodou okolností šla tehdy kolem učitelka z mé základní školy, kterou jsem pozdravil, což dotyčného zvrhlíka tak vylekalo, že zmizel. Domnívám se, že skutečně potřebná osvěta ve školách ve vztahu k úchylným osobám by měla být zaměřena právě na varování před podobnými devianty, kteří zneužívají dětské důvěřivosti a naivity.

Pokud jde o šikanu a obtěžování na dnešních školách, obávám se, že situace je daleko vážnější než v dobách před 25-40 lety, tedy období mých studií. Obtěžování a šikana jsou na školách dnes velmi rozšířené, a to i na školách svým způsobem výběrových, jako jsou gymnázia. Máme s tím sami velmi nepříjemné zkušenosti, protože jedno z našich dětí se stalo její obětí. Náš syn má, jednoduše řečeno, poněkud odlišný způsob chování a komunikace s ostatními. Jeho odlišný způsob chování je i lékařsky popsán, nazývá se Aspergerův syndrom. Ten, kdo se s tímto syndromem narodil, za odlišný způsob svého myšlení, chování a komunikace nemůže (má odlišnou stavbu mozku) a jeho okolí (rodina, spolužáci, přátelé) se musí naučit tyto odlišnosti respektovat. Při správné péči a zdravých vztazích je vysoká pravděpodobnost úspěšného začlenění takového člověka do společnosti. V případě našeho syna se ukázalo, že není schopen vzhledem k své fóbii z cizích lidí navštěvovat normální základní školu, takže jsme využili legislativní možnosti učit jej v domácí škole. Největším úskalím se ukazovalo přezkušování jeho znalostí ve společnosti cizí osoby, ale to se nakonec dalo zvládnout díky výukovým počítačovým programům, ve kterých byl ochoten pracovat i při tomto nezbytném oficiálním zkoušení. Děti s Aspergerovým syndromem se často vyznačují fotografickou pamětí, což je předností i našeho syna – cokoli při výuce slyší, to si pamatuje. Od třetí třídy začal chodit do školičky s jednotřídkou v blízkém městečku – navštěvovalo ji 6 dětí, což byl „kolektiv“, který již v tomto věku zvládal akceptovat. Poté udělal přijímací zkoušky na gymnázium, a ukázalo se, že je schopný existovat i ve větším kolektivu normální třídy. Protože gymnázium znal z předchozích návštěv (studovali tu již 3 starší sourozenci), nebylo toto prostředí pro něj neznámé, což usnadnilo jeho adaptaci. Měli jsme velikou radost, že se mu daří učivo zvládat bez nějakých větších obtíží (má stále vyznamenání). Brzy jsme ale byli velmi zklamáni, když se ukázalo, že ani výběrová škola nezabrání tomu, aby se zde nevyskytovali ubozí jedinci, kteří našeho syna ponižovali a zesměšňovali (jeden z nich ho např. s oblibou oslovoval „to“). Situace se trochu zlepšila, když jsme pohovořili s třídním profesorem a on vysvětlil určité věci o našem synovi jeho spolužákům ve třídě (v době jeho nepřítomnosti kvůli nemoci). Pak se konflikty se spolužáky víceméně urovnaly, ale stále přetrvává určitý problém v tom, že školní pedagogové nemají odborné znalosti a porozumění tomu, že náš syn prostě určité věci vnímá a reaguje na ně odlišně – nikoli z důvodu snahy o to být originální, ale proto, že jeho myšlení prostě funguje jinak. My zase nechceme, aby měl nějaké "papíry", které by z něj vytvářely postiženou osobu. To by se našemu synovi opravdu nelíbilo. Myslím si proto na základě (nejen) našich zkušeností, že by bylo skutečně potřeba zpracovat jiné metodické příručky, takové,  které by reagovaly na potřeby reálně ohrožených dětí v dětském kolektivu, tj. těch, kdo mají objektivní mentální, nebo fyzický handicap či omezení.

Sepisování takových snůšek výmyslů, polopravd a škodlivých, vědecky nepodložených spekulací, které obsahuje ona příručka o homofobii, je buď naprostá pitomost, nebo nebezpečné vymývání mozků. Jako příklad uvedu zde frekventovaný pojem „bisexuální“ – co tento pojem má společného se sexuálním směřováním člověka? Vždyť nejde o nic jiného, než o perverzní chování. Jsem dejme tomu ochoten připustit, že někdo může mít sklony cítit sexuální touhu po osobě stejného pohlaví. Pokud ale nemá problém mít heterosexuální vztah, je třeba nazývat věci pravými jmény – a tím je v tomto případě sexuální zvrácenost.

Co mne ale v této příručce opravdu zaráží, je zde prezentovaný metodický pokyn doslova slídit v soukromí dětí, zjišťovat, jakou mají sexuální orientaci. Je tu také velmi výrazná snaha, aby školy převzaly hlavní úlohu v sexuální výchově dětí a vést je tomu, aby převzaly „politicky korektní postoje“ k lidem s nepřirozenými sexuálními sklony. Podle nejnovějších metodických pokynů se mají děti státem distribuované informace o sexu ve škole dozvídat již od 1. třídy základní školy. Tato snaha začíná mít podobné znaky vytvořit státní dozor nad myšlením lidí, jako v době vlády jedné strany. Jediný rozdíl je v tom, že se do dětí vtlouká trochu jiná ideologie. Já osobně jsem rozhodným zastáncem toho, aby hlavní úlohu ve výchově dětí, včetně oblasti sexuální, sehrávali rodiče dětí. Bez zdravých rodin nemůže být zdravého státu – propagace nepřirozených sexuálních vztahů a jejich kladení na rovnocennou pozici, jako přirozených, heterosexuálních v posledku povede k relativizaci (čti: destrukci) všech hodnot. Proto produkci spisků jako je tento o homofobii nemohu vnímat jinak, než jako nebezpečný záměr narušit samotné základy naší společnosti.

Autor: Martin Pinc | pátek 9.4.2010 12:30 | karma článku: 37,31 | přečteno: 5872x
  • Další články autora

Martin Pinc

Tajný prostor Jáchymov

Tak se jmenuje kniha historiků Karla Kaplana a Vladimíra Pacla z roku 1993. Protože je dávno rozebraná, je dosti obtížně k sehnání v tištěné podobě, na internetu ji ale lze najít. Zdroje, ve kterých lze prostudovat její obsah, referující o brutalitě komunistické moci, jež se projevila m.j. posíláním politických vězňů do koncentračních táborů na nucené práce v uranovém průmyslu, jsou pro zvídaného čtenáře snadno přístupné. Přestože byla tato kniha zpracována seriozními vědci a existuje množství dalších pramenů, například vzpomínek bývalých vězňů, přetrvává i u nás mezi určitou skupinou lidí názor, že si tyto stovky, ba tisíce svědků vymýšlí a že realita byla jiná. Člověk až má z jejich příspěvků na internetu dojem, že tito muklové snad jezdili do lágrů za odměnu jako do nějakého rekreačního zařízení.

27.5.2012 v 18:30 | Karma: 15,34 | Přečteno: 1639x | Diskuse| Společnost

Martin Pinc

Myšlenkový svět stavitelů mariánského sloupu

Podle prohlášení pražského primátora B. Svobody (deník Metro 7.5.2012) má být obnoven historický vzhled Staroměstského náměstí. Deník Metro: „Prvním krokem k návratu historické podoby náměstí je obnova barokního mariánského sloupu, stavby, která v historii vyvolávala ještě větší kontroverze než samotná dostavba radnice.“ Jeho obnova je předmětem vzniku a činnosti Společnosti pro obnovu mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze. Tato společnost se na svých webových stránkách snaží převědčit čtenáře, že své úsilí o „znovupostavení sloupu chápe také jako duchovní symbol obnovy národa v situaci znovunabyté svobody. Obnova sloupu má být dle našeho prvního čestného předsedy kardinála Františka Tomáška činem smíru a vzájemné tolerance.“ Skutečné cíle a záměry, spojené s opětovným vztyčením sloupu ovšem skrývá. Přesto není vůbec těžké jim porozumět jako „zbožné lži“, jejich záměry jsou totiž zřetelně čitelné z webových stránek Měsíčníku České misie v Chicagu „Hlasy národa“, na něž Společnost pro obnovu sloupu odkazuje.

14.5.2012 v 9:30 | Karma: 17,36 | Přečteno: 1795x | Diskuse| Společnost

Martin Pinc

O romské identitě (existuje vůbec?)

Několik posledních článků redaktora MF Dnes Patrika Bangy vyvolalo velký rozruch nejen mezi čtenáři blogů na Idnes. Pan Banga v podstatě obvinil český stát z toho, že způsobil současnou vysokou kriminalitu romského etnika u nás tím, že neřešil jeho zaměstnanost. Z jeho článků rovněž vyplynulo, že by zřejmě přivítal státní paternalismus, tj. aby stát vzal do vlastních rukou nejen péči o vzdělání, ale rovnou výchovu svých občanů jako takovou. Pravděpodobně mu ale vůbec nedochází, že taková forma státního paternalismu je obvyklá jen v totalitních společnostech – a je lhostejné, jsou-li založené na bázi komunismu, fašismu, nebo národního socialismu (případně na nějaké náboženské doktríně, jako státy, v nichž je povinné jediné státní náboženství, jako tomu bylo v katolických zemích pod nadvládou Habsburků v 17. a 18. století či dodnes v islamistických státech afrického Sahelu či Blízkého Východu). Je tedy na místě otázka – chtěl by pan Banga, aby se u nás obnovila totalitní společnost?

8.5.2012 v 13:30 | Karma: 18,53 | Přečteno: 2158x | Diskuse| Společnost

Martin Pinc

1 máj 1890 a 1980

Mladší generace si dnes už ani neumějí představit, jaký byl život v naší zemi v éře „reálného socializmu“. Že mohla být doba, kdy se nemohlo ani otevřeně mluvit o problémech ve společnosti, natož kritizovat svou vládu. Pokud si totiž někdo dovolil říci něco jen trochu mimo „oficiální linii strany“, ztratil přinejmenším jakoukoli šanci se profesionálně uplatnit. Nebylo tedy možné, že by tehdy mohla oficiálně vyjít kniha „Do posledního dechu!“, kterou proto jen jako samizdat vydal můj tchán, profesor českého jazyka a literát Miloš Hoznauer v roce 1983. Rozhodl jsem se s jeho svolením publikovat na svém blogu následující text z tohoto výboru krátkých próz - "1. máj 1890 a 1980". Text fiktivně uvádí kovaný komunistický „editor“ (lze si maně vzpomenout např. J. Kojzara z Rudého Práva):

1.5.2012 v 9:00 | Karma: 13,39 | Přečteno: 1603x | Diskuse| Společnost

Martin Pinc

Škaredý Škárka, prolhaná Kočí, naivní Bárta a trapný Kmenta

Jsem docela perplex ze způsobu, jak „investigativní novinář“ Mladé fronty Dnes Jaroslav Kmenta dokáže zcela přeznaménkovat a zrelativizovat průběh a výsledky soudního přelíčení v kauze Bárta – Škárka. Znovu a znovu (s vpravdě goebbel-sovskou vytrvalostí) je schopen ukazovat na Jana Bártu jako na hlavního ničemu na naší politické scéně. Naposledy ve včerejším komentáři „Sonda do hlubin Bártovy duše. Proč se nevzdá svého vlivu?“ uveřejněném na iDnes.

17.4.2012 v 16:00 | Karma: 24,57 | Přečteno: 1624x | Diskuse| Politika
  • Nejčtenější

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů

29. dubna 2024  6:21,  aktualizováno  13:19

Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...

Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město

24. dubna 2024  11:40,  aktualizováno  15:50

Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...

Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let

1. května 2024  12:58

Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...

To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce

1. května 2024  10:17

Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...

Hasiči celou noc zasahovali v pralese Mionší, vodu nosili na zádech

2. května 2024  9:16

Beskydský prales Mionší v noci zachvátil požár. Hasiči celou noc zasahovali v jeho nejvyšším...

Volby by jasně vyhrálo ANO, mimo Sněmovnu by zůstaly TOP 09 a KDU-ČSL

2. května 2024  8:17,  aktualizováno  8:48

Sněmovní volby by v dubnu vyhrálo ANO s 32,5 procenta, ODS by měla 13 procent, SPD a Piráti shodně...

Protesty studentů eskalovaly i v Kalifornii, jeden člověk skončil v nemocnici

2. května 2024  8:11

Na Kalifornské univerzitě v Los Angeles (UCLA) se v noci na středu střetli proizraelští a...

Amsterdam bojuje proti nerovnosti v močení. Vyčlení miliony na veřejné záchodky

2. května 2024  7:53

Radnice v Amsterodamu po několikaletém nátlaku ze strany žen vyčlenila čtyři miliony eur (přes 100...

Nespí vaše dítě? Přečtěte si, jak nespavost vyřešit
Nespí vaše dítě? Přečtěte si, jak nespavost vyřešit

Nespavost a problémy se spánkem se v různé míře objevují až u 30 % dětí. Mohou se projevovat častým buzením, problémy s usínáním, brzkým vstáváním...

  • Počet článků 257
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 2303x
Moje krédo je podle NZ, listu Filipským 3,14: "Běžím k cíli, abych získal nebeskou cenu, jíž je Boží povolání v Kristu Ježíši."