1 máj 1890 a 1980
Soudruzi v KLDR mají také sirup (v této samoobsluze)...
„Do našeho výboru jsme zařadili i slaboduchý pamflet jednoho bývalého spisovatele, který dal přednost jidášskému groši od svých chlebodárců na Západě před poctivou obživou ve své vlasti. Vede nás k tomu několi důvodů, proč jsme tak učinili, drzý výtvor tohoto pisálka je poučný z několika příčin. Předně dokazuje, jak zároveň s odchodem z vlasti ztrácí takový člověk úctu ke všem hodnotám a ani neváhá zneužít díla klasika, drahého všemu lidu. A dále – jak hluboce morálně klesne ten, jenž se nestydí ukrást námět samotnému Janu Nerudovi, miláčku všeho pracujícího lidu. A za třetí – jak takový renegát daleko od domova si troufá falšovat skutečnost, o které se může lehce přesvědčit každý zahraniční návštěvník v každé samoobsluze – sirupů je v současné době v naší zemi dostatečné množství nejrůznějších druhů a kvality. Ale jedno musel tento zaprodanec a hanobitel našeho zřízení uznat – že takovým, jako je on, u nás už pšenice nepokvete.“
Jan Neruda, 1. máj 1890
Ano: byl První máj 1890. A kdo jej co muž dozrálý, myslivý prožil, do dnů svého života nezapomene. Věru, kdož jsme se ho dočkali, že jsme dožili se nejpamátnějšího 1. května lidských dějin. Ba snad že nejpamátnějšího dne těch lidských dějin vůbec! Klidným, železným krokem přirazily 1. května 1890 batalliony dělnické, přečetné, nepřehledné a vřadily se do lidského šiku, aby již provždy šly za vznešenými lidskými cíly. Byl to postup mohutný, neodolatelný, jako když se hrnou vlny okeánu. Kdo přihlížel, porozuměl, co „síla elementární“ znamená!
Červené odznaky, červené kravaty – klikatým bleskem projela mozkem vzpomínka na Komunu, na rudé prapory anarchistů! Poprvé jsem ji viděl na lidech, tu rudou barvu světového sociálního hnutí: zachvěl jsem se. Tytéž barvy, které vlály nad hlavami husitů, bojovníků za svobodu náboženskou, tytéž barvy vlají dnes nad hlavami bojovníků za úplnou rovnost občanskou!
Dělníci jdou mlčky, s tváří tak železně opravdovou! Nu jenom se podívej, tady ji máž už označenou na tváři, tu „elementární sílu“! Ale ani při tom nezatrneš! Cítíš, že síla je ovládána měrnou myšlenkou. A pojednou – jakoby zázrakem – pojednou jsi porozuměl tomu letošnímu „Prvnímu máji“, pojednou vidíš, že veškerá posavadní situace společenská i politická jediným trhnutím se dnes pozměnila, ale ne už jen pro dnes.
A nekonečným proudem davy hrnou se dále. A s nimi a mezi nimi Praha, ostatní. Zvláštní – ba prazvláštní den! Věru, i ta příroda všude vůkol jakoby pod zákonem stejným! Ráno dusivá mlha, vzduch šedý, tak těžký, pk najednou se vyhouplo slunce a bylo tak jasné, tak zlaté, tak blažené – Byl první květen roku 1890!
Miloš Hoznauer, 1. máj 1980
Ano, byl První máj 1980, jeden z mnoha, ale myslící člověk si ho musí vrýt do paměti na hodně dlouho. Plynulou, majestátní jízdou předjely šestsetřináctky až k tribuně, řidiči zotvírali všechny dveře a představitelé lidu se krokem volným, ale přesto železným ubírali se na tribunu. Tam zaujímali svá místa podle významu a důležitosti. V jejich pohybech a gestech byl klid a jistota, dokazující pevný a jediný cíl – nedat se nikdy na této tribuně nikým vyměnit.
Pro toho, kdo se díval na jejich příchod, to byl obraz mohutný, neodolatelný, ale ne jako když se hrnou vlny oceánu – byla to jako sopečná láva, která se přivalí, a kterou už z místa nikdo neodstraní. Kdo přihlížel, porozuměl, kdo je ta „elementární síla“. Dokonale střižená saka, prvotřídní zahraniční materiál, luxusní obuv... Ano, to jsou dědici prvních komunardů, věrných táboritů, bouřících se nevolníků, nuzných proletářů... Nu, jen se podívej, tady je máš, historické vítěze, už mají na tváři označeno, že by pohybem palce poslali do arény, že by neváhali položit životy za svá práva, za svá provilegia. Životy druhých.
Tady máš tu elementární sílu, která se nezadržitelně řítí v patách svých biřiců a pochopů ulicemi města... Ta síla, napájená vybranými víny, živená krvavými bifteky ze speciálního skotu na speciálních statcích se speciálním krmivem a speciální obsluhou.
Až přitom zatrneš... Díváš a cítíš, že ta síla je ovládána jedinou myšlenou. Svou moc už nepustit z rukou nikdy. Aby se už nikdy nemuseli vzdát svých všemocných telefonů, pohodlných křesel, pompézních recepcí a perfektního ošetření na zvláštních klinikách. Aby už oni a jejich děti nemuseli stát ve frontách a mačkat se v tramvajích, shánět příslib, stavební povolení, opraváře, maso na řírky, svíčky, sůl, cibuli, česnek, minerálku, čočku, vegetol, sirup. A pojednou jsi porozuměl, že je to síla, která zajistí, aby se už žádným trhnutím opony veškerá posavadní situace neproměnila nejen pro tyto časy, ale pro všechny příští... To jsou oni, kterým patří budoucnost.
A pod nimi, za břeskné hudby, se valí dav, odsouzený k pokrytectví, fuškám, manifestačním volbám, úplatkům, k vysedávání u seriálů, ke ztrátě všech ideálů, k psaní posudků jeden druhého, ke shánění protekce pro svoje děti, zuby, žlučník, dav, polykající stále více popílku, krmený nahnilými bramborami a ztuchlou moukou a jezdící do hynoucích lesů a k jedovatým řekám.
Jdou všichni v jednom houfu, kasta vedle kasty, všichni pohromadě jako důkaz, že už se navždy odstranily všechny sociální nerovnosti a byly nahrazeny třídním přístupem. A tak jsou všichni společně, příslušník kasty majitelů tuzexového konta a příslušník nemajitelů, kasta jezdící na Západ a kasta nejezdících na Západ, kasta těch, jimž je devizový příslib přislibován a jimž je odmítán, kasta majitelů luxusních aut a kasta embéčkářů a další a další... Jedni nesnášejí druhé, ale něco mají stejné – vztah k těm na tribuně.
A příroda to všechno doplňuje. Dusivá mlha, vzduch šedivý, tak těžký, jako by ho vydechovali ti, co pochodují. Nebo ti na tribuně?
Byl první květen roku 1980!
Martin Pinc
Na hrabalovské téma
Níže uvedený text, který zde zřejmě poprvé a velmi opožděně publikuji u příležitosti stého výročí narození Bohumila Hrabala, je dílem mého slovutného tchána, středoškolského profesora českého jazyka a literatury, pana Miloše Hoznauera. Ve zkratce ukazuje klikatou cestu, po které putovala naše literatura v poválečné době.
Martin Pinc
Česká vláda a juvenilní justice
Naše masmédia se tak jako vždy i v nedávných dnech široce zajímala o mnohotvárný život v naší zemi - všechna významná média (televize, noviny, internetové portály) například výborně zpravodajsky pokryla masovou demonstraci (3 osob) proti presidentu Zemanovi v Ostrově v Karlovarském kraji. Proto není divu, že jim občas unikají tak nepodstatné otázky, jako je reálná hrozba likvidace rodin prostřednictvím všemocné "juvenilní justice". Naproti tomu na nedávném zasedání naší vlády byl s velkou pozorností projednáván dopis, zaslaný sdružením "Slovanská kulturní tradice" (podpořený dalšími organizacemi a jednotlivci) a z reakce vlády je zřejmé, že jí tato otázka a její dopady na naši společnost není lhostejná - viz přiložená odpověď.
Martin Pinc
Otcové na odstřel?
Chování dětí a mladých lidí se v dnešní době vymyká tomu, co se dříve pokládalo za normální. Berou drogy, mají sklony k násilí, nedokážou navázat trvalé vztahy a v životě jim chybí perpektiva. Mezi odborníky se stále více prosazuje názor, že příčinou tohoto problému je do značné míry nepřítomnost otce v rodinách – ať už fyzická, nebo emocionální. Výchova dětí není jen úloha ženy, jak se to dnes často předkládá, a otec má v rodině mnohem vyšší poslání, než jen zabezpečovat příjmy a řešit technické problémy v domácnosti. Tak dlouho byla moderními „vychovateli“ propagována „bezkonfliktní výchova“, tak dlouho vykřikovali, že máme děti nechat, ať si dělají, co chtějí, že jejich neposlušnost je „žádoucí způsob, jak mohou nalézt sebe sama“, až jsou dnešní rodiče, a zvláště otcové bezmocní: Autorita se stala něčím zakázaným – otec má být kamarádem svých dětí, tím, který jim se podbízí, stal se „měkkým“ a beztvárným.
Martin Pinc
Stereotypy, které se nezakládají na pravdě?
Podle sociologa Zdeňka Slobody ze společnosti Proud biologické rozdíly mezi mužem a ženou jsou irelevantní. Mužství a ženství jsou jen společenské konstrukty. Jinak si jeho výrok neumím vysvětlit. Muž a žena ovšem nejsou nějaké role, které dotyční „hrají“, jak se nám snaží vnutit lidé typu pana Slobody. Mají prý vědecký podklad: Ohánějí se totiž výzkumy sociologů, které prý ukázaly, že děti dvou matek či otců nemají s určením role svých rodičů problém. Otázka stejného pohlaví prý neexistuje, vše je jen věc dohody kdo nakoupí, vypere, uvaří, vyzvedne dítě ze školy či ho dovede do kroužku.
Martin Pinc
Demonstrace v Paříži proti homo-sňatkům
Za okázalého nezájmu našich mainstreamových médií probíhají už několik měsíců ve Francii protestní demonstrace proti homo-sňatkům a adopci dětí homosexuály. Pokud se nějaká informace vypíchne, pak je to sdělení, že prý „tvrdé jádro demonstrantů“ tvoří ultrakonzervativní „homofóbové“, kteří prý měli hodinu po skončení demonstrace zaútočit na sídlo socialistické strany a skandovali výzvy za odstoupení prezidenta Hollanda.
Další články autora |
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Tuleja vzdal nominaci na ministra, připustil selhání. Fiala rozhodnutí vítá
Pavel Tuleja se vzdal nominace na post ministra pro vědu, výzkum a inovace. Připustil selhání v...
Tramvaj srazila chlapce, který přebíhal přes ulici. Skončil v nemocnici
Záchranáři převezli v pátek ráno do nemocnice šestiletého chlapce, kterého srazila v Plzni tramvaj....
Do školy v Litvínově vnikl muž. Policie ho zadržela poblíž kvůli jiné krádeži
Desítky policistů, hasiči i záchranáři se ráno sjeli k litvínovskému gymnáziu. Důvodem bylo...
„Mimořádně trapné“. Akademici a ekonomové kritizují úroveň Tulejových publikací
Kandidát na ministra pro vědu, výzkum a inovace Pavel Tuleja publikoval své práce v potenciálně...
Získejte ZDARMA dětskou opalovací kosmetiku Lirene
S příjemnými hřejivými pocity ze slunečních paprsků k nám ale míří i nebezpečné UV záření. To na nás působí celoročně, a proto je důležité sebe i...
- Počet článků 257
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2303x
Seznam rubrik
- politika
- křesťanská apologetika
- historie - fakta a mýty
- rodina a výchova
- kultura a společnost
- Osobní
- Nezařazené