Libor Michálek – nové kolo pomluv

Až dosud jsem pokládal presidentova muže Petra Hájka za člověka, který je jako bývalý žurnalista schopen si zjistit zdroje svých informací. Po jeho dnešním projevu směrem k osobě Libora Michálka, bývalého ředitele Státního fondu životního prostředí, jsem toto přesvědčení ztratil. O soběstředném a nafoukaném M. Knížákovi jsem si nedělal nějaké iluze nikdy – takže mně jeho dehonestace slušného člověka, jemuž nesahá ani po kotníky, nepřekvapila.

Libor Michálek Zdroj: Novinky.cz

Petr Hájek ale prohlásil o L. Michálkovi také následující: „Ten pan Michálek je nicméně opravdu hodně divná postava. Velmi by mě zajímalo, co je pravdy na tom, že pan Michálek je aktivním jehovistou. To by mnohé vysvětlovalo," řekl exkluzivně serveru ParlamentníListy.cz Hájek. A pokračoval: „A žasnu nad tím, že se to média ještě nepokusila zjistit. I to mnohé vysvětluje. Přitom by jen stačilo zeptat se na to, zda by byl ochoten nechat si udělat transfúzi krve," dodal zástupce vedoucího Kanceláře prezidenta republiky, čímž narazil na to, že Svědkové Jehovovi odmítají krevní transfúze. Jsou známy i případy úmrtí kvůli jejich nepřijetí. O tom, že je Michálek jehovistou, hovoří i zdroje ParlamentníchListů.cz.

Na to lze říci jediné – buď jsou hloupí, nebo navedení – případně kombinace obou těchto znaků. Pomocí nikterak složitého pátrání na webu jsem už ve svém článku Kdo je Libor Michálek z 20. prosince 2010 připravil pro každého velmi snadnou cestu k nalezení křesťanského společenství, jejž L. Michálek navštěvuje – uveřejnil jsem tam totiž odkaz na článek jeho pastora na severu Křesťan dnes.

Se zájmem jsem si prohlédl webové stránky tohoto společenství. Nadchla mně především jejich otevřenost pro nové formy křesťanské spirituality. O svém duchovním pozadí píší jednoznačně:

„ICF – International Christian Fellowship přináší tradiční hodnoty křesťanství netradiční formou. Hnutí ICF vzniklo v roce 1996 ve švýcarském Curychu, postupem času se rozšířilo převážně do německy mluvících zemí a před čtyřmi lety i do Prahy. Sbory ICF patří do protestantské (evangelikální) části spektra a nepovažují se za něco výlučného. Nevyhýbají se spolupráci  a komunikaci s ostatními. Relevantním způsobem chtějí sdílet klasické evangelium (tzn. dobrou zprávu Ježíše Krista – zjednodušeně řečeno).“

Jak vymezují svou činnost a cíle:

• Náš cíl: Pomáháme lidem získat osobní vztah s Bohem skrze Ježíše Krista.
• Náš styl: „V rytmu doby“ – neustále se sami sebe ptáme, jaká má církev být, aby byla atraktivní i pro lidi dnes. „Nadšeni životem“ – těšíme se ze života s Bohem a máme pozitivní přístup k životu. „Zakoušet přátelství“ – snažíme se přistupovat jeden k druhému s úctou a láskou a těšíme se ze společných dobrodružství. „Využít to, co v nás je“ – podporujeme lidi a pomáháme jim, aby se rozvíjeli a naplno využili svůj potenciál. „Dát to nejlepší“ – Bohu i lidem se snažíme dát to nejlepší, co máme. Proto se zaměřujeme i na kvalitu. „Nic není nemožné.“ – věříme, že pro Boha nic není nemožné a proto se ani my nebojíme velkých věcí a výzev.
• Čemu věříme: Bůh je ve třech osobách – Otec, Syn a Duch svatý. Ježíš Kristus je Boží syn, který „zemřel za naše hříchy a vstal z mrtvých pro naše ospravedlnění“. Člověk se musí „znovu narodit“, aby mohl vstoupit do Božího království (Bible).

Z uvedeného je každému, kdo se byť jen povrchně orientuje v této oblasti zřejmé, že se nejedná o žádnou sektu, nebo nějak „ujetou“ křesťanskou skupinu. Navíc, ani v takovém případě by to přece nebyla nějaká charakterová vada, která by nějak L. Michálka diskvalifikovala či diskreditovala. Pokud pan Hájek nebyl schopen si tyto informace zjistit a uchyluje se k hloupým výmyslům, tak se naopak jako žurnalista v mých očích zdiskreditoval on.