Tedy ono to bylo za první republiky, dostal ji jako válečný invalida od tatíčka Masaryka a dávno už ji nemáme. Bdělí soudruzi po osmačtyřicátém usoudili, že se děd již navykořisťoval dosti, a trafiku i s čerstvě nakoupenými zásobami zabavili ve prospěch pracujícího lidu. Zbytky nakeťaseného majetku, tedy bankovní úspory a vklad na důchodovém účtu, pak dědovi a babičce odebrali měnovou reformou, abychom si konečně byli tak nějak všichni rovni.
To už je dávno a děd byl potrestán, takže muži s kuklami mě tentokrát asi vynechají.
Nyní se to v médiích hemží novodobými trafikami a novodobými trafikanty, které by rozhořčený lid nejraději vystavil na lucerny.
Bez ohledu na to, kdo ještě bude zatčen, obviněn, souzen, odsouzen, dehonestován, postaven mimo službu etc. etc., je nynější multipříběhová aféra, informačně spřádaná stylem "Nadoj duhu", krásným dokladem toho, co je příčinou zřejmě opravdu neutěšeného stavu v politice a státní parodii na podnikání - tím je systematický růst moci státu, zvyšující se míra okrádání všech a obdarovávání některých, umocněná komunistickým strojem na přerozdělování s názvem Evropská unie.
Korupce je bohužel spíše přírodní jev, který zákonitě nastává tam, kde se rozhoduje o majetku druhých. Heslo "Z cizího krev neteče" platí na libovolné úrovni a míra korupce se liší jen podle toho, kam sahá moc zkorumpovaného jedince. Jedinou výjimkou je zacházení s vlastním majetkem - zkuste jako majitel večerky navrhnout kamarádovi Frantovi, který si přišel pro pivo a cigarety, ať zaplatí o stovku víc, než má, že mu z toho padesátku dáte do kapsy. Buď si poťuká na čelo, nebo vám rovnou nějakou vrazí. Pouze v této sféře je korupční potenciál nulový.
Jak z toho? Co nejméně přerozdělovat nebo všechny a všechno hlídat.
Správná je první volba, automatická tendence státu a jakékoliv jeho instituce je bohužel druhá varianta. Neomezována, směřuje tato tendence vždy k totalitě a potlačování práv občanů. Zároveň se samozřejmě zvyšuje korupční potenciál - kdo si dnes myslí, že případná socialistická vláda by korupci učinila přítrž zvýšením míry přerozdělování, větší kontrolou nad vším, zvyšováním daní atd., uvažuje stejně jako ten, kdo by chtěl snížit ubývání vody z děravého sudu tím, že vedle udělá další díru, takže tou původní poteče méně.
A jak je to s tím hlídáním?
Jednak jsou technologické meze sběru a vyhodnocování informací, vedoucí k efektu "Čím více, tím hůře" (krásně tento informační paradox popsal Stanislaw Lem ve skvělé povídce Ananké), jednak narážíme na dávno již klasiky zformulované dilema "Quis custodiet custodes?"
Takže korupce byla, je a bude. Ve svobodnějším státu bude menší, v paternalistickém státu bude obrovská. Občas tedy muži v kuklách někoho demonstrativně předvedou, občas možná podle zvyku převzatého mezitím z Číny na stadionu někoho s cedulkou na krku zastřelí, a život půjde dál.
Dopřejme si více svobody a nezávislosti na státu a jeho almužnách, a zatneme tipec i korupci. Ale jak nás znám, bude to fuška:-)
