- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Za poznání, že je broučí a obecně hmyzí svět nesmírně bohatý a skrývá se v něm spousta krasavců okem leckdy takřka nepostřehnutelných, kteří vyniknou jako šperky teprve v objektivu šikovného fotografa s kvalitním vybavením a bezmeznou trpělivostí, za toto poznání vděčím svému synovi Jakubovi.
S jeho svolením se pokusím sérií blogů, v nichž jeho fotografie oději slovy, přiblížit krásu tvorů maličkých, leč všudypřítomných. Pro zachování jistého řádu zveřejním v každém dílu zajímavosti z jedné konkrétní lokality a občas si pro zpestření dopřejeme speciální téma.
Zdice, "městečko kvetoucí", jak se praví v kronikách, vznikly údajně již v 11. století. Dnešní město je dobře dostupné z dálnice a je významnou železniční zastávkou na trati Praha-Plzeň. Poloha mezi okrajem CHKO Křivoklátsko a krasovými útvary Koněpruska vzbuzovala naděje na zajímavý počinek, a oprávněně. Nejzajímavější úlovky nakonec vydala luční, druhově bohatá část PP Lounín východně od Zdic.
Přehlídku zahajuje výstavní květopas, který žije na květech růžovitých. Druhové jméno není náhodné, larvy se opravdu vyvíjejí v peckách plodů:
Larvy hrotaře žijí v trouchnivějícím dřevu listnáčů, dospělci se obvykle vyskytují na květech, mnohdy i ve velkých počtech:
Nejbarevnější zástupce roztomilé čeledi květomilů, velmi teplomilný druh vyskytující se na osvětlených prostranstvích. Náš fešák si zrovna pochutnával na jitroceli:
Krasec lesknavý obou pohlaví již figuroval v dílech z Karlštejna a pražské Třešňovky, dnešní fotografie zachycují v podstatně větším přiblížení a kvalitnějším detailu dokonale vybarvenou samičku. Z běžných krasců jde o jeden z nejhezčích druhů:
Larvy žijí v různých růžovitých rostlinách a dospělci se najdou na květech:
Až tahle larva dospěje, bude z ní slunéčko s dvaadvaceti tečkami. Krásně žluté ale zůstane, larva i dospělec jsou vybarvené úplně stejně. Také toto slunéčko je užitečné, jen jiným způsobem, než ostatní druhy slunéček - neživí se totiž mšicemi, ale padlím:
Tesaříci nás ani ve Zdicích nenechali na holičkách. Stenurella bifasciata je velmi výrazně zbarvený druh, který se díky skvrně na krovkách těžko dá zaměnit za jiný. Je to jeden z velké řady květomilných tesaříků, žijících na okrajích lesa:
Jeden z našich oblíbenců, tentokrát obzvláště pohledný exemplář:
Tmavá špička krovek, podle níž byl tento tesařík pojmenován, je výsadou samiček. Na snímku je sameček, jemuž tato ozdoba schází. Tesařík černošpičký má velmi dlouhou sezónu, od května až do září. Osobním pozorováním máme potvrzen výskyt v srpnu, ale to neznamená, že se později objevit nemůže:
Skvost, který se prostě nedá splést - zlatohlávek zlatý:
Tady už si tak jistí nejsme. Zlatohlávka s nafialovělými skvrnami jsme viděli poprvé a prozatím naposled. Tvarově připomíná zlatohlávka hladkého, který bývá dost barevně proměnlivý, takže to nejspíš bude on, i když přísahat na to raději nebudeme:
Brouky bychom pro dnešek měli, podívejme se nyní na pár ploštic. Kněžice kovová je malý, zato velmi nápadný druh, který nejenže se mezi stébly trávy neskryje, ale naopak se zeleným podkladem výrazně kontrastuje. Patří mezi dravé ploštice, její potravou jsou dřepčíci:
Klopuška je převážně býložravá a saje šťávu různých rostlin:
"Rhapsody in Violet". Fotka je z průběhu dne, naše Adéla tedy určitě ještě nevečeřela. Adély jsou dost bizarní motýlci, povětšinou lesklí, jejichž samečkové mají velmi dlouhá tykadla. Tohle je ovšem zrovna samička, takže tykadla jsou krátká:
Vřetenušce kozincové, kterou představujeme poprvé, to na fialovém podkladu také náramně sluší. Její půvab jen potvrzuje, že v čeledi vřetenuškovitých se ošklivky nevyskytují. Tento druh žije na stepních lokalitách a jako další vřetenušky je aktivní za slunečného dne. Její housenky se najdou na bobovitých rostlinách:
V příštím díle nás čeká dokončení expedice do Břeclavi (XXXVIII. díl)
Další články autora |
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!