- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Za poznání, že je broučí a obecně hmyzí svět nesmírně bohatý a skrývá se v něm spousta krasavců okem leckdy takřka nepostřehnutelných, kteří vyniknou jako šperky teprve v objektivu šikovného fotografa s kvalitním vybavením a bezmeznou trpělivostí, za toto poznání vděčím svému synovi Jakubovi.
S jeho svolením se pokusím sérií blogů, v nichž jeho fotografie oději slovy, přiblížit krásu tvorů maličkých, leč všudypřítomných. Pro zachování jistého řádu zveřejním v každém dílu zajímavosti z jedné konkrétní lokality.
Dnešní rokycanská nadílka především ukazuje, jak pestrý svět máme všichni doslova na dvoře či za humny. Stačí málo - sklonit se a povšimnout si.
Raději se předvádí než létá. A když už letí, tak na velmi krátké vzdálenosti a stylem připomínajícím kobylky. Při volbě stromů pro vývoj je poměrně nevybíravý, vyhovují mu listnáče i jehličnany, potřebuje ovšem mrtvé dřevo:
Zrovna v minulém dílu jsme tohoto tesaříka měli, ale tady naprosto vzorně pózuje na květu, tohle foto v dnešním výběru nemůže chybět:
Vrbař v dosti krkolomné poloze. Omlouvá ho to, že se právě chystá klást vejce:
Další vrbař, poněkud bizarní. Sameček má nápadně prodloužený první pár nohou, což inspirovalo biology při pojmenování druhu:
Velmi výrazný druh mezi oblíbenými slunéčky. Toto je dvojnásob užitečné, neživí se pouze mšicemi, ale i plísněmi na listech:
Malá chlupatá slunéčka, to jsou huňáčci. Vzrůstem jsou menší než běžné berušky, vyniknou až v detailu. Rozlišení druhů není jednoduché, jsou si hodně podobní, ale všímavý pozorovatel rozdíly najde. Huňáček obecný má oranžovou i hlavu:
..... huňáček ramenoskvrnný má hlavu černou a na krovkách mnohem větší skvrny, které se skoro sbíhají:
Pohledný bradavičník s nápadnou kresbou na krovkách. Nacházíme ho na květech, kde se živí pylem a také menším hmyzem:
Podobný životní styl má i všudypřítomný páteříček. Také dlí na květech a lapá menší hmyz:
Parádivý samec na první pohled zaujme charakteristickými hřebenitými tykadly. V souladu s vyjádřením odborného mentora jej určujeme jako druh Heyeri, i když by to mohl být také velmi podobný kovařík zelený:
Chrobáky známe všichni, barevnou variantu s červeným štítem ale spatříme jen málokdy:
Roháček kozlík se vyskytuje leckde, ale zrovna v Rokycanech ho potkáme zřídka, je zde vzácný:
V kalužích není jen bláto, ale i všelijací tvorečkové. Tenhle z louže vykouknuvší potápník je výstižně pojmenovaný podle dvou červených skvrn mezi očima:
Dva kluci, kteří se barevně doplňují. A protože mají i stejné chutě - oba se živí plísněmi, lze je často najít pohromadě:
Velmi zajímavý drabčík, již od pohledu dravec. Výrazné trny na hlavě, podle nichž dostal latinské jméno, charakterizují samce. Najde se na vlhčích místech, často pod kůrou mrtvých stromů. Jeho životní cyklus příliš zmapovaný není, nám se poprvé ukázal na zahradním kompostéru, dokonce v několika exemplářích. Zřejmě byl přiváben tlejícími rostlinami nebo příslibem živé kořisti:
Tohoto drabčíka už jsme v jiném rokycanském dílu představili. Za tuhle pózu a la štír, kdy navíc postál dostatečně dlouho, aby byl snímek dokonalý, si ovšem zaslouží další zveřejnění:
Mrňavý a vzácný. Jeden z nejmenších druhů, které jsme dosud publikovali. Měří necelé dva milimetry a opravdu ho jen tak nespatříme. Nejen kvůli malým rozměrům, ale také kvůli tomu, že žije mezi mravenci, v jejichž hemžení ho jen bedlivé a vědoucí oko vyhmátne:
Hezký větevníček lesu prospívá, jeho larva se živí puklicemi na jehličnatých stromech:
Český a latinský název ve shodě. Jeden z nejbarevnějších druhů houbožroutů je vzácný, vyskytuje se spíše na vlhčích místech:
Nápadně barevná, dobře známá ploštice krasavice se nachází často i v hojných počtech na miříkovitých rostlinách:
A ze západu se přesuneme na východ, do Břeclavi (XXVII. díl)
Další články autora |
Hartigova, Praha 3 - Žižkov
11 700 Kč/měsíc