Broučí znalosti většiny z nás plynou z dávné četby Ferdy Mravence a občasného setkání s druhem dostatečně velkým či nápadným, aby si ho člověk povšiml – střevlík, beruška, chroust, zlatohlávek.
Za poznání, že je broučí a obecně hmyzí svět nesmírně bohatý a skrývá se v něm spousta krasavců okem leckdy takřka nepostřehnutelných, kteří vyniknou jako šperky teprve v objektivu šikovného fotografa s kvalitním vybavením a bezmeznou trpělivostí, za toto poznání vděčím svému synovi Jakubovi.
S jeho svolením se pokusím sérií blogů, v nichž jeho fotografie oději slovy, přiblížit krásu tvorů maličkých, leč všudypřítomných. Pro zachování jistého řádu zveřejním v každém dílu zajímavosti z jedné konkrétní lokality.
Praha - Radotín. Známá železniční zastávka, oblíbené výchozí místo turistů i trampů. A také lovců beze zbraní s dobře zaostřeným aparátem.
Hojný, atraktivní, dravý. Vyhledává osluněná místa plná květů a číhá zde na menší hmyz, který na květy nalétává:
Pestrokrovečník včelový
Nelétavý nosatec vzezření mimozemského, který se rád zdržuje na vlhčích místech. Umí se rozmnožovat nejen pohlavně, ale také partenogenezí, tedy z neoplozeného vajíčka:
Křovinář kostkovaný
Většinou má skvrnky dvě, jak napovídá i latinský název, ale obecně je proměnlivý co do tvaru i počtu skvrn:
Krytohlav - Cryptocephalus bipunctatus
Opět potkáváme atraktivního zlatohlávka, který nás zaujal už na Karlštejně. Larva žije ve starších dubech a dospělec vyhledává různé květy:
Zlatohlávek mramorovaný
Velmi teplomilný krasčí druh vyvíjející se v různých růžovitých dřevinách. Samici už jsme viděli - také na Karlštejně, teď máme štěstí na páreček. Samec je elegán v odstínech zelené a zlaté ...
Krasec - Anthaxia fulgurans - samec
... samice je pestřejší a nápadnějsí:
Krasec - Anthaxia fulgurans - samice
Ani v Radotíně není nouze o tesaříkovité. Judolia erratica, žlutočerný tesařík štítovitého tvaru, je typicky florikolní, tedy květomilný. Jako všechny skvrnité druhy vytváří různé barevné odchylky:
Tesařík - Judolia erratica
Kuloštítník, proporcemi a vzorem připomínající vosu, je spíše horský druh vyvíjející se ve smrku:
Kuloštítník úzký
Tesaříka černošpičkého už jsme představili v Lánské oboře a v kombinaci s fialovým pozadím také v Zábělé. Ale takto dokonalou kompozici jsme ještě neměli. Inu, samička - ta prostě ví, kde a jak zapózovat:
Tesařík černošpičký
Kovově zbarvený tesařík, vyvíjející se v jehličnanech. Coby noční druh by měl ve dne spinkat, ale jak vidno, neplatí to vždy. Tenhle pochodoval na kmenu v pravé poledne:
Tesařík kovový
Běžný druh, považovaný za druhotného škůdce. Zdravé stromy nenapadá, ale přiživí se na stromech oslabených nebo na složeném dříví:
Tesařík smrkový
Pozor - nejsem k jídlu! Výrazným zbarvením varuje ploštička predátory - jsem jedovatá, konzumace na vlastní nebezpečí:
Ploštička pestrá
Český i latinský název této vzácnější ploštice je výstižný. Na červeném seznamu je vedena jako téměř ohrožená:
Štítovka rudopásá
Výrazný běloskvrnáč se podobá vřetenuškám, ale spřízněný je s přástevníky:
Běloskvrnáč pampeliškový
Milá, hezká, zkrátka vřetenuška. Je doma na osluněných stráních a loukách a mezi zástupci tohoto půvabného motýlího rodu jde o jeden z větších druhů:
Vřetenuška obecná
Další výprava nás zavede do starobylé obce Radim na Kolínsku (XXIV. díl)
