Broučí znalosti většiny z nás plynou z dávné četby Ferdy Mravence a občasného setkání s druhem dostatečně velkým či nápadným, aby si ho člověk povšiml – střevlík, beruška, chroust, zlatohlávek.
Za poznání, že je broučí a obecně hmyzí svět nesmírně bohatý a skrývá se v něm spousta krasavců okem leckdy takřka nepostřehnutelných, kteří vyniknou jako šperky teprve v objektivu šikovného fotografa s kvalitním vybavením a bezmeznou trpělivostí, za toto poznání vděčím svému synovi Jakubovi.
S jeho svolením se pokusím sérií blogů, v nichž jeho fotografie oději slovy, přiblížit krásu tvorů maličkých, leč všudypřítomných. Pro zachování jistého řádu zveřejním v každém dílu zajímavosti z jedné konkrétní lokality.
Poštovský panáček a Mistr Jan Rokycana - tím zpravidla obecné povědomí o Rokycanech končí.
Povězme si tedy něco o zdejším brouctvu i dalším hmyzstvu. Výsledky četných výprav na domácí půdě nám umožní představit Rokycany a okolí ve dvou (a možná i více) pokračováních.
Začneme rokycanskou Strání, známým lesoparkem na jižním svahu nad městem. Zaměříme se na menší druhy, třeba pýchavkovníky, a barevně si povšimneme mimo jiné odstínů modré a červené.
Hezký zástupce rozsáhlé rodiny nosatců. Larvy tohoto chlupáče se vyvíjejí v jehnědách vrb a kuklí se v zemi:
Nosatec - Dorytomus taeniatus
Nádherně vybarvený milovník šťovíku:
Nosatčík - Apion frumentarium
Malinký (jen 2 mm), vzácný, dříve kriticky ohrožený druh, dnes trochu hojnější a tedy "jen" ohrožený. Jeden z paradoxních příkladů občasného pozitivního vlivu průmyslové exploatace krajiny - tomuto kovaříkovi svědčí postindustriální stanoviště s holým substrátem, třeba výsypky po těžbě uhlí:
Kovařík - Zorochros meridionalis
Jeden z největších zástupců oblíbené a takřka všudypřítomné broučí čeledi. Ale opatrně - při pocitu ohrožení vylučuje nepříliš vonné kapky obranné tekutiny:
Slunéčko dlouhoskvrnné
Inspirace pro automobilové designéry - je tvaru aerodynamického a při vyrušení umí zatáhnout tykadla do otvorů v kapotě, chci říci ve štítu. Žije pod kůrou tlejících stromů:
Mršník - Platysoma compressum
Takřka nepřeberná rodina drabčíků zůstává zpravidla stranou naší pozornosti, ač její příslušníci rozhodně stojí za povšimnutí. Jsou to vesměs dravci, vyskytují se v kompostech či jiném tlejícím organickém materiálu a také pod kameny či dřevem, kde se pídí po hmyzí kořisti:
Drabčík - Othius punctulatus
Kromě čilého rejdění umějí drabčíci i létat - tenhle zrovna přistál na zdi:
Drabčík - Quedius cruentus
Další drabčíčí krasavec, tentokrát monochromatický:
Drabčík - Philontus atratus
Jestliže jsme Lánskou oboru označili za ráj tesaříků, pak Rokycany jsou místem zaslíbeným pro pýchavkovníky. Registrujeme zde hned pět druhů, mezi nimi i velmi vzácné. Hned na úvod jeden druh z červeného seznamu:
Pýchavkovník červcový
Otočíme-li barvičky v negativ, dostaneme příslušníka rytířského řádu:
Pýchavkovník - Mycetina cruciata
Vzrůstem nevelký, ale při správném přiblížení zajímavý:
Pýchavkovník - Mycetaea subterranea
Další hezký mrňous:
Pýchavkovník - Symbiotes gibberosus
Kriticky ohrožený druh - skvělý úlovek, navíc vzorný exemplář:
Pýchavkovník - Leiesthes seminigra
Krásně pózuje, vědom si své výlučnosti:
Pýchavkovník - Leiesthes seminigra
Už jsme ho potkali v Pouzdřanech. Tam prskal, tady neprská a chce se schovat:
Prskavec menší
Rdesno hadí kořen - nejsem zrovna botanik, ale rostlinu tohoto magického jména si pamatuji od dětství. A na ní a jí příbuzných bylinách si s oblibou pochutnává tahle hezká mandelinka, kterou nalézáme od jara až do podzimu:
Mandelinka rdesnová
Kohoutek, slovo mnohoznačné - malý opeřenec, součást vodovodu či zbraně, kytička. A také pěkný, takřka všudypřítomný brouk vyskytující se téměř po celý rok:
Kohoutek černohlavý
Tohle je především noční ptáček, ve dne ho objevíme jen vzácně:
Vincenzellus ruficollis - skupinka
U nás doma mu říkáme Vincenc a vážíme si ho jako tvora užitečného. Žije na suchých větvích, pod popraskanou kůrou nebo v chodbičkách kůrovců a dalšího dřevokazného hmyzu, kterým se živí:
Vincenzellus ruficollis
Tenhle rovněž užitečný brouček pravidelných "mravenčích" proporcí přišel zřejmě z Asie. Specialista na tlející dřevo či zbytky bylin:
Květiník - Omonadus floralis
"Čím se živí dřevožrout?" "Přece dřevem!" "Sedni si, máš za pět!"
Já bych byl ke zkoušenému milosrdnější - koho by napadlo, že brouček nesoucí toto jméno je dravý a požírá kůrovce:
Dřevožrout zejkovaný
Příští díl nás opět zavede do Rokycan (XVIII. díl)
