Jak jsem potkal brouky (Díl XLVII. - Výroční speciál 1. část)

Rok se s rokem sešel a máme tu první výročí broučího blogu. Speciálem děkujeme všem čtenářům a doufáme, že zaujme i ty, kdož dosud na naše stránky nezavítali.

Dnešní díl a díl následující je shrnutím toho nejvzácnějšího či nejatraktivnějšího, co jsme v dosavadních 46 blozích prezentovali. I když jsme pro speciál vybírali jen opravdové lahůdky, bylo jich i tak pro jeden díl příliš. Rozhodli jsme se tedy pro dvě části po 30 obrázcích.

K blogu poznamenávám, že je založen na skvělých fotkách mého syna Jakuba. Ač používám v textu literární formu Pluralis majestaticus, autorskou podstatou jsou samozřejmě Jakubovy snímky z výprav, které v naprosté většině případů podniká samostatně.

Náš seriál jsme před rokem zahájili na Hluboké:

https://petrsiroky.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=789070

Klenotem Hluboké (Díl I.) byli nepochybně roháči:

Roháč obecný - kusadla

Roháč je s velkým náskokem náš největší brouk:

Roháč obecný - samec

Bezděz (Díl IV. ) proslavilo věznění budoucího krále Václava II. a krásní tesaříci alpští:

Tesařík alpský

Ztepilými tesaříky alpskými se může pochlubit i Morava, konkrétně Obora Soutok u Břeclavi (Díl XXVII.):

Tesařík alpský

Z Břeclavi pochází také jeden z nejvzácnějších úlovků - rýhonosec, který byl v ČR velmi dlouho nezvěstný:

Rýhonosec - Coniocleonus nigrosuturatus

Břeclavský pestrokrovečník si zjevně hraje na Draculu:

Pestrokrovečník větší

Tahle mandelinka je zkrátka nádherná. Nacházíme ji často, foto z Břeclavi je nejhezčí:

Mandelinka nádherná

Kde jinde hledat zobonosku třešňovou než v pražské Třešňovce (Díl XIX.). Vyniká krásným metalickým zbarvením:

Zobonoska třešňová

Také pestrý krasec třešňový, jeden z nejvzácnějších krasčích druhů, do Třešňovky i našeho výběru patří:

Krasec třešňový

Krasci nechybějí ani v Máchových Doksech (Díl XXV.). Měďák je náš největší druh:

Krasec měďák

Velmi ozdobný milovník borovic:

Krasec osmiskvrnný

Krasci se vyskytují také na Žďáru u Rokycan (Díl XXII.):

Krasec borový

Podobná střízlivá elegance, jakou se vyznačuje krasec borový, charakterizuje i žďárského kozlíčka vrbového. V lokalitě jde o vzácný nález po 40 letech!

Kozlíček vrbový

Zlín u Přeštic (Díl XXXV.) byl jednoznačně ve znamení mohutného tesaříka piluny:

Tesařík piluna

Kusadla nemá piluna jen pro okrasu. Samci svádějí tvrdé boje o samice a na rozdíl od spíše ritualizovaných soubojů roháčů končí boj nezřídka amputací tykadla či končetiny:

Tesařík piluna

Rokycanské brouctvo jsme dokumentovali již sedmkrát, trochu se tedy v Rokycanech zdržíme.

Kousat určitě umí, s létáním je to horší. Když to musí být, překonává krátké vzdálenosti stylem připomínajícím spíše kobylky:

Kousavec dvoupáskovaný

Dokonalá póza a la štír. Až by se jeden leknul:

Drabčík - Lomechusa emarginata

Vzácný dravý drabčík. Dost velký na to, aby zatočil třeba s mravencem:

Drabčík - Platydracus stercorarius

Další z rokycanských drabčíků, pojmenovaný podle výrazných trnů na hlavě:

Drabčík - Siagonium quadricorne - samec

Náš oblíbený "Vincenc" z prvního rokycanského dílu (Č. XVII.). Tento převážně noční druh je užitečný, neb hubí dřevokazný hmyz:

Vincenzellus ruficollis

Tenhle malý ježeček patří k mandelinkám:

Mandelinka trnitá

Obrněný lesknáček, dokonale přizpůsobený životu v mraveništi. Umí imitovat pohyby tykadel hladových mravenců, takže má v mraveništní závodce o krmení postaráno:

Lesknáček - Amphotus marginatus

Tento nádherně vybarvený pýchavkovník zdobil hned první rokycanský díl. Nejen že je červený, ale pro svou vzácnost také patří na červený seznam:

Pýchavkovník červcový

Leiesthes seminigra je dokonce kriticky ohrožený. V Rokycanech ho ještě najdeme:

Pýchavkovník - Leiesthes seminigra

Další zajímavý obyvatel Rokycanska. Dříve kriticky ohrožený kovařík nachází vhodné životní podmínky na postindustriálních stanovištích s holým substrátem, jako jsou výsypky po těžbě uhlí, a bezprostřední vyhynutí mu nyní nehrozí:

Kovařík - Zorochros meridionalis

Karlštejn (Díl XIII. a XIV.) přinesl záplavu tesaříkovitých a různé druhy krasců. A také půvabného lesáka, který se zpravidla ukrývá pod kůrou:

Lesák - Laemophloeus monilis

Mezi karlštejnskými krasci vyniká "německý" druh Dicerca berolinensis, vyobrazený i na jedné ze zdejších informačních cedulí:

Krasec - Dicerca berolinensis

K zajímavým úlovkům z letního výletu do Holandska (Díl XXXI. a XLV.) patří nápadně okatá dravá ploštička:

Hlavěnka okatá

Ozdobou obou holandských dílů byl atraktivní, trochu škodolibě pojmenovaný svižník:

Svižník zvrhlý

Nejkurióznějším záběrem z Holandska je mandelinka bramborová trůnící na pláži na sépiové kosti:

Mandelinka bramborová na sépiové kosti

Příště naši výroční přehlídku dokončíme (XLVIII. díl)