Jak jsem potkal brouky (Díl X. - Pouzdřany)

Broučí znalosti většiny z nás plynou z dávné četby Ferdy Mravence a občasného setkání s druhem dostatečně velkým či nápadným, aby si ho člověk povšiml – střevlík, beruška, chroust, zlatohlávek.

Za poznání, že je broučí a obecně hmyzí svět nesmírně bohatý a skrývá se v něm spousta krasavců okem leckdy takřka nepostřehnutelných, kteří vyniknou jako šperky teprve v objektivu šikovného fotografa s kvalitním vybavením a bezmeznou trpělivostí, za toto poznání vděčím svému synovi Jakubovi.

S jeho svolením se pokusím sérií blogů, v nichž jeho fotografie oději slovy, přiblížit krásu tvorů maličkých, leč všudypřítomných. Pro zachování jistého řádu zveřejním v každém dílu zajímavosti z jedné konkrétní lokality.

Ač jsme země malá, máme u nás i stepi. Sice nemnoho, ale o to jsou zajímavější. Třeba taková Pouzdřanská step - Kolby na Břeclavsku.

Majky, majky a ještě jednou majky. Prvotní cíl výpravy. Nápadný, hezký a ne úplně neškodný brouk. Plácačkou se sice neohání - tak jako Sekorova Majka v Broučcích na pouti - ale mazlení se nedoporučuje:

Majka - Meloe scabriusculus

Tak, hezky protáhnout metathorax ...

Majka - Meloe scabriusculus

A pochodujeme dál:

Majka - Meloe scabriusculus

Nesahat, neochutnávat! Tahle kapička obranné tekutiny obsahuje jedovatý kantaridin, proto je lepší s naší boubelatou sympaťačkou zacházet v rukavičkách. Po případném potřísnění opravdu neumřeme,  ale koledujeme si o nepříjemné puchýře:

Majka - Meloe scabriusculus - detail kapky

V Pouzdřanech je doma hned několik druhů tohoto význačného brouka. Štěstí se usmálo na připravené - podařilo se nám nalézt i kriticky ohrožený druh, který se v ČR vyskytuje už jen na jižní Moravě:

Majka uralská

A ještě z druhé strany, ať je vidět, jaká jsem krasavice:

Majka uralská

Kuličku nevidíme, ale jistě ji má někde schovanou. Od všudypřítomného lesního bratrance se tento méně hojný druh liší hladkým povrchem krovek a nápadnější barvou:

Chrobák jarní

Více elegance už snad ani být nemůže:

Kozlíček písečný

Někteří brouci jsou vzácní, jiných je všude plno. Třeba takových, jako je tenhle čilý chlapec. Ve spíži ho naštěstí nenajdeme, ale na poli zaškodit umí. Tenhle hříšník byl přistižen blízko přilehlé vinice, miláčkem vinařů asi nebude:

Potemník písečný

Odpusťte slečno, že jsem na vás prsk! Nezdvořáku! A ještě tímhle koncem, fuj ...

Prskavec menší

Nic proti námluvám, ale zatnout vyvolené kusadla do zad? To jsi gentleman?

Svižník polní - námluvy

Chrousti, chroustci, chrousťata. Tenhle hezky vybarvený druh je první zástupce populární chroustí rodinky, na kterého můžeme na jaře narazit (nebo on do nás):

Chroustek jarní

Krásný brouček, podobný spíše želvičce. Jeden z našich největších druhů, u nás již velmi vzácný:

Štítonoš - Cassida canaliculata

Ve Ferdovi jeden takový frajírek skončil v kusadlech mravkolva, tenhle snad bude mít větší kliku:

Klikoroh - Liparus coronatus

Co ty tady, holátko? Žádný strach, ještě jeden převlek a budete koukat, jak mi to sluší:

Cvrček polní - nymfa

Ovoce dnes nepřivezli? Nevadí, na bodláku si také pochutnám:

Otakárek ovocný

Aby dnešní blog nebyl předlouhý, věnujeme Pouzdřanům ještě jedno pokračování. Bude stát za to (XI. díl)

Autor: Petr Široký | čtvrtek 2.3.2023 8:42 | karma článku: 35,52 | přečteno: 745x