Broučí znalosti většiny z nás plynou z dávné četby Ferdy Mravence a občasného setkání s druhem dostatečně velkým či nápadným, aby si ho člověk povšiml – střevlík, beruška, chroust, zlatohlávek.
Za poznání, že je broučí a obecně hmyzí svět nesmírně bohatý a skrývá se v něm spousta krasavců okem leckdy takřka nepostřehnutelných, kteří vyniknou jako šperky teprve v objektivu šikovného fotografa s kvalitním vybavením a bezmeznou trpělivostí, za toto poznání vděčím svému synovi Jakubovi.
S jeho svolením se pokusím sérií blogů, v nichž jeho fotografie oději slovy, přiblížit krásu tvorů maličkých, leč všudypřítomných. Pro zachování jistého řádu zveřejním v každém dílu zajímavosti z jedné konkrétní lokality.
Žinkovy - městys u Nepomuka, známý především díky nádhernému romantickému zámku, který střídavě zažívá období slávy i zapomnění. Nás ale více zajímá zámecký park, navazující lesopark a přilehlé hluboké lesy s mnoha starými listnáči i jehličnany. A protože to sem máme blízko a podnikli jsme na toto utěšené místo již několik expedic, vystačily úlovky na dvě pokračování. Toto je druhá část.
Zase ta červená na úvod. Ale příroda ji má ráda:
Dlouhoústec červený
Za časů profesora Matulky (Cesta do hlubin študákovy duše) se těmhle hbitým akrobatům říkalo pružníci:
Kovařík - Denticollis linearis
Páteříčkové jsou s pružníky-kovaříky spřízněni. Nám, jak z názvu patrno, připomínají duchovní. Angličanům zase vojáky, proto jim říkají soldier beetles.
Páteříček - Cantharis flavilabris
Krásný výrazný límec je chloubou páteříčka černavého:
Páteříček černavý
"A tohle je, Voříšku, ozdoba dnešního blogu," nadchl by se nyní profesor Matulka. Jak jsou páteříčci všudypřítomní a hojní, tento konkrétní druh rozhodně běžně k vidění není:
Páteříček - Cantharis paradoxa
Novák a Nováček, lesklec a lesknáček. Hezky se nám to rýmuje a navíc lesklec s lesknáčkem jsou opravdu příbuzní:
Lesklec - Rhizophagus dispar
Tvar hlavy a tykadel spřízněnost potvrzuje, proporcemi a tvarem těla ovšem tenhle cvalda připomíná spíše slimáka než svého štíhlého příbuzného:
Lesknáček - Cychramus luteus
Jeden z těch úlovků, ze kterých bychom bez kvalitního objektivu mnoho neměli. Pouhé 2 milimetry měří tenhle drabčík - a jak je v detailu krásný:
Drabčík - Acrulia inflata
Chválili jsme české názvosloví pro květnatost a přiléhavost, ale neplatí to vždy. Tenhle fešák mravenčího vzezření má sice vlhko rád, ale rozhodně se nevyskytuje jen na pobřeží:
Drabčík pobřežní
Ne ne - nežere ani mršiny, ani mrchy, jak by jméno napovídalo. Tento staromódní elegán je dravec - loví hlemýždě a žížaly, k čemuž mu dopomáhá nikoliv Bůh, ale účelně tvarovaná teleskopická hlava. Při vyrušení ji obvykle zatáhne, nám se výjimečně předvedl v plné nebezpečné kráse:
Mrchožrout černý
Samičku od tohoto pána jsme viděli při práci - kladení vajíček zabalených v ootéce. A původce si klidně sedí na lupenu, jako by se ho to netýkalo:
Rusec lesní - samec
Jakpak by se asi jmenovali Plantageneti, kdyby si Bohumír Zakladatel místo hostitelské rostliny umístil na přilbici rovnou tuhle se včelami spřízněnou krasavici:
Pilatka kručinková
Jestli je pilatka mírumilovně býložravá, pak larvy tohoto jejího příbuzného se živí masíčkem housenek, do jejichž těl byly jako vajíčka nakladeny. Na druhé straně, parazitují mnohdy na druzích považovaných člověkem za škodlivé, takže nám vlastně poněkud drastickým způsobem pomáhají:
Lumek - Ichneumon stramentor
Šídla, vážky, motýlice ... Tihle skvělí letci se tu proháněli už v pravěku, pravda, byli tehdy "o trochu" větší. Půlmetrovou Meganeuru bychom si asi na ruku nebo na rameno usednout nenechali:
Vážka ploská
Dospělá bejlomorka zpravidla ničím zvláštním neupoutá, zato její larvy mají příbytek přímo honosný:
Bejlomorka buková
Míšovy a Číčovy, říkávala moje rokycanská teta. Takže se opět vypravíme kam? Na Brdy (IX. díl)
