Jak jsem potkal brouky (Díl VI. - Lánská obora)

Broučí znalosti většiny z nás plynou z dávné četby Ferdy Mravence a občasného setkání s druhem dostatečně velkým či nápadným, aby si ho člověk povšiml – střevlík, beruška, chroust, zlatohlávek.

Za poznání, že je broučí a obecně hmyzí svět nesmírně bohatý a skrývá se v něm spousta krasavců okem leckdy takřka nepostřehnutelných, kteří vyniknou jako šperky teprve v objektivu šikovného fotografa s kvalitním vybavením a bezmeznou trpělivostí, za toto poznání vděčím svému synovi Jakubovi.

S jeho svolením se pokusím sérií blogů, v nichž jeho fotografie oději slovy, přiblížit krásu tvorů maličkých, leč všudypřítomných. Pro zachování jistého řádu zveřejním v každém dílu zajímavosti z jedné konkrétní lokality.

Velké, širé, rodné Lány - vlastně ne, to byly lány s malým "el". Lánská obora je ovšem také velká, a i když jsme v ní zámeckého pána ani jeho čeládku nepotkali, o zajímavosti nouze nebyla.

Krásně vybarvený lesklý zlatohlávek jako by symbolizoval slunný letní den, v němž jsme se do Lán vypravili:

Zlatohlávek zlatý

Synonymem kontrastu je černá na bílém, tenhle pán ale ví, že na žlutém podkladu vynikne nejlépe:

Krasec čtyřtečný

Střevlíček potkal dobrého člověka. Důvěřuje a ochotně pózuje:

Střevlíček černý

Do cizích věcí se zpravidla nepleteme, ale když jde o život ... Vy byste tohoto třpytivého bracha v pavoučí síti nechali?

Polník - Agrilus sulcicollis

Nám to nedalo. Vstoupivše do dění jako deus ex machina, podnikli jsme úspěšnou záchrannou akci:

Polník - Agrilus sulcicollis

"Der Gerettete" to jistě ocenil:

Polník - Agrilus sulcicollis

Jak se ukázalo, Lány jsou také rájem nejrůznějších tesaříků:

Tesařík černošpičký - samec

Tesařík černošpičký - samice

Někteří si vystačí bez skvrnek a sázejí na jednobarevný fráček:

Tesařík obecný - samec

Jiní to rádi pestré:

Tesařík skvrnitý

Kde jsou tesaříci, tam jsou i stehenáči:

Stehenáč - Chrysanthia viridissima

Občerstvení po úspěšném letu:

Stehenáč - Oedemera femorata - samice

Staré duby a buky, které slibovaly nadílku roháčů, jsou bohužel vesměs v nepřístupných oplocených částech obory. Dočkali jsme se ale trochu smutného nálezu "roháčí trofeje" v podobě zachovalého exoskeletu s kusadly. Zda měl nebožtíka na svědomí nějaký predátor nebo zda mu bylo dopřáno odejít z tohoto světa přirozeným způsobem, to už z ostatků nepoznáme:

Roháč obecný - fragment

Pojďme na závěr zpět na slunce. Pro nás je bodlák jen pichlavý plevel, v hmyzím světě ale rozkvetlé trsy bodláků představují prostřený stůl pro včely, čmeláky, brouky i motýly:

Perleťovec stříbropásek

A protože se nám v nóbl lokalitách líbí, vypravíme se příště do Žinkov (VII. díl)

Autor: Petr Široký | čtvrtek 19.1.2023 8:42 | karma článku: 35,39 | přečteno: 459x