Jak jsem potkal brouky (Díl LVI. - Břeclav - Obora Soutok část 3.)

Broučí znalosti většiny z nás plynou z dávné četby Ferdy Mravence a občasného setkání s druhem dostatečně velkým či nápadným, aby si ho člověk povšiml – střevlík, beruška, chroust, zlatohlávek.

Za poznání, že je broučí a obecně hmyzí svět nesmírně bohatý a skrývá se v něm spousta krasavců okem leckdy takřka nepostřehnutelných, kteří vyniknou jako šperky teprve v objektivu šikovného fotografa s kvalitním vybavením a bezmeznou trpělivostí, za toto poznání vděčím svému synovi Jakubovi.

S jeho svolením se pokusím sérií blogů, v nichž jeho fotografie oději slovy, přiblížit krásu tvorů maličkých, leč všudypřítomných. Pro zachování jistého řádu zveřejním v každém dílu zajímavosti z jedné konkrétní lokality a občas si pro zpestření dopřejeme speciální téma.

Vracíme se do obory Soutok u Břeclavi, největší obory v ČR. Jak jsme se přesvědčili již v předchozích dílech z tohoto místa, ve zdejších unikátních lužních lesích a jejich okolí žije mnoho zajímavých či chráněných druhů obratlovců i bezobratlých.

Když se nedostaví chrousti, potěší chroustci. Oba následující druhy patří na červený seznam. Téměř ohrožený Amphimallon assimile je menší druh, který se najde roztroušeně v Čechách a v poněkud větší koncentraci na Moravě:

Chroustek - Amphimallon assimile

O něco větší Holochelus vernus je z hlediska ochrany vedený jako zranitelný a podle dostupných dat se vyskytuje pouze na Moravě:

Chroustek - Holochelus vernus

Roháček kozlík, náš oblíbenec. V oboře Soutok žijí dost impozantní exempláře:

Roháček kozlík

Kousavec páskovaný, jeden z velkých tesaříků. Objevil se v nedávném dílu z Pouzdřan a dá se najít i v Břeclavi. Tady si hoví na složených kládách, které upoutaly jeho pozornost:

Kousavec páskovaný

Velmi drobný, pohledný mršník připomíná "kávové zrno" z cukrárny. Jeho životní zvyky v literatuře popsány nejsou, předpokládáme, že bude jako ostatní mršníci dravý:

Mršník – Eurosomides minor

"Po babičce klokočí ..." Název svádí, ale mandelinka klokočová nejspíš růženec nelouská. Nežije jen na klokoči, u nás ostatně nepříliš hojném, ale i na různých dalších rostlinách, třeba na mátě. O naši krasavici se před focením docela zajímali mravenci, všelijak ji popotahovali a přelézali ji, jako by byla tělocvičné nářadí. Mandelinka to snášela stoicky, nebezpečí jí tedy zřejmě nehrozilo:

Mandelinka klokočová

Výstižně pojmenovaný mravencovník nahý působí až dojemně bezbranně. Postarat se o sebe ovšem umí - mravence napodobuje nejen vzhledem, ale také hbitým, na pohled až bezhlavým pohybem. Je to opravdu skvělý imitátor, vzhledem k mimořádné neposednosti se ale hodně špatně fotografuje:

Mravencovník nahý

Nápadná i nenápadná, podle okolností. Na naší fotografii vyniká na světlém pozadí, na tmavším podkladu naopak dokonale splyne s podložkou. Podkornice byla k mání v provedením dospělém i pubertálním. Dospělec byl venku ...

Podkornice obecná

... a nymfy pod kůrou na plísni, kterou se živí:

Podkornice obecná - nymfy

Roupec je blízký příbuzný druhu, který jsme viděli na Máchově jezeře. Strach z "vosy" nás přejde při pohledu na poněkud klaunskou rozčepýřenou hlavu s velkým trubkovitým sosákem. Tvorům přiměřené velikosti ovšem do smíchu není. Dravý roupec vysedává na osluněných kmenech a jakmile se ukáže nadějná kořist, hned vyráží do útoku. Tento zajímavý druh bohužel mizí s odstraňováním starých stromů, které jeho larvy potřebují k vývoji. U nás už je velmi vzácný, přesto zatím nepožívá žádné ochrany ani není na červeném seznamu:

Roupec – Laphria aurea

Kodulka je zvláštní bezkřídlá vosička, která parazituje na různém blanokřídlém hmyzu. V angličtině má krásný název "velvet ant" neboli sametový mravenec:

Kodulka – Myrmilla triareolata

Bourovec prsténčivý dostal jméno podle charakteristické prstencovité snůšky vajíček. Jak tomu u můr často bývá, i zde je housenka zajímavější a barevnější než dospělec:

Bourovec prsténčivý - housenka

Kampak se ztratily skvrny? Samec lišejníkovce čtyřskvrnného se bez nich obejde, vystačí si s výsostně elegantním hávem v kombinací stříbřitě šedé a žlutooranžové. Žije zejména v lesích, můžeme ho však potkat také v parcích nebo sadech. Létá převážně v noci, ale najde se i ve dne:

Lišejníkovec čtveroskvrnný

Píďalka mochnová se objevuje v jedné generaci do roka, její housenky si pochutnávají na merlíkovitých rostlinách:

Píďalka mochnová

"Had leze z díry, vystrkuje kníry ..." Téhle malé užovky by se asi bába nelekla, zato se před ní musí mít na pozoru hmyzáčci i jiní malí tvorečkové. Náš predátor zatím opravdu není velký, vždyť otvor, v němž se schovává, je požerek tesaříka obrovského. V Břeclavi jsme viděli i podstatně větší, plně dorostlé užovky. Ty už mají jiný apetit - baští ještěrky a další drobné obratlovce:

Užovka hladká

Příště nás opět zásobí staré dobré Rokycany. Šuplíčky ještě zdaleka nejsou prázdné (LVII. díl)

Více z Břeclavi zde:

https://petrsiroky.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=806629

https://petrsiroky.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=803838