Kouzlo Středomoří a krása žen

Přestože tuniskou literaturu pojí s evropským písemnictvím nemalé vazby, ba dokonce lze v jejím kontextu hovořit o výrazné frankofonní tradici, pro českého čtenáře zůstává územím takřka neprobádaným. Již proto by jeho pozornosti neměla uniknout útlá kniha s poutavým názvem PO HOSPODÁCH KOLEM STŘEDOZEMNÍHO MOŘE, jejíž autor ALÍ AD-DU‘ÁŽÍ (1909–1949), označovaný za "otce tuniské povídky", na necelých osmdesáti stranách dokazuje, že své cestovatelské zážitky umí podat s lehkostí, humorem  a především s citem pro detail, v němž se odráží jeho dlouholetá praxe žurnalisty a karikaturisty.   

Istanbul (Konstantinopol) ve 30. letech

Dějištěm řady krátkých příběhů, odehrávajících se během jeho cesty, se stává několik převážně evropských metropolí na březích Středozemního moře – kupříkladu Neapol, Athény či Istanbul – a vliv západní kultury rozhodně nezapře ani samotný autor, jenž zde v roli vypravěče cituje Lamartinovy verše nebo kritizuje romantizující popisy Pierra Lotiho. Evropské reálie a postavy však přesto nahlíží optikou obyvatele arabského světa a znalce východního umění. Jeho dojmy z navštívených metropolí přitom často prostupuje okouzlení něžným pohlavím – žena tu figuruje nejen v rovině motivické (jako postava obdařená mnohdy úlohou vypravěčovy průvodkyně), ale i metaforické (třeba v rámci nápadité personifikace Evropy a Asie).

Jakousi protiváhu vypravěčova nelíčeného kosmopolitismu pak tvoří několik jeho spolucestujících v čele s dvojicí postav ztělesňujících typické nectnosti moderního šosáctví – ženou přezdívanou výmluvně madam Vševěd, dychtící dozvědět se všechno o každé marginálii a přehlížející to podstatné, a mužem přiléhavě pojmenovaným Kyselina Opozitá, majícím naopak na všechno svůj vlastní (a jistěže jediný správný) názor. Komické výstupy a repliky těchto figurek však dostávají tragický nádech ve chvíli, kdy si uvědomíme, že právě takoví jedinci budou zanedlouho slavit svůj triumf pod nacistickými prapory – píše se totiž rok 1933.

Cestopisné črty ad-Du‘ážího nenabízejí jen trefně zachycené a velmi čtivě podané dojmy z jeho návštěvy evropských metropolí, ale také seznámení s autorem, který dokázal vnímat okolní svět s otevřenou myslí a jehož dílo má proto naději oslovit přes zdánlivý odstup časový i kulturní dnešního čtenáře. Ukazuje se totiž, že slova jako Západ, Východ, Arab či Evropan ztrácejí svůj význam, pokud máme tu čest s člověkem upřímným, bystrým a vzdělaným, jakým autor knihy Po hospodách kolem Středozemního moře nepochybně byl. 

(in Půlnoční expres III/MMXIV)

Alí ad-Du‘áží: Po hospodách kolem Středozemního moře. Překlad Anna Humlová a Jiří Milička, Malvern, Praha, 2013, 1. vydání, 80 stran.