Filozofie nenávisti bude vždy nenávidět!

Dnes to bude trochu mimo byznys, něco k naší společenské situaci. Žijeme ve skvělé době (v porovnání s každou dobou minulou je tahle prostě skvělá), která má nicméně své problémy.Problémem naší společnosti číslo jedna posledních x měsíců je fenomén korupce. Nemyslím nějakou drobnou korupci, že studenti dělají brigádu na černo, nebo že někdo uplatí úředníka kvůli stavebnímu povolení na baráček. Myslím organizované vyvádění miliard státních (tedy našich) peněz do kapes pánů kmotrů (či jak někdo říká zlojedů).

Otázka je, co s tím? Jistí lidé tomuto fenoménu vyhlásili válku a pomáhají rozproudit krev v žilách naší společnosti a zapálit oheň naděje. A to je dobře. Kdo mě znáte, víte, že se mimo jiné pohybuji v oblasti velké politiky a i v oblasti boje s korupcí. Avšak, co jsem k tomuto tématu slyšel od lidí, mne lehce děsí…

Při setkávání s lidmi, v rozhovorech na téma korupce, jsem se ne málokrát setkal s reakcí typu: „Zastřelme je všechny ty zloděje“ nebo „Všichni jsou to hazjlové a měli bychom je rovnou postřílet.“ apod. A já vím, že to ti lidé tak nemyslí. Vím, že kdyby jim někdo dal kulomet, tak si to asi rychle rozmyslí, nicméně rád bych v této úvaze pomohl oddělit dvě věci. Boj za spravedlivou věc (proti nespravedlnosti) a nenávist.

Jakýkoliv boj či jakákoliv filozofie postavená na nenávisti bude vždycky jen nenávidět. Idea toho, že až zničíme to, co nenávidíme, tak budeme žít v ráji, je prostě jen iluze. Je to utopie. Systémy postavené na nenávisti historicky vždy selhaly.

Například taková inkvizice…boj pro „dobrou“ věc, který byl založen na nenávisti a odsuzování těch druhých, kteří prostě nezapadali do normy. Místo očištění světa od hříchu to vedlo k vytvoření církevní hrůzovlády a možnosti, že každý může být mučen a popraven. Co celý komunismus? Myšlenka ve své době hezká, naprosto neotřelá a hlavně nová…aby se všem vedlo dobře. Zní to tak krásně. Jenže proto, aby se všem vedlo dobře, tak se musíme nejdřív zbavit všech těch imperialistů. Vykořenit celé imperialistické myšlení…Samá nenávist. A k čemu vedla? K paranoie, že se tento duch imperialismu hledal všude možně a to vedlo ke všem těm procesům, zatýkání, vyslýchání, a zabíjení. Není divu, že se lidé obou systémů zbavili!

Nenávist totiž umí jen nenávidět a nelze předpokládat, že když se zbavím nenáviděného, tak budu milovat jako matka Tereza. Nenávist je zvyk, je to zhoubná nemoc, která zničí vše kolem nás a nakonec i nás samotné.

Jak tedy lze vést boj proti nespravedlnosti a přitom si udržet od nenávisti bezpečnou vzdálenost?  Vzpomínám, když jsem četl knihu o historii křížových výprav a vzniklých království v zaslíbené zemi, tak Saladin před bitvou poslal Jeruzalémskému králi své nejlepší lékaře, protože Jeruzalémský král trpěl leprou. Nebo například prezident Johnson, který v roce 1868 vyhlásil úplnou a bezpodmínečnou amnestii všem, kteří se podíleli, ať přímo či nepřímo, na rebelii proti Spojeným státům (Unii). A Roberta E. Lee, jako velitele nepřátelských vojsk, nenechal ani popravit, ani uvěznit, ale udělal z něho prezidenta Washingtonovi university! A co třeba takový Václav Havel, který byl perzekuován víc, než většina perzekuovaných a přes to byl proti zveřejnění Cibulkových seznamů?

Při našem boji za spravedlnost, při našem boji proti zlu se držme daleko od nenávisti. Uvědomme si, že naše protistrana jsou také jen lidé, kteří mají své slabosti. Tak jako my!