Týden proti rakovině

Nejen před libereckou radnicí skončily dvoudenní hrátky s rozdáváním příruček o prevenci rakoviny. Pikantní na tom je, že nestor české onkologie, prof. Zdeněk Dienstbier a spoluautor řady příruček v nich píše: „Příčiny vzniku rakoviny u člověka neznáme.“ Jak jí tedy Liga proti rakovině hodlá předcházet?

Liga proti rakovině nabízí v příručkách informace o okolnostech zjevování rakoviny a nehovoří o příčinách této nemoci. Vskutku je nezná. A to i přesto, že Hippokrates, na jehož etiku i všichni příští onkologové při promoci přísahají, řekl už před 2500 lety, že rakovinou prsu onemocní nejčastěji melancholičky. Melancholie (deprese) povstává například ze stresu podníceného sebeobviňováním nebo sebenenávistí.

Česká onkologie však hodlá učinit z rakoviny posvátnou nemoc s neznámými příčinami, před níž padne na kolena stejně spolehlivě vzdělanec i nevzdělanec, nemocný i zdravý. Příčiny vzniku rakoviny ututlává jako obchodní tajemství, jehož prozrazení by mohlo přivodit obrovité finanční ztráty výrobcům léků, zavedenému způsobu léčení a zdravotnickému byznysu. Příručky onkologů pak trousí aspoň nějaké „preventivní“ poznatky: Poškozené nebo zmnožené geny změní informace v buňce a ta se začne chovat v těle nekoordinovaně. Tím jsou vyřazeny kontrolní mechanismy přítomné ve zdravých tkáních. Tak se zrychlí dělení buněk a vznikne nádor. Pokud obranné mechanismy selžou, prosadí se agresivita nádoru. To každého nemocného jistě patřičně zmotivuje k preventivní akci!

Žádný z profíků poskakujících před onkologickým stánkem označeným dvojsmyslně: Hrátky o zdraví i pro zdraví neví, že nejprověřenější a nejčastější příčinou rakoviny je silný, dlouhodobý a neodvratitelný stres. Ani Liberečanům neprozradili, že obdobný stres vzchází nejčastěji z nesnesitelných deficitů sociálních, emočních, vývojových, erotických, partnerských, seberealizačních či hmotně zabezpečovacích. A že silný specifický stres dokáže rakovinu zcela přesně orgánově zacílit. A že nesčetné pokusy na stresovaných laboratorních zvířatech potvrdily hojné zkušenosti učiněné lehkomyslně s onkologickými pacienty...

Také na rozšiřování Evropského kodexu proti rakovině se v Liberci nešetřilo. Každý si jej mohl přečíst. Píše se v něm o prevenci rakoviny: „Střídmá a vyvážená strava, ochrana před nadměrným sluněním, ochrana před rakovinotvornými látkami, každodenní tělesná činnost, nekouření, toliko přiměřená konzumace alkoholu a pravidelné preventivní prohlídky“. O zhoubném stresu nepadne v kodexu ani jedno slovo. Tyto návody přijme za preventivní jen velmi naivní či nezkušený člověk. Za preventivní je však označují ve svém oboru také kardiologové, diabetologové, alergologové, internisté atd., takže by vlastně mohlo jít o univerzální návod k uchování zdraví! Jak je to krásné, že vše souvisí se vším podobně jako nic s ničím!

Pokud je člověk vystaven zničujícímu stresu, pak se například kouření, přejídání či alkohol stává oblíbeným prostředkem, kterým vystresovaný vesměs pomíjivě tiší svoje primární psychické strádání. Až sekundárně nezdravě jí, popíjí alkohol a kouří, když je z rozličných důvodů trvale a silně stresován. A zhoubný stres ještě vzrůstá, protože nešťastník  vidí, že tloustne a neobejde se už bez alkoholu a cigaret. A tak jí, popíjí či kouří ještě více. Zbaví-li se zhoubného stresu (konkrétního deficitu), pak teprve preventivně zasáhne vůči rakovině. Pokud to neučiní, pak ho s jistou pravděpodobností vyvede z těžkého životního kolbiště právě rakovina.