Škrty, občané prvního a druhého řádu

Český stát už dávno neposkytuje jen ochranu bezmocným před nouzí, tedy takzvané sociální jistoty. S oblibou také nivelizuje, a to ve všech ohledech, životní potřeby celé populace. Tím paradoxně navozuje masové sociální nejistoty.

Například bypass, kyčelní kloub a chemoterapii dostanou zdarma i ti, kteří vychytrale odváděli minimum nebo nic. Nemocnicím pak ovšem chybí peníze. Obdobné je to s žebráckými penzemi, podporami a příspěvky. Tím vším jsou tvrdě diskriminováni ti, kteří na to celý život poctivě platili.

O dovolené jsem se seznámil s pětasedmdesátiletým Vídeňákem, bývalým elektromechanikem. Po tři měsíce se toulal v plachetnici po ostrovech ve Středozemním moři. Pochlubil se mi, že byl 57 let penzijně i zdravotně připojištěný. Úroveň jeho penze tomu odpovídala. Rakušané si už zvykli, že se dělí na občany prvního a druhého řádu. Na ty, kteří si připláceli a platili. A na ty, kteří si nepřipláceli nebo neplatili.

Dnešní škrty v rozpočtech českých ministrů a drastická úsporná opatření jsou opět pouhou nivelizací, na kterou nejvíce doplatí ti, kteří platí nebo platili. Češi totiž nejsou připraveni zařadit se mezi občany druhého řádu. A rozhodně i napříště takové dělení odmítnou.