Uštvání soudce JUDr. Pavla Nagye bylo snadné

Někteří z nás potřebují k radostnému životu nepřítele. Masmédia proto každý den nějakou kořist uštvou. Ideální kořistí je úplatný politik. Jenže ten se umí sakra bránit, například drze namítne, že na udavače podá trestní oznámení a bude žádat desetimilionové odškodné. A tak média neloví žraloky, ale spíše malé ryby a někdy dokonce mřenky. Mladoboleslavský soudce Pavel Nagy byl v roce 2008 nafilmován skrytou kamerou při přebírání peněz. Záznam zakoupila televize Nova a poté jej vysílala nesčetněkrát a pokračuje s tím až do dnešních dnů. Také denní tisk rozviřoval skandál až do úplného vyčerpání čtenářů. Pavel Nagy se totiž nemůže bránit, ani podat trestní oznámení. Byl totiž omezen ve způsobilosti  k právním úkonům a nemá ani floka.

JUDr. Pavel Nagy dva roky po odstartování mediální štvanice.Petr F. Novotný

Co počít s uštvanou kořistí? Pavel Nagy je můj klient. A nachází se v nejslepější ulici svého života. Nemá žádný majetek ani peníze. Přežívá jen zásluhou podprůměrné invalidní (psychiatrické) penze a obětavé péče své sestry. Sám však peníze neutratil. Kam se však poděly všechny ty vypůjčené peníze? A proč s tak okázalou naivitou skočil na špek investigativního provokatéra?

Ten si jej vytipoval právě proto, že se jako soudce choval  v poslední době okázale podezřele až sebevražedně, na rozdíl  od předchozí doby, kdy platil za pečlivého soudce, nenápadného a šetrného člověka. K nepříznivému obratu došlo překvapivě rychle, například v jisté naprosto banální kauze vyhotovil rozsudek bez soudního projednávání. Nevyřizoval soudní spisy v zákonných lhůtách, usínal při soudním jednání, dlužil značné částky atp. Tenkrát to bylo přisuzováno jeho demoralizaci. Málokdo v tom viděl něco jiného než jen zlý úmysl.

Jenže už deset let před svým „demaskováním“ navštěvoval Pavel Nagy psychiatra, protože trpěl  vzrůstajícími psychiatrickými problémy, které si bohužel nepřipouštěl. Až po  převzetí vyprovokovaného úplatku a zveřejnění  jeho záznamu skrytou kamerou se konečně podrobil opakovaným psychiatrickým a psychologickým zkoumáním během hospitalizace v různých psychiatrických zařízeních. Soudní znalci z oboru psychiatrie a psychologie konstatovali, že se u Pavla Nagye v posledních pěti letech rozvíjela organická porucha mozku, jejíž progrese může  být časem osudná a zlepšení je vyloučeno. A své posudky oštemplovali kulatými razítky.

A zmizelé peníze? Dvojice podvodníků, muž a žena, jejichž stíhání policie prozatím odložila, dostala tip od Nagyových známých s tím, že lze využít jeho zjevných a stupňujících se psychiatrických hendikepů.  Snadno se pak vetřeli do jeho emočních, motivačních a volních procesů. Ovládli jej natolik, že jim po SMS výzvách odevzdával v hotovosti plat a úspory,  a posléze se i  sebevražedně zadlužil za mlhavý příslib jejich navrácení. A když už se ocitl ve slepé životní ulici, podlehl i vábení investigativních provokatérů k protispolečenskému jednání.

Masmédia spotřebovávají i nesvéprávné oběti. Když je mediálně vysají, pak je odhodí jako pavouk muší mrtvolku. Jenže mediálně uštvaní žijí i nadále mezi ostatními. Vycházejí na ulici s vypáleným cejchem a vrhají těžký stín i na členy své rodiny. Přitom zůstali lidskými bytostmi s obvyklými sny, emocemi a touhami, jenže už ztratili sílu k jejich zhmotnění.

I každý z nás jednou postřehne vlastní kritický okamžik, v němž se vše dosud pozitivní a žádoucí obrací k horšímu. Nenávratně. Pak nastává soumrak lásek, mládí, seberealizace, vztahů, zdraví, psychické kondice, normality atp. Avšak v případě Pavla Nagye došlo k obratu příliš bouřlivě. Snesli bychom tak zběsilou rychlost? Nezaslouží si bývalý soudce aspoň soucit? Soucit není bezvýznamná reakce, pro nesvéprávného a exkomunikovaného je to téměř vztah.

JUDr. Pavel Nagy souhlasil s uveřejněním tohoto blogu.