Státní zaměstnanci, státní úředníci a samospráva

V minulém článku jsem šel "proti davu" a na základě základních známých (a snadno ověřitelných) údajů jsem se snažil naznačit, proč je výrazné zvýšení tarifů státních zaměstnanců potřebné.

Politické strany se v předvolebních bojích pouští do odvážných úvah, kolik lze na veřejném sektoru ušetřit miliard. Domnívám se, že je potřeba uvést věci do kontextu, když v diskuzích pod články čtu nesmyslné příspěvky typu "je třeba propustit sto tisíc státních úředníků" apod.

1.) Nejprve je potřeba si udělat terminologické okénko:
Pojem státní zaměstnanec v odborné terminologii znamená něco jiného, než státní zaměstnanec v běžné lidové, novinářské či "politické" terminologii. Odborná terminologie veřejné správy totiž rozlišuje dvě základní skupiny zaměstnanců - státní zaměstnance a zaměstnance státu. Dle zákona o státní službě je to totiž vcelku jednoduché: státní zaměstnanec = státní úředník ve služebním poměru (§ 6: "státním zaměstnancem je fyzická osoba, která byla přijata do služebního poměru a zařazena na služební místo nebo jmenována na služební místo představeného k výkonu některé z činností uvedených v § 5 zákona o státní službě"). Pokud jste tedy učitel, nejste státní zaměstnanec, ale jste zaměstnanec státu - a státní zaměstnanec nejste proto, protože nejste zaměstnán dle zákona o státní službě, vaše činnost nespadá pod § 5 a nejste ve státní službě, ale jste v klasickém pracovně-právním vztahu dle zákoníku práce. Bohužel - v právu je relativně běžné, že odborná terminologie vůbec neodpovídá běžnému chápání slov (úplně typickým příkladem je rozdíl pojmu bezdomovec v běžné (osoba bez střechy nad hlavou) a právní (osoba bez státní příslušnosti) řeči)  Pro tento článek toto budu úplně ignorovat a státním zaměstnancem je každý, koho zaměstnává stát resp. jeho organizační složky (tak je totiž chápán v běžné řeči).
- kdo ovšem stoprocentně NENÍ státním zaměstnancem? Úředníci samosprávných celků - bez ohledu na to, jakou působnost vykonávají (jestli dělají agendu samosprávy či přenesenou působnost státní správy). I nejmenší obec je povinna vykonávat státní správu na základní úrovni (dané zákonem), čím větší či vyšší ÚSC je, tím je rozsah výkonu přenesené působnosti logicky větší. Koordinaci nad výkonem přenesené působnosti má Ministerstvo vnitra. Důležité však je, že pracovně-právní vztah úředníků ÚSC je vždy podle zákoníku práce (nikoliv služebního zákona) a institucí odpovědnou za pracovně-právní vztah je samosprávný úřad (jejich zaměstnavatel). Tzn. pokud v diskuzích lidi píší, že úředníci nějakého obecního / krajského úřadu chodí v době úředních hodin nakupovat, je to věc daného zastupitelstva a tajemníka / ředitele úřadu, aby zjednal nápravu - jde totiž o porušení pracovně-právních vztahů, které si musí vyřešit zaměstnavatel....

2.) A teď teda k číslům, která jsou nesmírně zajímavá (a budu je zaokrouhlovat na tisíce), začneme u těch státních zaměstnanců a úředníků:

Celkový počet státních zaměstnanců: 482 tisíc

Celkový počet státních úředníků: 76 tisíc (tzn. 15,77 %); pro srovnání dodávám, že pedagogů je 188 tisíc a nepedagogických pracovníků ve školství 70 tisíc, příslušníků ozbrojených a bezpečnostních sborů (policie, celní správa, hasiči + armáda) je 94 tisíc; 188 + 70 + 94 =  352 tisíc (tzn. 73 % všech státních zaměstnanců).

Celkové náklady na platy státních zaměstnanců: 239 mld. Kč

Celkové náklady na platy státních úředníků: 36 mld. Kč (tzn. 15,06 %)

Přepočet objemu mezd na jednoho státního zaměstnance: 239 mld. / 482 k / 12 = 41 320 Kč / měs.
Přepočet objemu mezd na jednoho úředníka: 36 mld / 76 k / 12 =  39 474 Kč / měs
Poměr úředníků z hlediska pohlaví je nakloněn jasně ve prospěch žen (75 % žen).
Z hlediska kvalifikace lidí na úřednických místech je to následovně:
VŠ:  70 % (u mužů); 50 % (u žen)
VOŠ: 1 % (u mužů); 4 % (u žen)
SŠ: 28 % (u mužů); 46 % (u žen)
A teď půjdeme k úředníkům samosprávných celků. Je známo, že ČR má něco přes 6000 obcí, 14 krajů plus Praha vystupuje jako obec a kraj zároveň, statutární města se člení na městské části atd.

Celkový počet úředníků samospráv: 76 tisíc (ano, na tisíce úplně stejný počet jako státních)
Celkové náklady na platy úředníků samospráv (včetně odvodů): 45,93 mld. Kč

Přepočet objemu mezd na jednoho úředníka: 45,93 mld / 76 k / 12 =  50 362 Kč / měs
Příspěvek samosprávným celkům na výkon státní správy z rozpočtu MV ČR pro rok 2021 bude 13,1 mld Kč, (obcím 11,37 mld, Kč krajům 1,66 mld. Kč).
Přepočet příspěvku státu na 1 úředníka (bez ohledu na působnost, příspěvek má jít na ty vykonávající přenesenou působnost): 14 364 Kč / měs. 
Zdroj: Veřejná správa v Česku 2020 (arcgis.com)