Ministr Dienstbier neřízenou střelou...

iDnes.cz přinesla informaci o šíleném návrhu nadbytečného ministra o změně volebního zákona, který by měl umožnit volit v místních volbách cizincům s přechodným pobytem.  

Považuji za nutné začít popisem současného stavu - současný § 4 zákona o volbách do obecních zastupitelstev, který definuje okruh osob oprávněných volit, říká toto:

"(1) Právo volit do zastupitelstva obce, města nebo hlavního města Prahy
- má občan obce za předpokladu, že jde o státního občana České republiky, který alespoň v den voleb, a konají-li se volby ve dvou dnech, druhý den voleb, dosáhl věku nejméně 18 let, je v den voleb v této obci, městě nebo v hlavním městě Praze přihlášen k trvalému pobytu,
- a státní občan jiného státu, který v den voleb, a konají-li se volby ve dvou dnech, druhý den voleb, dosáhl věku nejméně 18 let, je v den voleb v této obci, městě nebo hlavním městě Praze přihlášen k trvalému pobytu a jemuž právo volit přiznává mezinárodní úmluva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce mezinárodních smluv, (dále jen "volič");
- do zastupitelstva městského obvodu nebo městské části města se zvláštním postavením (dále jen "územně členěné statutární město") anebo městské části hlavního města Prahy má právo volit ten volič, který je v den voleb přihlášen k trvalému pobytu v tomto městském obvodu nebo městské části."

Zdánlivě by se chtělo říct, že by takový návrh nebyla žádná velká změna, když někteří cizinci už právo volit mají, byť jsou limitováni trvalým (a nikoliv přechodným) pobytem v místě volby. Přesto, daný návrh osobně považuju za velmi škodlivý, a to hned z několika důvodů, které se pokusím nastínit.
Z hlediska základního principu - volby jsou právo občanské, nikoliv lidské právo patřící každému (zde jsem si vypůjčil slovník ústavního pořádku, který rozlišuje mezi právy, která má "každý" a mezi právy, která má "občan"). Právo účastnit se voleb (ať už aktivně, či pasivně) jsou jedním ze symbolů vztahu občan / demokratický stát; demokratický stát / občan, tzn. jejich základ není lidskoprávní, ale státoobčanský! Proto se domnívám, že významně rozšiřovat okruh voličů nad státní občany, je chybné. Zatímco současná úprava umožňuje volit v místních volbách cizinci s jasně daným vztahem k danému místu / obci (tzn. že zde má trvalý pobyt) a ještě toto právo vyplývá ze souhlasného stanoviska státu (tzn. že je to součástí mezinárodní úmluvy, ke které stát jako suverénní jedinec mezinárodního práva přistoupil), tak navrhovaná podoba působí v podstatě jako změna zákona směrem k minimalizaci podmínek - stačí právo dočasného pobytu v místě a můžete ovlivňovat/změnit dění v místě na X let dopředu. Samotný návrh tímto směrem mě vede k pocitu, že cílem daného návrhu je v podstatě oslabit sounáležitost občana se svým státem, protože občan zkrátka přestává být tím hlavním suverénem ovlivňujícím stát, kterým by měl být.

Já osobně bych současnou úpravu neměnil (podle mě je dobře, pokud třeba cizinec, který v místě trvale žije, má možnost ovlivnit dění na místní úrovni jako volič a případně být i zastupitelem, pokud má u ostatních obyvatel důvěru; přičemž starostou se v současnosti může stát pouze občan ČR), ale rozhodně jsem proti tomu, aby volební právo bylo zevšeobecněno na výrazně širší okruh osob, a aby byla změkčena podmínka trvalého pobytu změnou k pobytu přechodnému. Stejně jako Němci, bych se však zamyslel nad pravidly, která se týkají státního občanství - zejména nad možností mít trvale více občanství zároveň. Vidím dvě možnosti - buď omezení dobou trvání takového stavu (tzn. povinnost rozhodnout se v dospělosti v určité lhůtě pro jedno z nich, přičemž při volbě "jiného" občanství by okamžitě došlo k zániku případného mandátu ve veřejných orgánech), nebo omezení pasivního volebního práva (z hlediska "výše" voleb - místní, krajské volby v pořádku, celostátní nikoliv) v případě, že volený by měl občanství dvou zemí zároveň.