Mediální manipulace, aneb kdo je tady vlastně "lhář"?

Musím říct, že práce médií je skutečně "ohromující" - a další příklad sledujeme právě v těchto dnech. Aneb - "otočil" MZ názor na požadavek tzv. 101 od doby před volbami, nebo nikoliv?

V dnešním článku se podíváme na "propagandistickou" práci médií, aneb když se rozhodnou někoho "likvidovat", tak se proti tomu v podstatě nedá bránit. Podíváme se na dvě "kauzy, které hýbou děním posledních dnů či týdnů - prvním tématem je otázka 101čky v druhém kole jednání o vládě a druhým tématem je zneužívání serveru demagog.cz k demagogii (jak trefný název) a manipulaci veřejným míněním, byť například "šéfovi" daného projektu je třeba přiznat ke cti, že on sám se opakovaně vymezuje vůči "směšování" pojmů lež a nepravda - není to totiž totéž.

101:
Je zcela očividné, že média pracují v režimu: politik řekne ABCDEFG, média napíší BCEG a od ostatních politiků žádají reakci "pan ten a ten řekl DEG, co na to říkáte?"... Ukázkový příklad jsou teď ty diskuze kolem 101čky, aneb média hrají hru "podsuňme a upravme někomu nějaké tvrzení a pak ho popišme jako lháře, když zůstane u svého původního a neskočí nám na to naše pozměněné".
Takže, co tehdy MZ skutečně řekl při tom krátkém prohlášení v reakci na otázku novinářů:
"Předpokládám, že mě pan Andrej Babiš bude pravidelně informovat o výsledcích svých jednání. V okamžiku kdy přijde a řekne, že má minimálně 101 zaručených hlasů, tak ho podruhé jmenuji premiérem."
Kde vidíte nějaký požadavek podpisů? On požaduje pouze slovní ujištění od pověřeného premiéra, že většinu pro vládu získal.

A co k tomu řekl Babiš: "Potvrdil, že mám volnou ruku na sestavování vlády. Netrvá ani na 101 podpisech (pozn.: o podpisy mimochodem od začátku tohoto kola nikdy nešlo), ale má představu, že pokud sestavíme vládu, tak získáme většinu ve Sněmovně”.
Základ zůstává - požadavek zisku důvěry - jestli ta většina bude získána formou tolerance, či koalice je druhořadá otázka. Takže, kde je ten posun? Maximálně v akceptaci toho, že k většině může stačit i méně než 101 hlasů (za předpokladu, že někdo přislíbí "hlasování" nohama, tedy odchodem ze sálu) - což je triviální fakt. Opravdu je potřeba všechno vysvětlovat polopatě, do všech podrobností a detailů? Požadavek podpisů v rámci současného jednání o vládě nikdy vyřčen nebyl, tak jak od něj může být ustoupeno? Navíc zdůrazňuju opětovně - ten požadavek 101čky hlasů (nikoliv podpisů) nebyl nikdy míněn jako tlak na Babiše, ale jako tlak na politické strany, aby našly dohodu - což řekl sám Zeman a média to dodneška v tom celém kontextu zapomínají zmiňovat (přitom je to zásadní pro samotné pochopení prezidentova postupu).

Manipulace s nepravdami a lhaním:
Server demagog.cz je zcela jistě prospěšným projektem, ale bohužel média ho poněkud zneužívají k propagandě a úspěšné manipulaci veřejným míněním - nemluvě o tom, že na demagogu někdy vyseknou i pořádnou hrubku (viz jeden z mých článků z dřívějška - mimochodem, ten inkriminovaný výrok dosud je označen jako "nepravda", navzdory jeho absolutní pravdivosti). Pro objektivitu musím dodat, že si velmi vážím přístupu šéfa projektu, který se snaží zdůrazňovat všude kde může, že "nepravda" v jejich hodnocení neznamená lež, ale že může jít i o prostý omyl, nebo použití jiných (či třeba i zastaralých) statistických dat, než naleznou ve veřejných zdrojích.

Osobně si myslím, že manipulace spočívá v povrchním vnímání výsledných čísel - někde vidíte 10 nepravdivých výroků a máte tendenci si pomyslet "lhář" (kór když vás v tom přiživují komentátoři svými "analýzami" o tom, jak kdo mluvil pravdu a jak kdo "lhal"), jenže k odhalení skutečnosti je potřeba ty výroky zasadit do kontextu a zamyslet se nad tím, zda-li vůbec důvod té nepravdivosti má vliv na základní pointu výroku. Pokusím se to vysvětlit na příkladu: půjdu v jedenáct dopoledne na oběd a cestou zpátky před dvanáctou hodinou mě zastihne blesková průtrž mračen a večer to pak ohodnotím výrokem "odpoledne byl pořádnej slejvák, dokonce mi kvůli němu zkejsnul mobil". Budu lhář na základě toho, že jsem si orientačně rozdělil den na "dopoledne" / "odpoledne" obědem a nesledoval jsem jestli slejvák byl před nebo po dvanácté? Ten výrok, že odpoledne byl slejvák je samozřejmě nepravdivý, protože fakticky pršelo dopoledne (před 12:00), ale je to lež a je časové určení tou hlavní pointou?

A obdobně je potřeba přistupovat i k výrokům hodnoceným na tomto serveru - vždy je zásadní podstata myšlenky (bohužel někdy v rámci té citace demagogem úplně chybí) a přesnost v detailech nemá na pointu vliv. Uvedu příklad - hojně diskutovaný:
„WITOWSKÁ: Pane prezidente, vy jste v minulosti několikrát zopakoval, že pro politiky má platit presumpce viny, protože politik má být prost jakýchkoliv podezření, to je vaše citace.
ZEMAN: Za prvé citace, kterou uvádíte, je stará asi 10, ne-li 15 let. “
Dochází k podstatnému vytržení z kontextu - základní pointa Zemanovy reakce úplně chybí. Prezident reagoval v podstatě tím, že změnil od té doby na danou věc názor a použil argument vysokého počtu osvobozených činitelů soudy - využil i konkrétní příklad s bývalou ředitelkou ERÚ Vytáskovou. V tento okamžik se stává otázka stáří původní citace v podstatě bezpředmětná, naprosto nepodstatná pro základní pointu celé věci, je totiž naprosto nepodstatné, jestli je to citace stará 5, 10 nebo 15 let. Mimochodem, vy si pamatujete, co jste komu řekli před kolika roky? Jediné, co mi z toho vychází, je, že i Zemanova údajná sloní paměť chybuje - stejně jako v následujícím případě.

Máme tu něco, co bych osobně nazval "rétorickou výplní". Stručně, platí to samé, co u předchozího - faktická nesprávnost nemá žádný dopad na pointu - vážně nepovažuju za podstatné, jestli byl zákon schválen o jeden, či dva hlasy... Těchto "nepravd" má Zeman jako člověk, který je zmiňováním těchto "perliček pro zajímavost" (něco se stalo poprvé, naposledy, o pár hlasů apod.) pověstný, dlouhou řádku (například jde o "nepravdivé" výroky o tom, že kromě Kájínka nikdy nedal milost z jiných než uváděných humanitárních důvodů a že nikdy nedal abolici... - dal, ale přečtěte si zdůvodnění; osobně jsem přesvědčen, že tu abolici prostě v paměti zaměnil za některou humanitárních milostí). Zase sugestivní otázka - vážně podle vás jde o lhaní? Osobně si to teda nemyslím.

Dalším bodem, který je rovněž problematický, je interpretace zkratkovitých vyjádření v bleskových televizních rozhovorech pro zpravodajství. A sice nerad, ale vrátím se k té kauze kolem 101čky - fakticky Zeman v rámci jednání o vládě po těchto volbách neotočil, jenom neměl dlouhou dobu příležitost vysvětlit všechny možné scénáře postupu, přičemž je naprosto pochopitelné, že ty scénáře byly závislé na výsledku prezidentské volby. Pokud prezident opakovaně hovořil o vytvoření časového prostoru pro jednání o vládě (dával dokonce za příklad současné pětiměsíční jednání o vládě v Německu), tak už jen z tohoto samotného prohlášení nutně vyplývá předpoklad znovuzvolení, protože kdyby MZ znovuzvolen nebyl, tak by časový prostor, tak jak jím byl popisován, vytvořit nemohl, protože časově přesahuje období prvního březnového týdne, kdy končí první mandát. Fakticky a relativně podrobně vysvětlil svůj postup 2x - na tiskovce při druhém pověření Babiše a pak v prezidentské debatě a vždycky konzistentně - prohra v prezidentských volbách = jmenování bez podmínečné, protože pro delší jednání nejde vytvořit časový prostor; výhra v prezidentských volbách znamená vytvoření časového prostoru, ale pak také slovní garanci většiny pro důvěru - a to číslo 101 je třeba vnímat jen jako určitý symbol, není důležité jestli bude 101 a více, ale je důležitá většina (třeba i formou snížení kvóra). Vcelku jednoduché a srozumitelné, nemyslíte?

A na závěr přidám jednu klasiku - lež, nehorázná lež, statistika... Byl jsem naprosto fascinován zdůvodněním, proč za nepravdivý byl označen výrok MZ o tom, že účast v senátních volbách se pohybuje kolem 20 % - viz zde.  Manipulace jak vyšitá. Proč? Je to vcelku jednoduché - senátní volby bývají v prvním kole většinou spojeny s volbami do samospráv (krajů a místních zastupitelstev) a samozřejmě, že volební účast v těchto případech je ovlivněna spojením těchto voleb dohromady. V době, kdy byl výrok hodnocen, tak proběhly jediné "samostatné" senátní volby - byly to ty v roce 2011. A pokud chceme hodnotit volební účast voleb do senátu, musíme hodnotit jen a pouze ty volby, kde jde jen a pouze o senát - tzn. bez zkreslujícího "dopingu" voleb druhých, což byly právě volby v roce 2011 (v uvedeném odkazu s účastí 23,32 % a 17,63 %) a zároveň druhá kola senátních voleb, která už probíhají samostatně (postupně 29,85 %, 24,64 %, 18,60 %, 16,69 %)... Nemohu si pomoci, ale tohle vcelku odpovídá "zhruba 20 %", ne? Tzn. u daného výroku záleží na tom, jak danou statistiku volební účasti pojmete - jestli vám záleží na tom, jestli účast je zkreslená (zvýšena) spojením voleb, či nikoliv. V každém případě se domnívám, že daný výrok patří přinejhorším do skupiny "zavádějících", nikoliv "nepravdivých".