Burkiny, aneb "moralizující Evropan" a konzervativní radikální islamista jedno jsou....

Ačkoliv téma burkin je už trochu "vyčpělé", musím přiznat, že článek pana Šupa mě donutil k tomu, abych se k tématu stručně vyjádřil a zdůraznil to ohromné pokrytectví a poukázal na zrůdnost myšlení "některých" lidí.  

Předesílám, že jsem "přesvědčený" ateista a jakoukoliv víru (kór pokud je vyznávána "fanaticky") považuju za lépe či hůře "zakrytý" nástroj k ovládání a manipulaci s lidskou myslí a tudíž mě skutečně nezajímají náboženské pseudoargumenty, proč něco je a něco není hříšné. Společenský mravní, morální a etický kodex je z mého pohledu určen společností žijící na určitém místě...

A teď k tématu samotnému.... zákaz burkin - já za sebe s ním nemám problém a podporuji ho, zásadní je ovšem důvod "proč"! Řeknu to takhle - spousta lidí (jak jsem si z diskuzí na toto téma povšimnul) argumentuje tím, že jde o zákaz omezující svobodu oblékání (což dle mého názoru není pravda!) a tudíž je v konečném důsledku diskriminační vůči konkrétní skupině osob, a že takové zákazy jsou obecně škodlivé. Zajímalo by mě, jestli ti samí lidé za "škodlivý zákaz" pro svobodu jednotlivce považují například zákonná omezení pracovní doby, nebo (pojďme klidně ad absurdum) zákaz otroctví - chci tím v podstatě říct, že zákaz apriori nemusí omezovat svobodu lidského jednání, ale že tomu může být i naopak - totiž že "zákaz" v konečném důsledku svobodu jednotlivce rozšiřuje, a to v situaci, kdy je ten zákaz zaměřen proti určité "autoritě", kterou nad sebou člověk buďto má (otrokář > otrok), nebo jí vůči sobě "uměle" uplatňuje sám (což je tento případ, kdy dogmatická pravidla víry stanovující chování omezují a tudíž v podstatě vylučují svobodné rozhodnutí člověka). Já souhlasím s tím, že z náboženské víry a postavení může vyplývat určitá forma sebeomezení (typickým příkladem může být celibát), ale dle mého názoru je otázkou společnosti, jaká sebeomezení je ochotna tolerovat v závislosti na tom, nakolik daná sebeomezení jsou v souladu / rozporu se zásadními hodnotami společnosti - a zde je ten rozpor přece zcela zřetelný a zřejmý (zde jde o střet s rovnoprávností mužů a žen; neboť ta omezující kritéria cudného oděvu jsou stanovena jen pro ženu) . Jinak řečeno, žena ať si chodí v čem chce, za předpokladu že jde o ryze (JEN A POUZE!) její osobní svobodné rozhodnutí, nezávislé na čemkoliv dalším (včetně dogmatických pravidel cudnosti stanovených jakýmkoliv náboženstvím) - jinak řečeno, stavím svobodné rozhodnutí člověka (v tomto případě ženy) nad dogmatická a zastaralá pravidla libovolné víry, jinak řečeno to sebeomezení plynoucí z náboženství zde zkrátka a jednoduše neberu, a to kvůli popsanému konfliktu hodnot!

A teď k té podobnosti smýšlení mezi "moralizujícím Evropanem" a fanatickým islamistou - skutečnost je strašná - princip smýšlení je ve skutečnosti totožný, jediný rozdíl spočívá v měřítku. O co jde? I ten "moralizující Evropan" má totiž tendence stanovovat nějaká morální kritéria pro to, jaké oblečení je ještě slušné a cudné, a jaké už je chlípné, nemravné a ostudné. Jediné v čem se ten Evropan od islamisty liší, je jak moc žena může / nemůže být odhalena, resp. jak moc má být zahalena, aby bylo vše "ok". To je samo o sobě naprosto defektní uvažování a dokud ten Evropan nepochopí, že oblečení s charakterem jedince NIJAK nesouvisí, pak jsme se ve skutečnosti z hlediska liberálního smýšlení neposunuli ani o píď, protože myšlenkové schéma jsme nezměnili, zůstali jsme u toho zaostalého (a já pořád tajně doufal že přežitého) "slušná žena má být oblečena tak a tak, a pokud je oblečena jinak, tak je nemravná, necudná a musíme jí odsoudit"... Pokud nějak oblečená žena vyvolává v muži nežádoucí "amorální" reakce, jde o vinu muže, nikoliv její (připomíná mi to syndrom týrané ženy, kde se pocit morální viny za násilné jednání často přesouvá z pachatele na oběť)! Radši ještě dodám, že zde se nebavíme o porušování společenské etikety typu kraťasy v Národním, což je možná nevkusné, ale rozhodně to neříká obecně nic o daném člověku a jeho charakteru - jinak řečeno, že někdo třeba vypadá jako "buran", neznamená, že jím nutně musí být (může jít pouze o odpor vůči mainstreamu)... Tzn. nespojujme oblečení s charakterem jedince!
A na závěr - zamyslel se někdo nad symbolikou? Mám za to, že je to Evropa (a obecně západ), která má být příkladem liberální demokratické společnosti a inspirací pro ty organizace, které chtějí úroveň lidských práv v teokratických či totalitních režimech zlepšit a změnit...  Čekal bych, že je to i zájem Evropy. Proč tedy vysílat (z mého pohledu) velmi škodlivý signál "ano, souhlasíme s bojem za rovnoprávnost žen tam a tam.... ale zároveň, protože se nechceme nikoho dotknout nebo někoho urazit, tak symbolické projevy této nerovnoprávnosti tolerujeme i u nás". Je to přibližně stejné, jako někoho přesvědčovat, aby přestal kouřit 5 krabiček cigaret denně, protože si tím huntuje zdraví, vyhazuje za to nehorázné peníze a pak si při nejbližší společné návštěvě restaurace před ním zapálit..