Nejlepší vládce.

Kdo by byl ideálním vládcem, který by byl motivován k vytváření zákonů, které by pomáhaly všem lidem ve společnosti?

První kandidát je producent. Co chce producent? (Ten, kdo se živí výrobou, prodejem a poskytováním nějaké služby ostatním lidem.) Co je v jeho zájmu?
1) Aby se co nejmenší možné množství lidí věnovalo té samé práci, kterou dělá on. Protože čím menší konkurence, tím si za tu práci může říci více, neboli na dvě práce je jeden dělník. Chce nejnižší nabídku služeb nebo produktů.

2) Aby co největší možné množství lidí vyhledávalo výsledek jeho práce. Protože čím větší bude zájem lidí o jeho práci, tím si za ni může říci více a má větší jistotu, že se uživí. Chce největší poptávku po jeho zboží a službách. Výsledkem by byla vysoká cena zboží a platů.
Pár příkladů, jak by se toho producenti snažili docílit pomocí zákonů:
A) Aby snížili nabídku a odstranili konkurenci, tak by vytvořili monopol. Třeba by zakázali podnikání v tomto sektoru ostatním lidem. Zároveň by si vybrali sektor, bez kterého lidé nemohou moc dobře žít, jako je například zdravotnictví, bezpečnost, potravinářství, vodohospodářství, energetika.
B) Vytvořili by cla, která by zdražovala produkty dovážené z ciziny, co by snížilo konkurenci z celého světa na konkurenci jen na rodnou zemi. Mluvili by o ochraně vlasti.
C) Uzákonili by daň, ze které by se dotovaly tyto služby, nebo by se za ně přímo platilo. Čím bohatší člověk, tím by za službu platil více. Dotace by byly obhajovány pro udržení pracovních pozic v podniku.
D) Regulace zvyšující nároky na práci. Jak na ochranu zdraví a bezpečnosti. Co nejvíce předepsaných parametrů, které zpomalí práci a znemožní některým pracovat. Snížení efektivity práce.

Lidé by pod vládou takovýchto vládců byli přesvědčováni, že budou bohatší, když bude jejich práce drahá. Že bohatství společnosti vychází z práce a čím více práce bude vykonáno, tím bohatší budou. Že když cena věcí jde nahoru, že se máme lépe. Co to znamená v extrému (kdyby toho docílil každý producent)? Že ničeho nebude dostatek, nikdo nic nebude mít. Docílilo by se nedostatku. Stejného nedostatku jako bylo v pravěku.

Aby to bylo úplné, musím dodat, že tyto touhy by byly částečně omezovány lidskostí. Příklad: V roli lékařů jsou naše touhy protispolečenská. Nechci tvrdit, že lékaři taková touhy chovají. S ohledem na výkon profese, která je jim zdrojem blahobytu, vážnosti i samotných prostředků k obživě rodiny, je nemožné, aby jejich tužby, nebo chcete-li jejich zájmy, nebyly protispolečenské. Stejně tak i soudce chce, aby bylo dost sporů a hádek ve společnosti, aby měl dost práce. Bude mu v tom bránit jen jeho morální hodnoty a společenská pověst, což u některých nebude stačit. Nejvíce se to projevuje u politiků, kteří potřebují neschopné lidi s mnoha problémy, aby byli potřební.
Druhý kandidát je spotřebitel.
Co chce spotřebitel? (Ten, kdo kupuje zboží za vlastní peníze.) Co je v jeho zájmu?

1) Aby byl co největší výběr zboží, aby byla co největší konkurence mezi výrobci zboží a služeb, jak kvalitou, tak funkcemi. Vysoká nabídka zboží a konkurence snižuje cenu zboží a služeb. Rostla by i kvalita zboží.

2) Aby co nejméně lidí chtělo stejný produkt. Aby nemusel přihazovat a zvyšovat cenu kvůli soupeření s ostatními zákazníky.  Malá poptávka po zboží snižuje cenu zboží. Oboje způsobí pokles ceny zboží a služeb a tím i zisky producentů, tedy platů. 

Pár příkladů, jak by toho spotřebitelé snažili docílit, pomocí zákonů:
A) Bylo by zakázáno omezovat lidi v obchodování mezi sebou a v jejich činnostech. Chráněním volného trhu by měli zajištěno, že by byla největší možná konkurence.
B) Umožnění si přivlastnit nápady a myšlenky. Pokud by někdo něco vymyslel prospěšného, mohl by to kdokoli zkopírovat, pokud by to zvládnul, a prodávat pod jinou značkou. Co by snížilo cenu nových technologií kvůli zvýšení nabídky a dobré vynálezy by se rychleji rozšířili.
(Zde by přišlo producentům nespravedlivé, že si nemohou užívat zasloužené odměny za činnost, protože vymysleli něco dobrého pro společnost lidí. Co je pravda a nikdo nechce jim to odpírat, jen že tím, že na to mají patent, brání to někomu dalšímu to vymyslet nebo zkopírovat, na co jsou potřeba také velké schopnosti, které je také potřeba ocenit.)
C) Bránili by vzniku válek a sporům, protože války a spory ničí věci a narušují volný trh, což by zvýšilo poptávku po zboží a službách a tím zvýšilo ceny, co rozhodně nemohou dopustit.
D) Podporovali by technologický pokrok a automatizaci. Aby co nejvíce zboží a služeb poskytovali roboti levně a oni si mohli pořídit více.
E) Vytvořili by centrální banku, která by jim tiskla peníze, které by museli producenti přijímat, aby se zákazníci nikdy nemuseli stát producenty!

Lidé pod vládou takovýchto vládců a soudců by věřili, že budou bohatší, když budou mít všechno a všeho bude dostatek. Že práce je jen prostředek k tomu, jak se dostat k tomu, co chceme! Že čím méně práce bude potřeba, tím bohatší budeme. Přesto by je mohla lákat moc zneužít tisknutí peněz do svých kapes a tím znehodnocovat práci producentů, čímž by je donutili stále pracovat a nic nenašetřit.

To je dilema. Jak docílit toho, aby vládli a vytvářeli zákony spotřebitelé, ale nehrozilo otroctví pomocí snižování kupní síly peněz?
Potřebujeme začít používat peníze, které nejdou zneužít zákazníky. K těmto vlastnostem se nejblíže blíží Cardano a další POS krypto aktiva, kde je držitel peněz zároveň producent peněz a zároveň zákazník, a tak u něj nepřeváží ani jedna touha po moci.
Každý člověk je na trhu chvíli producentem a chvíli zákazníkem. Člověk, který je obojí, má největší šanci pochopit, co je na každé straně dobré pro společnost lidí. Svobodní lidé jsou tedy ti nejlepší vládci a na rozdíl od poslanců, kteří jsou jen producenti, mají mnohem lepší motivaci dobře vládnout.

Komunisté byli proti podnikatelům (producentům), protože sami měli stejný zájem jako producenti a tak konkurenci museli zničit státním monopolem. Stát vše produkoval a jeho zájem byl, aby bylo zboží drahé a nedostupné.
Dáme-li lidem svobodu volby, lidé přirozeně využijí dělby práce a vyberou si firmu (politickou stranu), která jim poskytne právo a bezpečnost. Dnešní svět potvrzuje, že motivace opravdu převládá a ovlivňuje chování těchto firem. Protože i politické strany preferují své zájmy jako producenti tam, kde poskytují služby a výrobky. Tam, kde jsou spotřebitelé, preferují zájmy spotřebitele a to znehodnocování státních peněz.
Zákazníci tedy kvůli nízké ekonomické gramotnosti využili kapitalistické dělby práce, aby opět dali moc nad bezpečností a právy producentům, tedy podobně motivovaným lidem jako byli vládci za komunismu. S rozdílem, že tyto strany mohou zkrachovat, což díky nízké ekonomické gramotnosti zákazníků, pak nekrachují ti co to dělají neefektivně.  Bude tedy potřeba ukázat a vzdělat zákazníky, aby se zvýšila efektivita trhu, nebo vyvinout podobný systém jako je u krypto aktiv POS, kde by vládce byl jak zákazník, tak producent.
 

Stačí opravdu malá těžká změna.
Když si zákazníci uvědomí, že je lepší volit penězi, které jsou univerzální a každý si je může vydělat prací, kterou umí nejlépe. Místo peněz zvaných volební lístky, které jsou vzácné, ale nejdou přidělované podle zásluh pro společnost.
Na trhu, kde by se hlasovalo penězi, by o moc bojovaly dvě velké skupiny, pracující a zákazníci. Obě skupiny jsou stejně velké, protože většina lidí je část dne producentem a část dne zákazníkem. U chudých lidí převažují touhy producentů, kvůli závislosti na práci. Touhy producentů jsou převážně negativní, jak jsme si ukázali výše. U bohatých lidí převažují touhy zákazníků a jejich příjmy jsou závislé na produkci. 
Nakonec by největší rozhodovací moc vlastnilo 30% nejbohatších lidí, kteří jsou zákazníci, ale mají motivaci i producentů díky tomu, že jejich příjem je z firem poskytujících nějaký produkt nebo službu.
Tato decentralizovaná vláda úspěšných investorů, kteří správně odhadli, co lidé chtějí, a zároveň dokážou spotřebovat pro své uspokojení méně, než zvládnou vydělat. Tito lidé by měli oba druhy motivací a i dostatek času vzdělávat se a kontrolovat producenty, kteří si zaplatí na udržování práva a bezpečnosti. Takže pouhý přechod z volebních lístků na volení penězi zvýší efektivitu trhu a dá moc těm, u kterých převažuje motivace zákazníka, a zároveň disponují časem pro zvyšování své ekonomické gramotnosti. Vydělají na tom všichni. 

Děkuji všem, kteří se zajímáte o ekonomické důsledky lidského jednání.