Jak moc nám inflace znemožňuje si našetřit na důchod a kolik bude potřeba?

Kolik je průměrná inflace za 20 let? O jakou hodnotu přijdou naše peníze, když je máme na spořícím účtu? Kolik nás stojí udržet našetřené peníze až do důchodu?

Ze statistiky nám vychází, že je průměrně inflace 2,2 %. Když budeme počítat s inflací 2 % každý rok a nezapomeneme započítat složené úročení, tak po 20 letech se hodnota naších úspor sníží o -33%. Toho se hodně lidí chytí a začne poukazovat na to, jak státní peníze nefungují jako uchovatel hodnoty a že nutí lidi investovat a tím tvoří cyklické krize. Nesmíme ale zapomenout, že státní systém při vytváření inflace nabízí i lidem, kteří šetří, možnost přijmu nových peněz. Počítejme, že zákazník využívá celý systém. Takže ano, inflace je průměrně 2,2 %, ale jaký je průměrný výnos spořicích účtů, které převážně získávají zhodnocení tím, že banka pošle peníze ČNB a ta je uměle zhodnotí bez vytvoření užitku. Tedy dá střadateli nově vytvořené peníze, které mu současně zhodnocují úspory o úrok, ale také znehodnocují kvůli snížení vzácnosti (vytvoření inflace).
 Dohledat zpětně nabízené úroky na spořicích účtech bylo trochu těžší. Počítal jsem průměrně nabízený úrok. Šlo tedy získat i lepší, ale pokud by budoucí důchodce opravdu chtěl šetřit na důchod, musel by tu částku rozložit mezi více bank díky omezení maximálního množství peněz, které tam může uložit, aby dostal dobrý úrok. Takže by reálně měl nějaký průměr. Ten mi vychází na 1,80 %. Střadatel tedy průměrně ztratí každý rok -0,4 %. Co dělá za 20 let ztrátu -8 %.
Kolik tedy bude potřebovat našetřit budoucí důchodce?

Náš člověk bude chtít v důchodu čerpat 15 000 Kč měsíčně a nespoléhat na peníze od státu. To dělá 180 000 Kč ročně. Správně předpokládá, že důchod bude čerpat 20 let. Tento rok by ho stál důchod 180 000 Kč, další rok ale o 2,2 % více. Takže náklady na důchod se mu budou zvyšovat. Na 20 let důchodu tedy potřebuje nakonec 4 737 349 Kč. To ale není vše. On nejde do důchodu hned, ale až za 10 let. Za tu dobu se mu úspory budou znehodnocovat právě jen o -0,4 % díky spořicím účtům. Za 10 let tedy bude potřebovat ještě došetřit 192 941 Kč, aby si udržel dostatečnou úsporu na důchod.
Pokud mu každý rok zvednou výplaty o inflaci, bude udržení úspor představovat našetření 18 949 Kč ročně, (tedy jen 189 490Kč za 10 let.) Bohužel to starší lidé nemají moc šancí mít takhle rostoucí plat, protože je překoná mladší konkurence.

Náš budoucí důchodce tedy bude muset mít úspory rozdělené minimálně mezi 10 produkty kvůli klesajícímu úročení při velkých vkladech. Co už je dost velký problém, bude muset využít i terminované vklady. Bude tedy spekulovat, kdy je výhodné si úrok zafixovat na další roky dopředu, tedy provádět časování trhu. Dále bude znevýhodněn tím, že pokud by se dožil více, tak po 20 letech důchodu mu nezbyla ani koruna a je zcela odkázán na stát. Za tuto dobu šetření a užívání si důchodu přijde o 12 % úspor. Za těch 30 let také velmi pravděpodobně nastane nějaká krize způsobená špatnými penězi. Našeho budoucího důchodce nejvíce ohrožuje období po krizi, protože socialistické státy řeší krizi znehodnocováním peněz. Během krize budou mít jeho úspory vysokou hodnotu, po krizi je rychle znehodnotí inflace a časem se to vyrovná zase na -0,4 %.

Za mě to není tak špatné, jak jsem čekal. Přesto je využívání spořicích účtů rizikové, protože po krizi hodnota klesá a na budoucího důchodce je vyvíjen stejný emoční tlak jako na pasivního investora do akcií, kdy prostě musí věřit statistice a fungování trhu. Tak se domnívám, že je lepší, když celý důchod bude pasivním investorem než spořícím investorem. Budoucí důchodce, pokud zvládne našetřit 4 737 349 Kč a bude pasivním investorem do akcií, bude mít podle pravidla 4 % možnosti každý měsíc čerpat 15 791 Kč, a to po neomezenou dobu, a ještě může necelých 5 milionů předat další generaci. V prvním případě po něm nic nezbylo. Také jakmile našetří cílovou částku, nemusí každý rok došetřovat, aby pokryl ztrátu hodnoty díky inflaci, tedy těch 0,4 %. Ale už při čekání na důchod může čerpat nebo dále zvětšovat nad cílovou částku.
Toto není finanční rada, jen analýza situace na základě dat z minulosti. Nezapomeňte, že minulost se neopakuje, ale jen se rýmuje.
Koho by zajímalo více o inflaci a co způsobuje, tak na to mám více článků, kde se vysvětluji jak jí stát tvoří a jak se případně bránit proti ni.