Investiční poradenství

Investiční poradenství je jedním z mála sektorů, kde se používají stejně diskriminační praktiky jako používá stát. Žádný slušný podnikatel si nedovolí za svůj produkt či službu říci podle toho, jak jste bohatý....

Investiční poradenství je jedním z mála sektorů, kde se používají stejně diskriminační praktiky jako používá stát. Žádný slušný podnikatel si nedovolí za svůj produkt či službu říci podle toho, jak jste bohatý, kromě investičního poradenství, kde je to zažitý, i když to nedává smysl.

Poradit, kam zainvestovat peníze, je pro poradce skoro stejně náročné jak při malých částkách, tak při velkých. Rozhodně neplatí, že poradit investorovi s objemem 100M je 100x těžší než člověku, co má jen 1 milion.

Náklady investičního poradenství rostou podle toho, jak moc chce být investor aktivní, jak moc chce překonávat výkonnost trhu. V tomto případě může být cena poradenství rozdílná v řádu desítek až stovek.

Tím, že investičním poradcům se povedlo houfně stanovovat cenu podle bohatství zákazníka a i zákazníkům to nepřijde špatné, díky neznalosti sektoru a ekonomiky. Tak cena za službu nefunguje tržně správně. Co má za následek, že na investičního poradce není vyvíjen tlak dodávat kvalitní poradenství za nízkou cenu. Není tlak na rychlé a jasné vysvětlení problematiky, protože není placené hodinově. Tím, že je placený podle toho, kolik klient má peněz, tak se motivace mění na to chudé krátce a automaticky otravovat, bohaté dlouho sáhle přemlouvat a budovat si vztah. Co nevede k lepší výkonnosti.
Někteří profesionálové si svou diskriminační cenu obhajují tím, že dostávají odměnu jen tehdy, když klient vydělává. Co je správně nastavená motivace, kdy jak zákazník, tak poradce chtějí, aby investovaná částka se zhodnotila. Opět je ale odměna neodpovídající kvalitě služby, a zákazník by si to měl uvědomit.

Můžeme se setkat s argumentem, že díky diskriminačním cenám bohatí zákazníci platí částečně službu i chudým a díky tomu chudí mají jednodušší dostat se z chudoby. Což je jistě pravda, a uzavření nůžek mezi bohatými a chudými je něco, co chtějí obě strany kvůli bezpečí. Co už není vidět, je to, že pomoc je na úkor bohatých a tudíž ano, pomůžeme chudému vydělat a mít zisk, ale škodíme tím bohatému, který už prokázal, že dokáže šetřit a správně budovat bohatství. Takže přesouváme peníze od málo rizikového investora k velmi rizikovému investorovi, který nemusí mít nastavené životní hodnoty na budování dlouhodobého bohatství. Takže v zájmu společenského růstu bohatství není výhodné podporovat chudé na úkor bohatých.
Investování je v dnešní době tak jednoduché, že poradit a projít s klientem celou cestu je na tolik jednoduché a časově málo náročné, že si to může dovolit i chudý člověk, který ušetří 1000 Kč měsíčně.

Bylo by super, kdyby i tento soukromý sektor upustil od diskriminačních cen a s tím, jak se začne zlepšovat kvalita, a cena se zlepší i pověst této práce.

Jsem moc rád, že trh začíná poskytovat investiční poradenství i mimo banky, kde cena za poradenství nemusí být schovávána do poplatků v jednotlivých investičních produktech, ale kde mohou radit a doporučovat levné produkty, které díky tomu vydělají více a dlouhodobě zákazník neplatí za radu, kterou dostal před lety.
Chvála těm, kdo už teď nepoužívají diskriminační ceny ve finančním sektoru.  

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Petr Borovec | neděle 9.4.2023 14:59 | karma článku: 6,72 | přečteno: 262x