Jaké má důsledky na lidi? Jaký má dopad na ekologii? Kdy poskytuje větší efektivitu než volnotržní placení?
Než začneme přemýšlet, jak určit správnou velikost zdanění, podíváme se na důsledky, které to má na lidi, a to na všechny bez rozdílu.
Dnešní DPH je přidávána k ceně výrobků a služeb, což znamená, že spotřebitelé platí vyšší cenu za zboží a služby. To způsobuje, že když si kupujeme jakoukoli službu nebo věc od druhého člověka, tak si nuceně kupujeme i to, co nepotřebujeme. Co že si to k tomu zboží v obchodě kupujeme? Kupujeme si zároveň službu státu. Koupím si kladivo, platím zároveň učitelce. Koupím si televizi, platím zároveň doktorovi. Čím více tedy člověk využívá kapitalismus, tedy trh a směňuje méně užitečné zboží pro něho za více užitečné zboží pro něho, tím více platí státní služby bez ohledu na to, jestli je využívá a jestli jsou kvalitní a bez ohledu na to, jestli zato stojí vynaložit tolik vzácných zdrojů.
Mohlo by se zdát, že umělé zdražení zboží a služeb o daň vede k menšímu plýtvání a šetří to přírodu. Bohužel ne, toto umělé zdražení snižuje výhodnost směnování méně nepotřebných věcí za více potřebné věci a tím snižuje efektivitu využití vzácných zdrojů na planetě. Co v důsledku představuje plýtvání zdroji a tím i větší ekologické znečištění než je potřeba.
Je DPH vykořisťování, kdy si stát bere z každé práce část zisku bez práce?
Zisk bez přidané hodnoty lidem to úplně není, protože při každém obchodu je potřeba zajistit bezpečnost a dodržování spravedlnosti. Stát tedy oprávněně si uzurpuje zisk u každého prodaného produktu za to, že poskytuje vymáhání společenských pravidel, bez kterých by byl obchodník a zákazník okraden.
Dnes je DPH hlavní daní, z které se vybere nejvíce a tak bohužel nehradí jen bezpečnost, ale i důchodce, lékaře, učitele a i dotace. Co je hašení žízně benzínem. DPH je dobrá pro financování bezpečnosti, protože čím větší obchody lidé dělají a čím více jich dělají, tím je země lákavějším cílem pro zloděje a dobyvačné státy. Lidé by mohli platit bezpečnost samostatně podle toho, jak by chtěli, ale to by bylo neefektivní v tom, že by to nezajišťovalo stabilní bezpečnost. Lidé totiž přirozeně platí málo, když se nic neděje, a platí hodně až poté, co se něco děje. Což už pro některé je pozdě. Bezpečnostní firmy, které by se snažily motivovat lidi platit dost na bezpečnost, by svým marketingem i vytvářely nedůvěru a zhoršovaly by situaci, což by vedlo ke zmenšení efektivity trhu. Volný trh se hlavně učí z chyb, které si v tomto sektoru nemůžeme dovolit kvůli tomu, že jsou fatálně drahé. Proto, stejně jako v investování, je dobrý automatický systém, který obejde emoce a bude se chovat racionálně. To nám dává daň z DPH. Čím bohatší země, tím dělá bohatší obchody a tím i vybere více. Když se s toho nebude hradit to, co nemá jako důchodce a lékaře, u kterých je výhodnější volnotržní placení, tak daň by mohla být do 2%, místo dnešních 15%. Neplatí ani to, že by měla být rovná. Některé oblasti jsou spojeny s větší kriminalitou, a tudíž by to mělo být i v ceně zahrnuto větším procentuálním zdaněním.
Služby lékařů a učitelů jsou důležité, a dobrovolné tržní placení služby poskytuje zpětnou vazbu, kdo to dělá dobře a kdo ne, a tak zlepšuje kvalitu služby. Tím, že je to placené z daní, je služba drahá a neefektivní a nemotivuje zákazníky se starat o své zdraví.
U bezpečnosti dobrovolné tržní placení nenese tak velkou výhodu. Protože všechny bezpečnostní firmy poskytují stejnou právní bezpečnost, aby se nedostali do konfliktu s konkurenčními bezpečnostními firmami. Zákazník placením bezpečnostní služby určuje pouze efektivitu, tedy kolik zdrojů je potřeba vynaložit, aby bezpečnostní firma byla silnější než zločinci, a tím zvládla je dopadnout. To je efektivnější dělat bez emocí pomocí daní. Změnu práva si dále zákazník mění pomocí placení politiků, ať už přímo penězi nebo volebními lístky.
Nutno dodat, že dnešní stát poskytuje spoustu služeb za jednu cenu, což znemožňuje vytváření tržních cenových signálů, díky kterým lidé dokážou určovat bez vládců, které služby jsou jak potřebné a kdo to dělá dobře a kdo špatně. Daň z přidané hodnoty (DPH) je k tomu zneužívána. DPH není špatný nástroj, jen je jako zbraň, kterou současný stát zneužívá na to, co není dobré pro společnost.
Další příklad negativního dopadu DPH: https://www.youtube.com/watch?v=f2JHPekLbQE
Ovlivnění chování spotřebitelů:
Zavedení DPH může mít vliv na chování spotřebitelů. Někteří lidé mohou omezit svou spotřebu nezbytných výrobků a služeb, pokud ceny v důsledku daně DPH výrazně vzrostou. To může mít negativní dopad na ekonomiku, zejména na odvětví s nižší poptávkou. Proto je důležité, aby daň byla vybírána na přesné účely, tedy jen na bezpečnost, a byla vysoká podle nákladů na bezpečnost, která je k danému produktu potřeba. Další socialistické důvody nejsou konzistentními pravidly a vnášejí do systému emoční rozhodování, což snižuje bezpečnost a z daně dělá neužitečný nástroj.
Problém řízení chování národa (lidí) spočívá v tom, že je výhodné pro společnost jen do doby, dokud člověk, který to určuje, omezuje spotřebu toho, co lidem nepřináší vyšší užitek. Problém je, že užitek je individuální a člověk nebo lidé nemohou vědět přesně, co danému člověku přinese užitek, a velmi často není jedna věc neužitečná pro všechny, a tak nelze efektivně zvýšit daň na tu jednu věc za účelem znevýhodnění.
Děkuji, že se zajímáte o důsledky lidského jednání.
Další doporučené zdroje informací jsou knihy: Ekonomie v jedné lekci, Lidské jednání, Bohatství národa.
