Dvakrát do jedné řeky

Podporuji kroky, které mají pomoci dlužníkům v složité sociální situaci, jen je třeba je dělat na základě celospolečenské debaty a předchozích důkladných analýzách stávajícího stavu. 

Překotně připravovaná legislativa v takto složité a citlivé agendě přinese jen těžko spokojenost a úspěch a už vůbec ne společenský smír. Jakkoliv coby poslanec ODS zcela a bezvýhradně stojím za svou vládou a jejími kroky a podporuji je, jsou věci a témata, o kterých je dobré mluvit popravdě a narovinu.

Vláda ve středu schválila opakování tzv. Milostivého léta. Dlužníkům se tak zase budou odpouštět úroky a penále v exekucích, jež mají kvůli dluhům vůči státu, krajům a obcím. Před týdnem přitom kabinet příslušný návrh odložil, protože k němu Legislativní rada vlády dala poměrně kritické stanovisko.

Lidem v problémech je jistě nutné pomáhat. Milostivé léto ale nemusí být tou nejlepší možnou cestou. Už jen proto, že první akce tohoto druhu, která proběhla na přelomu loňského a letošního roku, příliš úspěšná nebyla. Parametrické nastavení Milostivého léta se zkrátka neosvědčilo. Kdyby tomu bylo naopak, jistě bychom to od jeho hlavních autorů slyšeli. Předložili by analýzy, které by to jasně dokazovaly.

Odhlédneme-li od čísel prezentovaných Exekutorskou komorou ČR, podle nichž využila benefity Milostivého léta asi jen tři procenta případů, žádná tvrdá data k dispozici nemáme. A to je špatně, legislativu bychom neměli připravovat jen na základě dojmů a pocitů.

Pojďme diskutovat o skutečně koncepčních řešeních problémů předlužených lidí. Bavme se o tom, jak v současnosti fungují osobní bankroty a oddlužení a zda je tu ještě prostor pro jejich zefektivnění a zlepšení. Řešme koncepční nastavení insolvencí a exekucí jako takových. Ne ale na úkor věřitelů. A při tom všem nezapomínejme, že na své peníze nečekají mnohdy jen banky a velké korporace, ale také třeba maminky samoživitelky, pro něž může být další vychýlení dluhových pravidel ve prospěch dlužníků neřešitelnou zátěži, zvláště při současné inflaci a cenách energií.

Slyším-li nyní od některých kolegů, že se informace o Milostivém létu nemusely k lidem napoprvé dostat, nezdá se mi to pravděpodobné. O této akci intenzivně informovala všechna média i celá řada neziskových organizací.

Tohle všechno musíme mít při schvalování Milostivého léta 2 na paměti. Hlavně ale musíme mít také prostor – v případě souhlasu většiny – takovýto zákon vůbec projednat a schválit. Poslanci hnutí ANO a SPD obstruují jednání Poslanecké sněmovny, dokonce snad se stále větší intenzitou. I když si pořád myslím, že obstrukce jsou relevantním politickým a vlastně také právním nástrojem, který mají mít politici v demokracii k dispozici, současné jednání Babišových a Okamurových poslanců mi nepřijde ani etické, ani logické. Neustále se totiž zaštiťují zájmy normálních a obyčejných lidí. Právě oni by ale ze smysluplné politické a legislativní debaty o exekucích a insolvencí těžili.