Dobře napsáno.

Chválím autora článku Pavla Staňka, protože nejzhoubnější forma násilí je chudoba! Kolik nás již stála chudoba, kterou na naše rodiny s dětmi uvalil V. Klaus tím, že v roce 1992 prosadil nové zákony o dani ze mzdy a o sociálním pojištění? Zákony, které od 1. 1. 1993 sebraly v nadměrném zdanění mzdy pracujícím rodičům peníze na výchovu dětí! Za posledních 30 let se nenarodilo do vyrovnané demografické bilance každé třetí dítě, celkem 1 300 000 dětí. Díky tou se Implicitní dluh ve státním důchodovém systému zvýšil z nula korun na 4 biliony korun a hrozí nám při odchodu silných ročníků Husákových dětí do důchodu náraz do demografické zdi. Slabé, protože početně téměř jen poloviční ročníky Klausových dětí nedokáží financovat silné ročníky Husákových dětí. Aktuálně dělá nadměrné zdanění mzdy rodičů vychovávající dvě děti 5 207 Kč/měsíc, při třech dětech v rodině již 7 054 Kč/měsíc. Celkem je to 40 miliard korun/rok. Přitom jen v posledních třech letech padala porodnost opakovaně o 10 000 novorozenců/rok. Naše katastrofální porodnost roku 2023 útočí na historicky nejnižší hodnotu z roku 1999, kdy se narodilo jen 89 471 dětí.

Chudoba u nás? Spíše přežranost.

Pokud např někdo nemá ani 20000 čistého, tak je oficiálně chudý. na to opravdu nepotřebujete býst vystudovaný matematik a ani ekonom.

Úkolem státu však bezesporu je, aby i ti s nejnižšími příjmy měli šanci žít důstojně a nepotýkat se s existenčními problémy:

Ano, ale až tehdy, když se ti s nejnižšími příjmy opravdu nemohou postarat o sebe sami.

Co to znamená nemohou postarat sami o sebe? Když prostě nemohou najít práci, tak pak přichází úloha státu je finančně zajistit. Pokud máte řeči ohledně nejnižších příjmů, tak je třeba ty příjmy zákonně zvýšit. Stát by tak ušetřil na dávkách.

Smutné je, že ta druhá skupina, která si stěžuje vždy na všechno, ječí tak hlasitě, že tu skupinu první, tedy ti, kteří jsou na tom opravdu zle, překřičí. Potíž i je, že ta druhá skupina je největší a proto ji jdou politici většinou na ruku a podbízí se jí. Hezký den

Souhlasím, i jako seniorka a spokojená. Neustále si na něco stěžovat je takový "český národní sport". Někteří lidé se o sebe neumí i nechtějí postarat sami, neumí hospodařit, nakupovat a také si doma uvařit, ale hlavně i dát si pár korun na stranu. Vidím to kolem sebe, ale znám většinou spokojené důchodce a jsem ráda, že nás je víc.

Těch skutečně chudých není u nás mnoho. Těch, co nemají nadbytek luxusu a o to víc křičí, je fakt hodně.