Zdraví a sílu najdeš v sýru, i v casu marzu a nejenom 20. ledna na Sardinii

Všichni milovníci sýra slaví dnes svůj svátek. Ať už je to sýr z kravského, ovčího, kozího či bůvolího mléka, sýr čerstvý nebo zrající, měkký či tvrdý. Skoro každý člověk má ten svůj nejoblíbenější.

Někdo vlastně slaví každý den. K sýru se totiž hodí sklenka bílého či červeného vína a pohoda se určitě dostaví. Na sýru si pochutnávali již v dobách před naším letopočtem, ale kdo ví, zda bychom ho pozřeli. Dnes máme ale větší výběr: balkánský sýr, blaťácké zlato, brie, brynza, camembert, cantal, cottage, čedar, eidam, ementál, feta, gorgonzola, gouda, grana padano, halloumi, hermelín, jadel, korbáčik, lučina, mascarpone, mozzarella, niva, olomoucké tvarůžky, oštiepok, parmezán, parenica, pecorino, raclette, ricotta, romadur, roquefort či tylžský sýr. Je jich samozřejmě víc, já jsem si zkusil vzpomenout na ty, které jsem někdy ochutnal.

A vlastně ještě jeden bych měl zmínit. Casu marzu či formaggio marcio, dobrota pro nejstatečnější a nejodvážnější znalce sýru. Podle něho já osobně slavím svátek sýrů ne dnes, nýbrž 14.dubna, kdy jsem ho poprvé (a naposled) ochutnal. Zmíněná laskomina je k sehnání pouze na Sardinii. Alespoň jsem tam slyšel, že je zakázáno ji vyvážet z ostrova.

Tento sýr, který je záměrně infikován, vzniká naříznutím sýra Pecorino sardo, do nějž jsou vpraveny larvy sýrohlodky drobné. Červíčci přispívají v sýrové hmotě exkrementy ke kvasnému procesu uvnitř sýra. Výsledkem je aromatická hmota krémové až tekuté konzistence. Nejčastěji se k sýru přikusuje domácí chléb a zapíjí se doušky červeného vína.

Součástí každého jídla je i jeho příběh. Někdy ho člověk zná dopředu, jindy se ho dovídá při konzumaci nebo až po ní. Když je ve správném stádiu rozkladu, tak si buď člověk počká, až z něho červíčci vylezou nebo sýr pojídá i s nimi. To byl náš případ, jelikož ta zvířátka byla moc líná a neběhala. Sýr byl již patrně v pokročilejším stádiu zralosti. Tak jsme ty červíky za trest snědli všechny, žádný neutekl. Nejdříve to vypadalo, že miska bude málo pro čtyři lidi, ale sýr byl velmi výrazné a silně štiplavé chuti. K snídani bych si doma asi nedával, ale tenkrát to byla na závěr naší večeře „třešnička na dortu“, se kterou jsme byli více než spokojeni.