Přeji vše nejlepší. Sice oficiálně dnes (21. června) slaví svůj Mezinárodní den pouze trpaslíci, ale já myslím, že se k nim mohou přidat i další bytosti bez ohledu na vzhled, věk, jméno či sociální postavení.
Kdysi býval skřítek jako ochranný duch v mnohých staveních, i když v našich končinách jsou spíše spojováni s horami, podzemím či jeskyněmi. Z řemesel měli blízko k tomu kovářskému, ale snad v každém dole měli horníci za společnost nějakého permoníka. A lidé věděli, že je potřeba si tyto bytosti předcházet, jinak by totiž mohlo být zle.
První trpaslíci nebo jejich předchůdci již něco pamatují. Někdy zlovolné stvoření, jindy dobrotivý sluhové. Doba germánská, skandinávská, anglosaská, antika či středověk. Vždy si lidé vyprávěli příběhy, ve kterých hráli trpaslíci, skřítkové či jiné mytické bytosti různé role. Nejčastěji to byli strážci tajemství nebo rovnou pokladů nesmírného bohatství.
Většina zmíněných bytostí je trochu podobná člověku, v některým případech i více. Vzhledem či vlastnostmi. V době baroka si trpaslíky pořizovala šlechta, v období romantismu se o tyto bytosti začali zajímat umělci.
Jeden z nejznámějších příkladů na našem území lze najít před zámkem v Novém Městě nad Metují. Na venkovní zídce tady návštěvníky vítají sošky kamenných trpaslíků, které představují alegorii lidských charakterů a vlastností. Autorem je slavný barokní sochař Matyáš Bernard Braun.
Také nedaleko Liběchova lze spatřit cosi zajímavého. Postavy trpaslíků v jeskyni Klácelka vytesal do skal romantický sochař Václav Levý. Trpaslíci by měli kovat zbraně blanickým rytířům, ale ti to zatím nepotvrdili.
Z dob nedávných mají lidé spojovány sádrové trpaslíky s prodejci u silnic. Mnoho z nich se posléze zabydlelo v zahradách rodinných domů či chat. Sice fantazie tvůrců trpaslíků nezná mezí, ale červenou čepičku a bílý vous by měl každý mít určitě.
Myslím, že také dnes má doma většina z nás svého skřítka či trpaslíka, i když si to ani neuvědomujeme. Stačí se podívat do knihovny a prolistovat nějakou knihu s mýty, pověstmi či pohádkami. Co třeba „Sněhurka a sedm trpaslíků“ nebo si můžete pustit televizi, když tam dávají úžasnou filmovou pohádku „Ať žijí duchové“.
*
Veškeré fotografie jsou z archivu autora
