Dvořákova symfonie číslo 9 e moll Z Nového světa a symfonické Karlovy Vary

Poštovní dvůr se nachází na okraji lázeňské části města Karlovy Vary a dnes, 20. července slaví 130. výročí jedné významné hudební události.

Poštovní dvůr (poštovní dvorec) byl vystavěn v roce 1791 za účelem přepřahání a ustájení poštovních koní. Následně přibyla výletní restaurace a patrový objekt postavený na obdélném půdorysu v duchu klasicismu, který se nacházel v překrásném a romantickém údolí říčky Teplé. Objekt se postupně stal cílem vycházek lázeňských hostů i místních lidí. Lázeňská smetánka, která se zde scházela, si patrně žádala víc, a tak byla provedena úprava zahrady se starými buky, kde postavili altánky, pergoly či arkády. Nechyběli ani lavičky a stolky.

Z Poštovního dvora se stalo jedno z nejoblíbenějších společenských i hudební míst lázeňského města. Začali sem přicházet více či méně známé osobnosti, například básník Johann Wolfgang von Goethe, kníže Metternich, choť císaře Františka I. císařovna Marie Ludvika a další. Místo získávalo na významu a konaly se tady různé konference a slavnosti. Například v roce 1816 se uskutečnilo ve velkém sále Poštovního dvora slavnostní uvítání pruského polního maršála knížete Gebharda Leberechta von Blüchera, který zvítězil nad Napoleonem u Waterloo. Téhož roku byla v Poštovním dvoře uspořádána oslava narozenin pruského krále Fridricha Wilhelma III.

Jak se Karlovy Vary stávaly známějšími, tak přibývalo jejich hostů, na počtu i na významu. Kapacita malého sálu Poštovního dvora přestala postačovat, a tak na jaře roku 1817 bylo vystavěno západní křídlo objektu jako nástavba bývalé stáje a dřevníku a provedeny další úpravy. V Poštovním dvoře vzniklo postupně několik reprezentačních místností, především v prvním patře dominantní prostor s názvem Pruský sál. Slavnostně byl otevřen na počátku lázeňské sezony v roce 1818 a téhož roku se tam konaly dva koncerty slavné italské pěvkyně Angelici Catalani. O deset let později navštívil Karlovy Vary virtuóz Niccoló Paganini a v Poštovním Dvoře zahrál svůj houslový koncert.

Dne 20. července 1894 v rámci pravidelných pátečních koncertů zazněla v Poštovním dvoře, poprvé na evropském kontinentě, Dvořákova symfonie číslo 9 e moll Z Nového světa v přednesu Karlovarského lázeňského orchestru, který dirigoval August Labitzky. Dnes připomíná výše uvedenou skutečnost pamětní deska od karlovarského akademického sochaře Vladimíra Relicha, která je osazená na fasádě v zahradním průčelí objektu. Slavnostní odhalení desky se konalo dne 9. října 1961.

Zmíněný Karlovarský lázeňský (symfonický) orchestr má také dnes důvod slavit (jestli jsem se dočetl správné informace). Byl totiž založen v Karlových Varech před 190 lety, tedy 20. července 1834.

Významná nejenom hudební tradice Poštovního Dvora pokračovala i ve dvacátém století. Objekt byl společenským a kulturním centrem, které svou návštěvou poctila nejedna známá osobnost. Ale poštovní dvůr navštěvovali také obyčejní lázeňští hosté. A to po celý den. Oblíbené byly například zdejší lázeňské snídaně – hrnek teplého mléka a křupavý karlovarský rohlík. Možná je inspiroval Johann Wolfgang von Goethe, který kdysi chodil do Poštovního dvora na vídeňskou kávu se dvěma loupáky.

Poštovní Dvůr využili také lidé jako zastavení na výletech po Karlových Varech a jejich okolí. Menu zdejší stylové luxusní restaurace s původní studnou a krbem, dřevěným stropem i podlahou údajně nikoho nezklamalo.

Pravidelná taneční odpoledne s dechovkou, kdy v altánu vyhrávali hudebníci nebo společenské akce v době konání filmového festivalu či obyčejné posezení na zahrádce. To už je vše minulost. Nyní tento objekt, který psal nejenom hudební dějiny, je uzavřen a čeká na svou, snad světlou budoucnost.

Možná, že by nějaké informace mohl mít pan Jiří Demjan, na něhož je tam stále kontakt.

(Fotografie jsou z archivu autora)