Velkým pramenem zisku je zbožnost

Není zisk jako zisk. Apoštol Pavel v jedné větě odsuzuje ty, kteří přistupují ke zbožnosti, jako k prameni zisku. Aby ve větě druhé tvrdil to samé: „Opravdu velkým pramenem zisku je totiž zbožnost …“ Jak je to možné ?!

1 Timoteovi 6:3-15

Tak co je tedy pravda ? Je zbožnost pramenem zisku nebo není ? Abychom zjistili pravdu, musíme ve čtení naposledy citované věty pokračovat dál. „ … pramenem zisku je totiž zbožnost, která se spokojí s tím, co má.“ Tak to je to tajemství. Postoj zbožnosti k úsilí zbohatnout je zcela jasný. Zbožnost dává takovému úsilí velkou červenou stopku. Ne proto, že na bohatství jako takovém je něco špatného. Špatné je to, když člověk věnuje veškeré úsilí tomu, aby bohatství získal. A vrcholem je, když zbožnost zneužije ve prospěch tohoto úsilí. Jako prostředek k získání bohatství.

Lidská mysl totiž touží po změně. Nikdy se nespokojí s tím, co zrovna má. Touží po tom, jít dál. To není špatné. Důležité je, jakou oblast si člověk vybere. O co začne usilovat. Protože pokud svůj čas a úsilí věnuje jedné věci, na ty druhé už mu síly nezbydou. Já jsem si to nedávno uvědomil, když jsem vstoupil do nového zaměstnání. Rád jsem fotil a také mě těšila práce na tomto blogu. Musel jsem si vybrat a zvítězil tento blog. Jde tedy o to, aby člověk měl svobodu volby. A když už svobodně volí, aby si vybral správně. Svoboda a volba. To jsou věci, o které apoštolovi Pavlovi jde, když píše o zbožnosti. Teď můžeme lépe porozumět jeho výzvě: „Opravdu velkým pramenem zisku je totiž zbožnost, která se spokojí s tím, co má.“ A proč ? Protože právě zbožnost, která má dost na tom, co zrovna má, je svobodná. Má dostatek času a sil. Nevěnuje své síly k tomu, aby za každou cenu zvětšila své hmotné bohatství. A díky tomu je připravena usilovat o věci, o které skutečně stojí za to usilovat.

A o které věci stojí usilovat ? Apoštol Pavel píše: „Ale ty, Boží člověče, před tím utíkej! Usiluj o spravedlnost, zbožnost, víru, lásku, trpělivost, mírnost.“ Nevím, jak na vás působí takové cíle ? Jsou to sice věci, které se nedají pevně uchopit rukama. Ale mají velký dopad na život člověka. A to nejprve na jeho nitro. Ale také na jeho bezprostřední okolí. Na vztahy k jeho nejbližším. A samozřejmě také v neposlední řadě na jeho vztahu k Bohu.

Minulý týden jsem hovořil o lásce, kterou můžeme navážit od Hospodina. K ní se pak dnes přidávají mírnost, trpělivost, spravedlnost a zbožnost. Umíte si představit, jak by se nám žilo, pokud by všichni lidé byli mírní, trpěliví, spravedliví a zbožní ? A umíte si představit, jak by se lidem žilo s každým z nás, kdybychom my sami byli mírní, trpěliví, spravedliví a zbožní ? To by bylo jistě o něčem jiném, než tomu je dnes. Jako tomu tedy bude s námi zítra ? Budeme se měnit ve skrblíky Dickensova typu, jak je vykresli ve Vánoční koledě ? Nebo se necháme zlákat výzvou apoštola Pavla ? Výzvou, že skutečný zisk. Skutečné bohatství není zlato a drahé kameny. Skutečné bohatství spočívá ve vztazích. V tom mém a v tom tvém vztahu k člověku, který jde po mém boku. A také ve vztahu k Bohu, který stojí po mé pravici. A který mi nabízí: Usiluj o zbožnost a to ostatní ti přidám. Matouš 6:33

Takovou zkušenost s Hospodinem měl Šalomoun. Pamatujete si, jak to bylo ? Šalomoun dostal na výběr: Přej si co chceš a dostaneš to. Šalomoun si vybral moudrost. A bohatství, mír a moc dostal k tomu navíc. Mám za to, že toto je obecný princip. A platí díky tomu, že za tímto principem stojí sám Bůh. Funguje jen díky tomu, že jeho ruce jsou připravené konat v duchu tohoto principu. Když člověk zaměří své úsilí na věci, které mu předloží Hospodin, ty ostatní mu budou přidány. Takže to všechno je věcí naší volby.

Pokud si lidé zvolí třeba bohatství, tak slovy apoštola Pavla: „upadají do pokušení a do léčky a do mnoha nerozumných a škodlivých žádostí, které je vtahují do zkázy a záhuby.“ Je tomu totiž podobně, jakoby člověk bez zkušeností nasedl do vozu formule 1. Nebo člověk bez morálních zábran usedl do premiérského křesla. V obou případech je pravděpodobné, že to naši hrdinové nezvládnou. Vůz formule 1 narazí do překážky v první zatáčce. A premiéra semele politická mašinérie. Jak tedy člověk může v takových příkladech obstát ? Nepotřebuje náhodou ve svém nitru pevnou strukturu, která takový nápor vydrží?

Když Pán Ježíš vypráví podobenství o dvou domech – jeden na písku a druhý na skále – míří tím především na nitro člověka. Jak tedy dosáhnout, aby člověka nesemlely vnější věci ? Aby se nezhroutil pod vnějšími tlaky ? Odpověď je skryta v naší výzvě. V našem tématu. Ve zbožnosti. Není to málo ? Není to jenom takové prázdné heslo ? Kdo dneska ještě touží po tom, aby byl zbožný ? Obávám se, že princip: „Velkým pramenem zisku je zbožnost“ dusí jiné nabídky. A pokud však po nich sáhneme, těžko obstojíme ve skutečně velké zkoušce, až přijde.

K čemu nás na jiném místě vybízí druhý apoštol Petr ? Máme usilovat o růst ve stupních. Také on zmiňuje zbožnost: „… doplňte … vytrvalost zbožností, zbožnost bratrskou náklonností.“ 2 Petrův 1:6 A jako užitek tohoto úsilí zmiňuje: „budete-li to činit, nikdy nepadnete.“ 2 Petrův 1:10 Jde tedy o velice vážné věci. Jde o to, jestli zítra, příští týden, za rok padneme nebo zůstaneme pevně stát na svém místě.

A tak úsilí o zbožnost najednou dostává úplně jiný význam. Jde v něm v podstatě o všechno. Kdo neusiluje o zbožnost, může velice snadno přijít i o to, co si myslí, že má. A nakonec je pravda, že o všechny věci skutečně přijdeme: „Nic jsme si přece na svět nepřinesli a je jasné, že si z něho také nemůžeme nic odnést.“ Co nám tedy nakonec zůstane ? Jenom to, co budeme mít ve svém nitru. To je ten poklad, který „mol a rez neničí.“ Matouš 6:20 Proto výzva: „Bojuj dobrý boj víry, chop se věčného života, k němuž jsi byl povolán a pro nějž jsi učinil dobré vyznání před mnoha svědky.“ Je výzvou pro každého z nás. Teď a tady. Ten největší boj se totiž odehrává v našem nitru. V něm se rozhodne, na jakou cestu se zítra vydáme. A v něm se rozhodne, jestli předmět našeho úsilí odolá, nebo shoří v plameni zkoušky. 1 Korintským 3:15 Kéž budeme moci na konci svého života prohlásit spolu s apoštolem Pavlem: „Dobrý boj jsem bojoval, běh jsem dokončil, víru zachoval.“ 2 Timoteovi 4:7 Amen.