Jak získat dvojnásobný díl dědictví?

„Tobě dávám o jeden díl víc než tvým bratrům; …“ Když jsem o této větě přemýšlel, tak se mi hned rozběhly myšlenky k dvojnásobnému dílu. Vzpomněl jsem si na proroka Elíšu, jak žádal Eliáše o dvojnásobný díl. 2 Královská 2:9

Genesis 48:1-22

Pokud se nemýlím, tak takový dvojnásobný díl byl spojen s prvorozenstvím. Prvorozený syn dostal dva díly dědictví.

Ale my víme, že Josef nebyl prvorozený. Přesto dostává více, než jeho bratři. Proč to Jákob udělal? Bylo to jen z lásky? Nebo z vděčnosti? Josef přece zachránil celý rod před smrtí hladem. Nebo to bylo jen naplnění snů, které Josef vyprávěl své rodině?

Řekl bych, že tam byl ještě jeden důvod. Josef byl totiž poslušný. A v té poslušnosti prorocky ukazuje i na další biblickou postavu. Na toho, který byl poslušný až do své smrti na kříži. Vždyť i Jákob ve svém závěrečném požehnání se této postavy dotýká, když říká: „Své oslátko si přiváže k vinné révě, mládě své oslice k révoví. Oděv svůj vypere ve víně, háv knížecí v krvi hroznů.“ Genesis 49:11

To však zmiňuje v souvislosti s Judou. My ale uvažujeme o Josefovi. Josefova poslušnost přinesla úžasné ovoce. A toto ovoce mohl Jákob užívat celých sedmnáct let. To nejlepší na konec. Také to tak máte? Po letech strádání, zápasů a návratů jste spočinuli v zemi podobné Gošen. A teď přijímáte z Boží ruky to, co jste celý život před tím zasévali?

Spolu s vámi mám totiž naději. V poslední době jsem četl dvakrát o zmíněném Elíšovi a v duchu jsem si pokaždé přál: Kdybych tak mohl získat také dvojnásobný díl. Jinak jsem nejmladší ze tří dětí našeho otce. Dnes jsem si uvědomil, že Josef byl na tom podobně jako já. A právě jeho příběh mě povzbuzuje. Odvážím se proto tvrdit: Každý z nás může získat dvojnásobný díl. Každý z nás může získat stejné dědictví, jako by byl prvorozený.

Jak by se to mohlo stát? A stojí to vůbec za případné úsilí? To, jak by se to mohlo stát, jsem již naznačil. Ukazuje to předchozí Josefův příběh. Na začátku byly prorocké sny. Pokračovalo to velkými nesnázemi. V ekumenické překladu je několikrát použito slovo jáma. Právě zní nakonec Josefa vysvobodili. Aby pak završil svůj příběh na výsluní faraonovi přízně. Stal se totiž druhým po faraonovi. Faraon říká: „Budu tě převyšovat jen trůnem.“ Genesis 41:40

I to mi připadá symbolické. Vždyť i Hospodin podloží všechno pod nohy svého prvorozeného Syna, aby ho převyšoval jen tím, že spočívá na trůnu. A jeho Syn se posadil po pravici svého Otce.

Teď se nabízí otázka: Může se nám stát něco podobného? Můžeme něco podobného prožít? Když přemýšlím o svém vlastním životě, tak vidím rozhodnutí. Rozhodnutí, které mě katapultovalo z usedlého života do života plného nejistot a stěhování z místa na místo. Provázený mnohým trápením. Častými změnami postavení. Jednou pomocník trhovce. Podruhé rovnocenný partner velvyslanců nebo premiéra. To vše jsem se během dvaceti let naučil přijímat z Boží ruky.

A tak se dnes mohu přihlásit k apoštolu Pavlovi: „Dovedu trpět nouzi, dovedu mít hojnost.“ Filipským 4:12 A současně s tím přijímám i Jobův pohled: „To máme od Boha přijímat jenom dobro, kdežto věci zlé přijímat nebudeme?“ Jób 2:10 Takový postoj jsem však nezískal ze dne na den. Stalo se to díky drobné každodenní práce Božích rukou na mém nitru. Častokrát mi připadalo, že se vůbec nic neděje. Ale ve skutečnosti nebylo tak malé události. Tak drobné příhody. Aby se jí nepodařilo odrolit alespoň malý kousek mého tvrdého kamenného srdce. A tak získala prostor pro srdce masité.

Teď už tedy víme, jak se to může stát. Jak každý z nás může získat dvojnásobný díl, který by jinak po právu patřil jen prvorozeným. Ale bude ten díl vůbec stát za to? Stát za to všechno úsilí, trápení a nesnáze?

Pro odpověď na tuto otázku můžeme opět sáhnout do Josefova příběhu. Je sice ojedinělý, ale o to více plastický. V jednu chvíli byl vězněm v jámě a vzápětí se stal správcem celé egyptské země. Dostal nový oděv, dům, manželku. Co více si člověk může přát? Měl najednou tolik, že to nemohl spotřebovat do konce svého života.

Není právě toto přáním řady lidí? Nesází proto velké částky? Co kdyby vyhráli? To by se pak měli. Zbytek života by prožili v hojnosti a obklopeni luxusem.

Nechci hlásat evangelium prosperity. Ale když se dívám na svůj život, získávám přesvědčení, že Boží požehnání mě skutečně obohatilo. A to po všech stránkách. Můj duchovní život je nesrovnatelně bohatší. Dnes nechápu, jak jsem mohl dříve tak duchovně živořit. A v této rovině vidím první paralelu. Právě z duchovní jámy mne vytáhly Hospodinovy ruce. A postavily mě na cestu, která je naplněná svobodou a radostí.

A jako bonus navíc jsem dostal úžasné zaměstnání, ke kterému patří také úžasný plat. Přitom díky duchovní skále na této praktické hojnosti nevisím. Jsem připraven na změnu. Protože jak víme, nic tady na zemi netrvá věčně. A za to jsem Pánu Bohu vděčný.

Dnes jsme uvažovali o dvojnásobném dílu. Už víme jak ho získat a že opravdu stojí za to úsilí. Nezbývá než vám požehnat. A tak se jako Jákob odvážím vyslovit: „Bůh, před nímž ustavičně chodívali moji otcové Abraham a Izák, Bůh, Pastýř, který mě vodí od počátku až dodnes, Anděl, Vykupitel, jenž před vším zlým mě chránil, ať požehná těm chlapcům. Ať se v nich hlásá mé jméno a jméno mých otců Abrahama a Izáka; ať se nesmírně rozmnoží uprostřed země.“ Amen.