Jiný svět je možný II.

Nejen filmy oceněné Oskary. Nejen knihy označované jako bestsellery mohou a a mívají svá další pokračování a vydání. Myslím, že i výrazná celospolečenská témata, stojí za pokračování v zamyšlení.  

Je čas Vánoc. Najednou ze všech stran slyším, že to jsou křesťanské svátky. Opravdu je tak vnímáme? Podle naplněnosti, spíše přeplněnosti obřích parkovišť u obřích obchodních center, to spíše vidím na svátky konzumu.

Občané pozor. Bude celé dva dny zavřeno!!!

To, že jednou za rok zajdeme na půlnoční mši, mnozí z nás víceméně ze zvědavosti než z důvodu hlubšího zamyšlení, z nás křesťansky smýšlející lid neudělá.

Jistě. Přejeme jeden druhému Lásku, zdraví, pohodu, klid v srdci, vše nejlepší. Och, jak vznostná přání. A přitom si je přejeme hromadně navzájem jen o Vánocích. Opravdu to přejeme ze svého Srdce, nebo to už říkáme jen tak z povinností a podle adresáře v mobilním telefonu. Asi jak komu že?

Možná to poznáme podle toho, jak dlouho to v nás vydrží. Myslím tu Lásku, zdraví, pohodu, klid v srdci a přání všeho nejlepšího. Někomu jen pár hodin, někomu pár dní, ale málokomu z nás po celý rok.

Když si ale navzájem tohle vše přejeme, proč se trochu víc nesnažíme podle toho žít. Proč se více nesnažíme Lásku v sobě rozvíjet a tedy i rozdávat? Proč více nepečujeme o své jak duševní, tak fyzické zdraví? Proč více nepečujeme o svůj vnitřní klid, klid v Srdci? Proč všem přejeme jen to nejlepší? Proč? Že by pro slepičí kvoč?

Jasně. Nebudeme přeci přát vše nejhorší. Určitě.

Co je ale pro nás to nejlepší? Někdy je to třeba pohlazení, ale někdy potřebujeme, jak se říká, padnout i na držku. I to může být v určitých situacích pro nás to nejlepší, protože si většinou, když jsme až na dně, něco uvědomíme a to nám právě pomůže změnit svůj dosavadní styl života.

Když ta přání přetavíme ve skutečnost tak uvidíme, že jiný svět je možný.

Přeji vše co potřebujeme. Sobě i Vám.

Z myšlenek sepsal: Chalupský Pavel