Petr Paulczynski
- Počet článků 1307
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3093x
Petr Paulczynski
Hlody středeční aneb miluji naše média
V souvislosti s informacemi o pohřbu Ariela Sharona a omluvě palestinské ambasády za nezakonné ozbrojování u nás mi nedá, abych téma blízkého východu nezvedl ještě jednou. Premier Netanyahu přivítal českou delegaci jako druhou nejvýznamější, hned po americkém viceprezidentu Bidenovi. Zdůraznil dále v projevu Mnichovskou dohodu a nutnost bránit demokracii. Varoval před izolací Izraele. Z jeho projevu jasně vyplývá vztah Izraele k České republice, kterou Izrael považuje za jednoho z nejdůležitějších spojenců. Česká televize se to vše rozhodla ignorovat - v jejich komentářích živého přenosu jako by nebylo nic o naší zemi řečeno. Zato informace oplývající slovy kotroverzní Sharon a to, že jeho politika je zneužívána extrémní izraelskou pravicí jste slyšet mohli. Zazněla i slova o "okupovaných územích Palestiny". To museli mít v Bruseli radost. K tomu se hodí jedna anekdota. Když se vedla jednání Arafat - Peres, zeptal se Peres Arafata, jestli zná historku Mojžíšova kabátu. Arafat ji neznal a protože byl čas než přijdou ostatní vyjednavači, Peres spustil: "Když vystoupil Mojžíš na horu, nechal si dole kabát a poté co se vrátil s Desaterem, kabát byl pryč......a víte na co se přišlo? Že mu ten kabát ukradl Palestinec!" "Moment", na to Arafat "tehdy žádní Palestinci nebyli..." "Tak! Teď můžeme začít jednat" odpověděl s úsměvem Peres. Tak jak je to s těmi chudáky Palestinci? Samostatný stát Izrael byl vyhlášen 14.května 1948. Vzápětí l byl přepaden mnohonásobnou arabskou většinou, vedenou zběsilou náboženskou nenávistí. O vyhnání si tutíž Palestinci řekli sami. A protože okolní státy je neakceptovaly, nepřijaly, musí v táborech zůstat. A jejich hlavní životní snahou je teze "Izrael zaženeme do moře". Jejich oficiální filozofií je genocida Izraele. Stačí pročítat zprávy, kde se který náboženský pomatenec odpálil, nebo odkud zase vypálili raketu či dvě. Vraždí mírumilovné obyvatelstvo. Proto se Izraelci proti nim brání zdí, drátěnými zátarasy blokádou zabraňující pašování zbraní či jejich komponent. Já v Izraeli byl, byl jsem i v palestinském Betlémě. Viděl jsem na vlastní oči pracovitost Izraelců s níž dokáží poušti vyrvat život v zelených kibucech ale viděl jsem lenost Palestinců. Pořád jsem si říkal, kde berou ti házející výrostci ty kameny. Už to vím. Ty se tam prostě povalují po špinavých ulicích. Všechny komentáře našich ať už "veřejnoprávních" nebo soukromých medií ronící krokodýlí slzy nad osudem "ubohých" Palestinců jsou falešné. Po osobním prožitku z tohoto území je moje přízeň na straně Izraelců. Příběh moderního Izraele je příběhem touhy lidí po svobodě, touhy po návratu na posvátná místa předků, touhy žít bez pronásledování a diskriminace. Žádný plán přinesený zvenčí nemůže uspět, pokud na obou stranách nebude vůle ke kompromisu a smíření. Bída v Gaze není vinou Izraelců. Kdyby Arabové přijali plán rozdělení dle Spojených národů, měli by Palestinci svůj vlastní stát už šedesát let a mohli by si užívat prosperity a ekonomického úspechu jako v Izraeli. Jenže oni se soustředili výlučně na zničení Izraele a zabíjení nenáviděných Židů a tak dnes Palestinci v Gaze žijí v bídě, kompletně závislí na tom, co dostanou od Izraele a nebo zbytku světa. Levicoví komentátoři často tvrdí, že důvodem pro bídu Palestinců v Gaze je, že je tak hustě osídlena. Ovšem Singapore a nebo Hong Kong jsou osídleny daleko hustěji a nic takového se tam neděje! Kdyby se Palestinci místo fanatického zaměření na odpalování raket do Izraele soustředili na mír a budování fungující společnosti, byla by Gaza na cestě, aby se stala druhým Singaporem. Ať se jde vycpat politicko-korektní mašinérie světových zpravodajských stanic. Co by měl Izrael asi tak dělat? Nechat se bombardovat a se stoickým klidem předstírat, že se nic neděje? Která z oněch velmocí, které Izrael kritizují, by dovolila cizí teroristické organizaci beztrestně ostřelovat svá města? Nechala by se Francie bombardovat Lucemburskem, aniž by reagovala?
Petr Paulczynski
Hlody pondělní aneb miluji naše média
Poté, co jsem narazil na neuvěřitelné výroky oficiální palestinské reprezentace po úmrtí bývalého ministerského předsedy Izraele Ariela Sharona, opustil jsem rozepsaný úvodník o dnešní slovní přestřelce mezi Mioušem a Vašíkem. Protože úmrtí velkého muže má přednost před slovním šťoucháním kašparů. Protože Ariel Šaron byl muž, který změnil historii Izraele. Ať už porážkou egyptské armády v šestidenní válce na Sinaji, tak v jomkipurské válce. „Vstaň a předejdi toho, kdo tě přišel zabít“ řekl kdysi izraelský ministr Roni Milo. A Ariel to vzal za své. Denodenní realita, které je Izrael od roku 1948 vystavován, je dokladem toho, že nešlo o paranoidní reakci na virtuální nebezpečí. V Izraeli jsem byl už 2x , dokonce jsem se dostal na palestinské území a udělal jsem si docela představu danou ovšem délkou pobytu, kdo je kdo. Základní premisou podle mne je, že buď se islám poevropští, nebo Evropa poislámští. Obavy levicové Evropy před silovým řešením konfliktů pramení z hrůz prožitých světových válek. A kupodivu. Židé, kteří nesli nejvíc břemena těchto hrůz znovu absolvují chování, které vede k nedůvěře k Izraeli, a u některých i k touze po jeho zničení. A to pro jeho schopnost možné inspirace sebeobrany Evropy. Je si Evropa vědoma faktu, že doba, po kterou se podaří udržet Izrael při životě v moři arabského živlu, je dobou existence evropské civilizace? Boj o Evropu vstoupí do své poslední vrcholové etapy poté, co Evropa umožní svojí protiizraelskou, proarabskou politikou zeslabení Izraele a porušení jeho územní celistvosti vedoucí k jeho existenčním problémům. Nechci dožít až svět obětuje Izrael, protože to bude znamenat konec evropské civilizace. Uvědomují si ti Izrael odsuzující křiklouni a pomatení aktivisté, že Izrael byl, je a musí být enklávou západní civilizace, svobody a demokracie? Uvědomují si, že obklopen nepřátelským islámem je vystaven od prvního dne vyhlášení své samostatnosti Izraele snaze po svém zničení? Izrael není faktorem destabilizace tohoto regionu, jak levice v současnosti vykřikuje, ale naopak zárukou budoucí transformace této oblasti a zároveň pojistkou pro existenci evropské, potažmo západní civilizace. Proto se připojuji ke kondolenci, kterou na FB pověsil můj přítel Tomáš Haas:Mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Státu Izrael v PrazeVaše Excelence, vážený pane velvyslanče,Dovolte mi, abych se připojil k tisícům těch, kdo chtějí vyjádřit svou upřímnou soustrast Izraelskému lidu a rodině generála Sharona, který dnes zesnul.Generál Ariel Sharon byl skvělým a jedinečným vojákem, sloužil své vlasti a obětoval její kauze, kauze Izraele, židovského domova a obránce demokracie, celý svůj život.Byl i skvělým politikem a v občanském životě projevil stejnou odvahu a stejnou oddanost Izraeli, kterou demonstroval v uniformě.Jeho smrt je těžkou ztrátou nejen pro lid Izraele, jeho rodinu, ozbrojené síly státu Izrael a všechny židy kteří věří ve věc Izraele, ať už jsou kdekoliv ve světě.Je ztrátou pro každého kdo věří v myšlenku demokracie, spravedlnosti a hodnot evropské judeo-křesťanské civilizace.Budeme vždy vzpomínat na generála Sharona jako na hrdinu, který byl i naším hrdinou. No a koukneme na některé titulky.
Petr Paulczynski
Hlody páteční aneb miluji naše média
Situace při tvorbě vlády přímo volá po komentáři. Ovšem vyčkejme času jako husa posvícení. Možná nám páteční vystoupení pana prezidenta a poté Bohouškova návštěva u téhož dá více materiálu. Tak se koukneme na druhou stranu, do opozice. Moje rodná ODS po volebním výprasku, o který si ostatně sama řekla (odmyslíme-li si uměle vyvolanou mediální atmosféru honu na čarodějnici korupce a policejně-prokurátorský převrat) svým chováním, kdy opustila své principy a volební sliby, upadla do kataleptického spánku a zmizela ze světla ramp. Prý se věnovala přípravě volebního mimořádného kongresu. Přestala se vyjadřovat k dění na politické scéně, ačkoliv příležitostí ke kritice těch, co se derou k moci je více než dost. O to horší je, že na světlo boží vylézá namísto s kritikou poměrů s bojem jednoho proti druhému a druhého proti třetímu. Stačí sledovat FB, Twitter a v posledních dvou dnech se dokonce objevila opět v médiích. Bohužel, v souvislostech nadále nelichotivých. O lídrovství se přihlásil europoslanec Eduard Kožušník, nováček v modrém dresu Petr Fiala a dokonce živý inventář ODS Mirka Němcová. Nejsme pro voliče sexy, vedení musí pryč, říká kandidát na šéfa ODS Eda Kožušník a vyhlašuje požadavek na radikální změnu celého vedení ODS, což je dle něj jediná šance, že ODS zaujme voliče. "ODS není jednotná, důvěryhodná, srozumitelná a není pro voliče sexy," řekl Kožušník. "ODS potřebuje krizové řízení, má poslední šanci na reparát u voličů," prohlásil Kožušník. Občanské demokraty nyní podle něj čeká "osm hladových let", než bude mít znovu šanci podílet se na řízení státu. Kdo tvrdí opak, vědomě podle Kožušníka neříká pravdu. Akorát se měl vykašlat na to, aby se navezl do Kuby, protože tím vyvolal řetězovou reakci. "Kdybych byl předsedou a prvním místopředsedou zvolili Martina Kubu, položil bych to," řekl dokonce novinářům. Jako svou přednost oproti Fialovi vidí to, že zná osobně řadu členů občanských demokratů. Fiala, který je považován za favorita volebního kongresu, jenž se uskuteční příští víkend v Olomouci, do ODS totiž vstoupil až loni v listopadu po předčasných volbách. Kuba zareagoval jako trucovitý fracek a hned to Edovi oplatil. K tomu se přidal adept na prvního místopředsedu Zahradil a Edu taky hned setřel. A na Twitteru se přidal Nečas, ovšem není známo, zda nejde o fake profil. Ať tak či onak, mediální výměna zdvořilostních urážek zasluhuje po právu potlamě všem. Trucovití synci tím pomáhají partaji do hrobu. Nevratně. Kdo tu potom bude hájit základní pravicové svobody jednotlivce, zabraňovat extrémnímu přerozdělování či brzdit byrokracii, nevím. Nikoho totiž široko daleko nevidím. A vrcholem je skandální rozhodnutí nepozvat bývalé předsedy. Od chyb minulosti se totiž nedistancujeme tím, že je nepozveme, ale tím, že nebudeme opakovat jejich chyby. Nu a pojďme na obligátních pár titulků.
Petr Paulczynski
Hlody středeční aneb miluji naše média
Po krátkém rozmýšlení, čím dnes začít, jsem zavrhl válku policajtů a místo toho o čem se píše, jsem se rozhodl napsat něco o čem se nepíše. Teda aspoň u nás. Ale jinde se píše. A jsou servery, pohříchu nejčastěji soukromé, kde nejsou zblblí mulitikulturalismem a nemlčí. Například v Londýně prý radikální islamistické „hlídky“ vzkázaly ženám: „Pokud nebudete zahalené, uřežeme Vám hlavy!“ Islamističtí extremisté vyhrožují rituálním zabíjením „nevěřících“ a těch, kteří nerespektují Korán. Jedna z takových skupin žije i ve východní části Londýna ve Walthamstow a koncem roku 2013 organizovala protestní pochody. Protest naštěstí zablokovala policie a protestující (viz obrázek) zadržela. A další zpráva ze stejného soudku. Ministr Hamasu: Nejprve Izrael, potom celý svět! Konečným cílem hnutí Hamas je nastolení vlády Islámu celosvětově. Řekl to ministr Palestinské vlády Fathi Hammad v nedávném veřejném projevu v Gaze. Osvobodíme, je-li to Allahova vůle, naši zemi. Osvobodíme naší mešitu Al-Aqsa, osvobodíme naše města a vesnice, jako předehru k ustavení budoucího Islámského kalifátu. Proto jsme, bratři a sestry, na prahu éry celosvětové Islámské civilizace." řekl Hammad. Poté se obrátil na vládu Palestinské Autority v Judei a Samaří, s výzvou, aby přestala vyjednávat s Izraelem. A my se tu pářeme s několika filištínskými "diplomaty", kteří se tu nezákonně ozbrojují. K čemu asi? Možná se řídí tímto: Ti, kdož se protiví Alláhovi a poslu Jeho, budou povaleni, tak jako byli povaleni ti, kdož byli před nimi. A nyní jsme seslali znamení jasná. A nevěřícím se dostane trestu zahanbujícího. (Súra 58 Hádka, 5. verš) Slova vyřčená téměř před 1400 lety v určité historické epoše a podmínkách, se vracejí do Evropy 21. století jako varování či spíše hrozba všem jejím původním obyvatelům. Muamar Kadáfi svého času řekl: “Nepotřebujeme teroristy, nepotřebujeme sebevražedné útočníky.Dobudeme Evropu dělohami našich žen. Více než 50 milionů muslimů v Evropě ji za pár desítek let změní v muslimský kontinent.“ Původní Evropané vymírají. Podívejme se na porodnost ve vybraných evropských zemích: Evropská unie má celkovou průměrnou porodnost 1.5 dítěte na ženu. Francie 1.98, Nizozemí a Velká Británie 1.66, Belgie 1.65, Německo 1.41, Švýcarsko 1.44, Rusko 1.40, Rakousko a Rumunsko 1.38, Řecko 1.38, Itálie a Španělsko 1.30, Polsko 1.27, ČR 1.23 a Slovensko 1.34. (Statistické údaje z roku 2009). Jediné, co mohou Evropané udělat pro záchranu své civilizace a kultury je, že začnou rodit minimálně dvě až tři děti do rodiny. To je jediný nekonfliktní prostředek k odvrácení evropské demografické katastrofy. Jedině tak se možná zabrání tomu, aby se Evropa za 20 až 30 let nestala zcela muslimským kontinentem, v jehož státech by platilo v té či oné míře muslimské právo – šaría a část nemuslimského obyvatelstva starého kontinentu by se mohla ocitnout v postavení dhimmi čili tolerované nábožensko-etnické skupiny „národů knihy“, t.j. křesťanů a Židů platících daň nevěřících – džizju. A kdo chce, koukne sem.http://cbn.com/tv/1520937084001Ostatní mohou kouknout na titulky.
Petr Paulczynski
Hlody pondělní aneb miluji naše média
Po malé pauze způsobené chřipkou opět po týdnu. A o čem asi tak začít. Myslím, že událostí týdne je pracovní úraz na velvyslanectví neexistujícího státu. Sledoval jsem, kterak nás naše média celý týden krmila nesmyslnými vysvětleními události, při níž snad vybuchlo zajišťující zařízení trezoru v bytě Palestinského velvyslance. Toto tvrzení postupně naši opinionmakeři různě upravovali, aniž by vzali na vědomí, že trezory nejsou budovány jako booby-traps pro zabití někoho kdo se jich dotkne. Pokud mají zápalné nebo výbušné zařízení, jedná se o malé množství výbušnin, určené ke zničení dokumentů umístěných v trezoru při jeho neautorizovaném otevření. Plánovaná exploze je totiž určená ke zničení obsahu trezoru, tedy směrovaná dovnitř na chráněné papírové dokumety a není určena k zabití majitele trezoru. O to zajímavější byly následné kroky. Evakuace obyvatel, uniklé počty nalezených zbraní, jejichž počet značně kolísal. Taky se hoši filištínští nějak nedomluvili, jak to bylo s používáním trezoru. Jeden tvrdil, že se 20 let nepoužíval, druhý tvrdil, že se používal denně. Velvyslancova dcera dokonce tvrdila, že tatík byl zavražděn. A naše orgány u flagrantního porušení zákonů mezinárodního práva našlapují jako by se nic nedělo. Nelze než souhlasit se závěry kolegy blogera Polaneckého. Palestinci se rádi staví do role obětí, které byly vyhnány z domova. Jenže oni mohli mít svůj stát už v roce 1948. Tehdy ale sami o své vůli z území, které jim mělo patřit, odešli. Od té doby jsou s nimi všude potíže. Jordánsko je muselo vykázat, protože plánovali svrhnutí jordánského krále. Krásně se odvděčili za pohostinnost. Libanonci je rovněž nechtějí. Palestinci bývají označováni jako "arabští cikáni". Nakolik je toto označení pravdivé, nechť každý usoudí sám. Nevidím ale důvod, proč bychom měli poskytovat možnost diplomatického zastoupení neexistujícímu státu, který navíc pašuje nelegální zbraně jako diplomatickou poštu. Měli by do svých pasů obdržet razítko "persona non grata" a být doživotně vyhoštěni. Akorát nevím, proč tohle nenapíší naše média. A taky nevím, co dělá naše policie, když se nám tu houfují teroristi. Asi honí Nagyovou. A pojďme na titulky.
Petr Paulczynski
Hlody pondělní aneb miluji naše média
Týdenní pauza byla vyplněna svátečním lenošením a taky nebylo psát téměř o čem. Snad akorát páně prezidentův projev nebo co to bylo. Protože do prezidentsky státnické promluvy na něž jsme byli od převratu zvyklí to mělo tak daleko jak holinky k hodinkám i když se oboje natahují. Taky změna z projevu novoročního na povánoční je pěkná volovina. Odkaz na návrat k masarykovské tradici, je taky pouhý pokus o porovnání se s Masarykem. Protože Masaryk nepronášel slovy kolegy Potoczného sebestředné projevy stárnoucího, mocichtivého muže, který je pouze a jen zahleděný do sebe a nenabízí nic jiného, než pohled do nitra svého ega. Kritika svých předchůdců byla taky dost ubohá. Hlavně, že se pochválil podle hesla, že nikdo to neudělá tak odpovědně jako on. Celý projev byl jak se říká jájínkovský. Já, já, já. Všecko co udělal je skvělé. Snad i ty málem pozvracený klenoty. A výhled do budoucnosti žádný. A popis současnosti očima hlavy státu taky kulový. Jediný pozitivum snad jen to, že tentokrát nechtěl popelníček. Dá se říci, že president utrpěl regulérní záchvat kultu osobnosti. No a klasicky koukneme na pár titulků
Petr Paulczynski
Hlody pondělní aneb miluji naše média
Původně jsem chtěl dnes pauzírovat. A to proto, že ve zdejších krajích jakmile se nakupí víc svátků za sebou, dobere národ zbytek týdne dovolenou, takže čtenářů asi moc nebude, protože co si budeme ševelit, většina to stejně čte v práci. Nakonec jsem však pro ty věrné, co by byli zklamáni, něco krátkého vyplodil. Přiměly mě k tomu Moravcoviny v našívaší, to je ten pořad, jehož protagonista si trapně myslí, že určuje o čem se bude příští týden mluvit. Tentokrát to bylo hlavně téma Moravec pátrá, radí informuje. A sláva, konečně nám naševaše s laskavým svolením pana Šlachty ukázala naživo zatčení paní Nagyové, dnes Nečasové. Hezky nám sestříhali jak ve tři ráno zaťukali na vrátka a paní jim otevřela tak nějak oblečená, pyžamo to rozhodně nebylo, nikdo nikam nevtrhl, akorát jí neřekli proč tam lezou, prý se to dozví. Taky jí neřekli kam mají jít spát dcery a co bude se psy. Mě ovšem zajímá spíš kdy nám všem řeknou jak je to s tím zlatem, stamiliony a kmotry, což se zatím neví. Zato jsme se dozvěděli, že v tom taky jedou Rampula, Moroz a Fiala. Něco mi tu smrdí. Jistá spolumajitelka penzionu, který odmítl občerstvit Miuoše, čelí trestnímu oznámení kvůli podněcování k nenávisti, neb poskytovala slevy selektivně. O tom jsem už psal. Co je na tom nového je, že paní Pallová se při výslechu na policii sice dověděla, kdo na ni to trestní oznámení podal, ale policie jí zakázala to jméno sdělit. Jak je teda možné, že šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta v přímém přenosu zveřejnil jména dalších sprostých podezřelých? Jedna ženská nesmí prozradit bonzáka a tady letí v přímém přenosu do světa jména ze živého spisu, což je asi normální. A veřejnoprávní TV k tomu promítá záběry ze zatýkání jiné sprosté podezřelé, těsně před tím, než začne soud. Nějak nevidím, co je na tom předmětem veřejného zájmu. Vážně, se smí takové video pouštět do televize? Jak pravil přítel v diskuzi, která se k tomu rozvinula na FB. Výborná práce, možná mají i nějaká videa ze záchodů ve vazbě, jen abychom veřejnost uklidnili, že tam taky vše probíhalo jak mělo. Nedávno unikly fotky ze schůzky pánů Moravce, Šlachty a paní Bradáčové. Všichni kroutili rozumem, co kují. Tak po dnešku by mohlo být jasněji. A tak dáme pár titulků, tak nějak předvánočně málo.
Petr Paulczynski
Hlody páteční aneb miluji naše média
Taškařice zvaná sestavování vlády pokračuje ostošest. Nejsou jako politici, makají. Radí se jeden s druhým bez třetího a pak zase naopak. Občas někdo informuje lázeňského šviháka a ten z toho musí mít očiska vyvalený jak hajzlbába na tisícovku. A mezitím jeho kámoši vládnou co se do nás vejde. Naposledy na nás vybalili zásadní vládní projekt odborníků. Kalhotky s bobrem. Hlavní válka se vede nikoliv o ministerstvo financí, vnitra, obrany, průmyslu, dopravy. Melta se vede o ministerstvo zemědělství. Proč? Zasvěcení říkají, že jde mimo jiné o to, zda Andrej Babiš ovládne zcela, stoprocentně dřevozpracující průmysl v zemi. Dnes odhadem ovládá 60 až 65 procent zpracování dřeva, 35 až 40 procent tvoří stále ještě malé a středně velké firmy. Další podivností je, že MZe místo Sobotky vyjednává Babiš s Velebou. A ejhle. Prý to byla Agrární komora, která v roce 2010 pomáhala Babišovi "přesvědčit" poslance, aby v den voleb přehlasovali prezidentovo veto podpory biopaliv. Hodně se v tom angažoval jistý Toman, t.č. ministr zemědělství. Andrej Babiš o lidovcích a zemědělství řekl: „Ono to vypadá, že jsou tím posedlí. Bohužel máme pocit, že jde spíš o to, že mají zájem o ten resort z politických důvodů než nějakých pragmatických." Správně pane Babiš. Lidovci mají zájmy politické, nikoliv obchodní. Jak známo, dlouhodobě usilují o změnu tohoto vykrádaného státního podniku. A kromě Lesů mají zájem i o Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), který rozděluje dotace do zemědělství. Jen tak na okraj. V roce 2014 končí dotace EU pro ty sračky, které se přidávají do paliva (v jednotkách miliard korun ročně). A o to Andreji Babišovi jde, aby stát dál dotoval řepku či podobné komodity. Už víte, proč byl s pomocí socanů hladce zvolen Jaroslav Faltýnek, předsedy poslanců ANO ze společnosti Agrofert, do čela zemědělského výboru Sněmovny? A že čistě náhodou taky pan Faltýnek figuruje v představenstvu Agrární komory ČR? Lidovci zjevně vadí. A proto může MZe klidně vládnout i sociální demokrat. Protože Bohouš je bez Babiše Nula. A proto titulky zahájíme na MZe.
Petr Paulczynski
Hlody středeční aneb miluji naše média
Jak tak pozoruji to multikulturní třeštění, kdy v Dánsku málem zavřou Mikuláše protože má černýho čerta a v Americe málem zavřou ředitele, co nechce černochovi dovolit dělat Santu, tak docházím k názoru, že na tu politickou korektnost zdechnem. To skončí tak, že v celé EU zakážou vánoční stromky. Pouze ti odvážnější si za zataženými žaluziemi a potmě šoupnou na lustr jednu větvičku. Protože, považte, takový stromeček je symbol křesťanských svátků a to by mohlo urazit ty kluky multikulturní přistěhovalecký co pak na ulici někomu upižlají hlavu. Taky prý takový stromek sežere se žárovičkama plno proudu. Jeden prý zkoušel prosadit žárovičky úsporné, ale ukázalo se, že než se nažhavily, bylo po svátcích. A taky se ukázalo, že takové osvětlení by stálo pětadvacet tisíc, což by moc lidí nekoupilo. Bruselská radnice dokonce loni nevztyčila tradiční vánoční strom. Prý to mohlo urazit početnou muslimskou menšinu. Militantní vůdce islámské menšiny v Belgii před časem prohlásil, že pro nevěřící Evropany nemají muslimové špetku pochopení a soucitu. A Belgičanům vzkázal, že jestli se jim muslimské zvyky a názory nelíbí, ať Belgii klidně opustí. To by mohlo působit jako lokální půtka pomateného náboženského fanatika. Ale krok bruselské radnice svědčí o něčem jiném. Problém je vážný. Co když teď praští do stolu křesťanská většina (a že by k tomu měla věru pádný důvod) a usoudí, že pro muslimské hosty návštěva jejich země skončila. Sbohem. Ti už se zjevně cítí v Belgii doma více než Belgičané, takže o nějakém odchodu nebudou chtít ani slyšet. Zato začnou hlasitě křičet cosi o diskriminaci, pošlapávání svatých práv jejich víry a možná sem tam položí nějakou tu bombu na podporu svých argumentů. A tak si braňme naše zvyky. Se stromečkem, Ježíškem a s vánočním cukrovím. A nyní na titulky. Ale dnes málo, neb je mi blbě.
Petr Paulczynski
Hlody pondělní aneb miluji naše média
Neustálý spor o pravici a levici a jejich přístup k řízení státu mne přiměl vytáhnout jeden starý názorný příklad. Je to bajka. Takový fiktivní příběh z přírody. Klasická verze: Mravenec pracuje celé dlouhé horké léto; postaví si dům a vytvoří zásoby na zimu. Cikáda si říká, jak je mravenec hloupý, takové pěkné počasí, směje se, tancuje a užívá si. Pak přijde zima, mravenec se schová do tepla domu a pochutnává si na zásobách, zatímco cikáda se třese zimou a bez jídla brzy umře. Současná verze: Mravenec pracuje celé dlouhé horké léto; postaví si dům a vytvoří zásoby na zimu. Cikáda si říká, jak je mravenec hloupý, takové pěkné počasí, směje se, tancuje a užívá si. Pak přijde zima, mravenec se schová do tepla domu a pochutnává si na zásobách. Cikáda, třesoucí se zimou, zorganizuje tiskovou konferenci, na které se táže, kde vzal mravenec právo na to být v teple a dobře živený, zatímco jiní, méně šťastní umírají zimou a hladem. Televize uvede vše v přímém přenosu, ukazuje třesoucí se cikádu a záběry mravence, jak si v teple útulného domova vychutnává dobroty všeho druhu. Televizní diváci jsou velice pobouřeni faktem, že v tak bohaté zemi jsou někteří ponecháni utrpení, jako chudák cikáda, když jiní žijí v přepychu. Odbory uspořádají před mravencovým domem manifestaci, aby vyjádřily solidaritu s cikádou a novináři se ptají, jak to že mravenec tak tajně zbohatnul a interpelují vládu, aby zvýšila mravenci daně, který přece musí odvádět spravedlivý díl. Na základě výzkumu veřejného mínění vyjde zákon o ekonomické spravedlnosti a zároveň antidiskriminační zákon se zpětnou platností. Daně jsou zvýšeny, mravenec dostane pokutu za to, že nezaměstnal cikádu a je mu finančním úřadem zabaven dům, protože nemá peníze na zaplacení daní ani pokuty. Mravenec emigruje do Lichtenštejnska. Televize připraví reportáž o obtlousté cikádě, které nyní docházejí mravencovy zásoby a to přesto, že jaro je ještě daleko. Bývalý mravencův dům, nyní sociální ubytovna pro cikádu, chátrá z nezájmu cikády i vlády. Vládě je vytýkána nedostatečná sociální podpora a je vytvořena speciální komise s náklady 10 milionů. Mezitím cikáda zemře na předávkování a tisk ještě více podtrhuje nutnost starat se o sociální nerovnost. Poučení : kdo chce klasiku volí pravici. Ostatní volí levici. A hned první titulek, jakoby vypadl z té bajky neb je o zvyšování daní. Asi pro cikády.
Petr Paulczynski
Hlody páteční aneb miluji naše média
Miluji průzkumy veřejného mínění. Jednak proto, že jsem jako absolvent VŠE absolvoval předmět statistika, kde se tato disciplina probírala, tudíž vím, jak se dá dosáhnout požadovaného výsledku, druhak jsem si kdysi přivydělával jako tazatel pro obskurní organizaci Ústav pro výzkum veřejného mínění v kultuře. To jste dostali seznam otázek na dané téma a rozpis kolika lidí, jakého věku a jakých profesí se máte tázat. A tak jsem si večer sedl, převtělil se tu v 18 letou studentku gymnazia, tu v padesátiletého zemědělce a zodpovědně jsem v té roli na vše odpověděl. A tak je to s těmi průzkumy asi dodnes, protože na jednu věc vám tři různé agentury dají takové výsledky, že na to koukáte jako Jakeš na klíče. Jako zrovna předevčírem nám Sanep sdělil, že Ježíšek bude na Štědrý večer nadělovat dárky 59,8 % českým domácnostem. Kdo naděluje ve 40% zbylých průzkum nepraví. Jenom mám strach, když sleduji jak v televizi exhibuje jeden bolševik za druhým, aby to nedopadlo jak v roce 1952, kdy jistý Tonda na margo Ježíška pronesl zásadní projev. Pravil: Chtěl bych dnes ve svém vánočním projevu promluvit k těm, kteří se o Štědrém večeru nejvíce shromažďují kolem vánočních stromků: k našim dětem a mládeži. Vy, kteří dorůstáte, nepozorujete ani, jak mnohé se u nás v poslední době změnilo a mění. Ani legendární Vánoce nezůstávají beze změny. Září sice dále vánoční stromky, čekají se dárky, ale mizí už jesličky, které dříve bývaly nezbytným doprovodem vánočních svátků. Jesličky s malým Ježíškem musely být dříve o Vánocích v každé domácnosti, i když jsme je museli vystříhané z papíru zapíchat jen do mechu za okny. Malý Ježíšek, ležící ve chlévě na slámě vedle volka a oslíka, to byl symbol starých Vánoc. Proč? Měl připomínat pracujícím a bědným, že chudí patří do chléva. Když se mohl ve chlévě narodit a bydlet Ježíšek, proč byste tam nemohli bydlet vy, proč by se tam nemohly rodit vaše děti? Tak mluvili k chudým a pracujícím bohatí a mocní. Proto také v době kapitalistického panství, kdy bohatí vládli a chudí se dřeli, pracující namnoze ve chlévech bydleli, a jejich děti se tam rodily. Doby se ale změnily. Děti pracujících se již nerodí ve chlévech. Nastaly mnohé převraty. I Ježíšek vyrostl a zestaral, narostly mu vousy a stává se z něho děda Mráz. Nechodí již nahý a otrhaný, je pěkně oblečený v beranici a v kožichu. Nazí a otrhaní nechodí již dnes ani naši pracující a jejich děti. Děda Mráz přijíždí k nám od východu a na cestu mu září také hvězdy - nejen jediná betlémská. Celá řada rudých hvězd na našich šachtách, hutích, továrnách a stavbách. Tyto rudé hvězdy hlásají radostně, že vaši tatínkové a maminky splnili na svých pracovištích úkoly čtvrtého roku první Gottwaldovy pětiletky. Čím více je těchto zářivých hvězdiček, tím radostnější budou naše svátky, které se stávají svátkem radostné oslavy splnění úkolů celoroční naší práce. Čím důsledněji je tato práce vykonána a úkoly splněny, s tím větší nadílkou je příjezd dědy Mráze provázen. Do Vánoc splníme závazky Stalinovi. Proto dnes k radostnému vánočnímu svátku slibme našemu osvoboditeli, příteli a učiteli soudruhu Stalinovi, slibme našemu prezidentu soudruhu Gottwaldovi všichni my, velcí i malí, že se budeme starat každý ze všech svých sil, abychom své pracovní schopnosti ve školách, závodech i kancelářích a na každém pracovním místě rozvíjeli tak, aby úkoly vytýčené pro po slední rok Gottwaldovy pětiletky byly do příštích Vánoc na všech pracovištích splněny. Aby nad všemi závody, šachtami, státními statky, JZD, ve městech i na vesnicích se rozzářily jasné rudé hvězdy splněných závazků, aby naše krásná vlast rozkvetla novými květy splněných úkolů a plánů. Tím zkřížíme také zločinné plány a úmysly těch, kteří místo tvůrčí práce chtějí připravovat novou světovou válku, aby mohli znovu zotročit naše národy a vykořisťovat lidskou práci. Slibme si, že ubráníme mír a zachováme tak na celé zemi pokoj a klid všem lidem dobré vůle!
Petr Paulczynski
Hlody středeční aneb miluji naše média
Sláva. Milovnící pravdy a lásky se konečně dočkali. Po zatraceně dlouhé pauze se podařilo konečně po Václavu Havlovi opět cosi pojmenovat. Co na tom, že jde o uličku na mapě Brna málem k nenalezení. Ulička vedoucí málem odnikud nikam. Ulička kterou dost často používají nočním Brnem domů táhnoucí opilci k úlevnému konání. A toho humbuku kolem. Nebýt toho, že v Africe pohřbívali jakousi kontroverzní osobnost, jistě by z toho mainstream udělal událost dne. Takhle se chudák Václav málem svatý musel o virtuální prostor rozdělit s jistým Mandibou. A považte, této světodějné události pojmenování uličky věnovala naševaše prostor, jakoby šlo o přistání Marťanů. Jak už jsme si zvykli, komentář byl však tendenčně manipulativní. Sice na rozdíl od jiných webových deníků zmínili i kontrapetici, ale s komentářem, že petice o názvu uličky jiném, než VH, je nevěrohodná a s rozpačitým výsledkem. (Petice žádala pojmenovat uličku po brněnském bohémovi Frantovi Kocourkovi.) Zcela vynechali fakt, že v původním internetovém hlasování návrh neprošel, tak se zpochybnilo a vymyslela se anketa do urny. A v ní hurrrááá plných 176 účastníků ze 300 celkových se vyslovilo pro našeho pana exprezidenta. Již jsem to jednou psal, ale je třeba to zopakovat. To, že paralelně probíhala petice za pojmenování této uličky po Frantovi Kocourkovi, který s Provázkem a Brnem měl rozhodně víc společnýho než guru pravdy a lásky a která skončila s 2196 hlasy pro Frantu, jaksi ve veřejnoprávní televizi nezaznělo. Zato dostalo hlas prohavlovské běsnění. Tak by mne zajímalo, jak by asi plachý Václav Havel na tyto nedůstojné taškařice reagoval. A my můžeme na titulky.
Petr Paulczynski
Hlody pondělní aneb miluji naše média
Premiér Rusnok nic zlého netuše, promluvil jazykem prostého lidu a ještě k tomu se při té příležitosti vyznal z nechuti jet na pohřeb bývalého teroristy, kterého svět, jak už je ta šílící doba vymknutá z kloubů, oslavuje jakoby šlo o matku Terezu. Pak nějaká mrcha vynesla záznam z puštěných ruchových mikrofonů, což je taky takový košer. A pak to vypuklo. Mainstream. opinionmakeři a presstitutky spustili unisono vytí šakalů na každého, kdo si dovolil povinně netruchlit. Trochu jsem si zagooglil, trochu projel virtuální prostor a ejhle. Člověk našel i jiné názory. Třeba Atllanka: Tak nám teroristé minulého století konečně vymírají... včera to konečně zabalil i masový vrah a zločinec Mandela... JAR se nestala lepší, ba právě naopak. Odhaduje se, že v zemi je ročně znásilněno půl miliónu žen, a jeden ze čtyř mužů připouští, že někdy někoho znásilnil. Bílí obyvatelé se obávají přepadení a loupeží a mnozí opouštějí zemi. Idea „duhového národa“ se nenaplnila. Rasismus vlastně zůstal, jen role se otočily. Nevím, jestli Atllanku už nejde zatknout multikulturní komando. Jeden z mých přátel, politický analytik se tomu pánovi co ho přijede pohřbít půlka světa napsal. Sice se dozvíte, že zesnulý byl jedním ze zakládajících členů ANC (Africký národní kongres), ale už se nedozvíte, že Africký národní kongres vznikl spojením Komunistické strany Jižní Afriky a komunistické odborové organizace Jihoafrického odborového svazu. Nelson Mandela zakládal Africký národní kongres jako delegovaný vedoucí činitel Komunistické strany Jižní Afriky. Tento komunistický Mandelův základ nám hýkavě nadšená media nesdělují. A pak ho chudáka zavřeli. Víte za co? Za pokus o násilný převrat a za členství v teroristické organizaci Umkhonto. A Mandela byl odsouzen k doživotnímu vězení. Mandela byl spojencem dlouholetého předsedy a teoretika Komunistické strany Jižní Afriky (Joe Slovo) a byl aktivním účastníkem jejich příprav na teroristické akce. V době, kdy se "vojenská frakce ANC" pustila do "bojových operací", jak se dnes eufemisticky nazývají jejich teroristické akce, které měly mnoho obětí na lidských životech, byl Nelson Mandela ve vězení. Nezúčastnil se jich přímo, ale v každém svém prohlášení je obhajoval a podporoval. Poté co ho pustili z krymu, ačkoliv měl doživotí, se z komunistického teroristy stal prezident a spustil proces "odpuštění a sebeomezení", o kterém se mluví jako o smíření. O tom, jaký je skutečný stav "smíření", vypovídají čísla - rostoucí násilná kriminalita v Jižní Africe, narůstající počet bílých emigrantů hledajících bezpečí v jiných zemích a hlavně forma Mandelova "smíření". Prvním aktem "Komise pro pravdu a rekonciliaci" byla amnestie pro teroristy, viníky bombových útoků a členy "skupiny zvláštních operací" ANC. Osvobození vrahouni si ihned odešli doplnit teroristické vzdělání do Angoly, NDR a ti nejlepší i do centrály KGB. A to jsme ještě nevzpomenuli paní Winnie Mandelovou, jeho manželku. Její ochranka "The Mandela United Football Club", velmi rychle získala reputaci pro krutost a brutalitu svých operací. To vše Nelson Mandela věděl, ale nehnul ani prstem, aby svou ženu alespoň trochu "zkrotil". Nejznámější příklad je případ Stompie Moeketsiho. Čtrnáctiletý Stompie byl unesen a zavražděn její skupinou, chcete-li ochrankou, v roce 1989. Zemřel tak, že mu ochránci paní Mandelové položili kolem krku pneumatiku naplněnou benzinem, který zapálili. Po tom, co se případ surové vraždy čtrnáctiletého chlapce provalil, Nelson Mandela se se svou manželkou rozvedl. Mandelova Komise pro pravdu paní Mandelovou napomenula, aniž ji ovšem potrestala - odpuštění je přeci fascinující a rodina je rodina. A tak byla Winnie Mandelová znovuzvolena do parlamentu v roce 1998, jen aby byla během nového funkčního období ožalována z defraudace a musela opustit svou poslaneckou funkci. Do vězení nešla ani potom, odpuštění a rekonciliace...Takže, pane premiére v demisi, nevím, jestli toto víte, ale Vaší nechuti na tenhle výlet se nedivím. A z pokrytectví
Petr Paulczynski
Hlody čtvrteční aneb miluji naše média
Tak jsem se dočetl, že od poloviny roku mi jako důchodci ,ti noví, skvělí koaličníci přidají na důchodu. Sice dosud tají kolik, asi aby to se mnou neseklo jako když mi tuhle slíbili celých 45 kaček, ale obávám se, že o moc víc to nebude. Ministr financí v demisi prý si zlomil ruku. Šáhl do státní kasy a narazil na dno. Tak nevím z čeho přidají. Nehledě k tomu, že ještě tu vládu nemají. Zatím tvoří ten slibovaný milý malý, skromný, levný a efektivní stát tak, že zvýšili počet ministerstev. Asi podle hesla co koaliční poslanec, to ministr. Kolik by nám tak asi mohli přidat. Počítejte se mnou. Za "elektřtinu" platím zálohu 3270 kaček. Kdyby ji zdražili jen o 10% to dělá 327 peněz. Za plyn platím zálohu 2250 kaček. Cena vzroste suď bůh o kolik, ale kdyby rusák zas přivřel kohouty, tak pod 10% to nevidím. Takže dalších 225 kačen v čudu. To už máme 552 ká summa sumárum. Za vodu platím 800 a už avizují zvýšení, ale vodu už snad ani počítat nebudu. Šaliny už zdražili taky, ale šmirglem já nejezdím, tak to jsem ušetřil. A že by mi přidali pětikilo, tak to už je spíš uvěřitelné neposkvrněné početí. Tak se ptám milý státe, jestli mi někdo vysvětlí co je to vlastně ta valorizace důchodů. A který kokot a podle čeho to počítá. Ale nakonec, jak říkala babička: Darovanému koni na zuby nekoukej a když ti někdo něco dává, slušně poděkuj. A babička byla moudrá žena. Proto ti státe poníženě za slíbený bakšiš děkuji. Zbytek budu muset nějak našetřit. Zatím jsem zrušil předplatné novin. Stejně mi to u nich stoupá. Tlak samozřejmě. A tak ušetřím za prášky na zvýšený tlak, který taky podražily. A pojďme na titulky, než nám hópne. Ten tlak.
Petr Paulczynski
Hlody úterní aneb miluji naše média
Na víkendové frontě byl klid, nepočítám-li obligátní otázku "o čem se bude příští týden mluvit" jistého krasavce s kapesníčkem duhových barev, mnohdy připomínajících barevné trenky, ale vždy ladících se rtěnkou. Mimochodem, stejně se pak mluví o něčem jiném. Takže jsem pondělní porci hlodů vynechal. No ono se toho neděje o moc víc, ale pár hlodů na úterý přece dáme. Tak třeba chorvatští přátelé u nás důvěrně zvaní jogurti se v referendu rozhodli, že se nebudou brát on a on a taky ona a ona. To teda asi budou muset to referendum opakovat tak dlouho, až se shodnou, že duhové sňatky jsou normální. Jinak jim nějaká soudružka z Brusele ukáže zač je toho loket. Pro ty kdo nevědí kdo jsou to duhoví lidé, malé školení o zásadních terminologických předpokladech s přispěním analýzy D-Fense. Lidstvo se dělí v zásadě na gaye( dříve homosexuál, lidově teplouš) a heteráče. Jiný způsob dělení je na lidi duhové a homofoby. Duhoví lidé jsou všichni gayové a taky ty heteráči a heteruny, co jim připadá tuze normální, když se dva chlapi na ulici cicmají a vrtí prdelkama. Duhoví lidé uznávají diverzitu a jsou to ti správní, dá se s nimi počítat při podpoře požadavků gayů. Neduhoví lidé jsou zlí, homofobní, jsou to klerikálové, fanatici a pozor! - jsou to také náckové a fašisti, protože to gayům komplikují. V mnoha zemích pod vedením EU se gayům podařilo vybojovat věc nazývanou "registrované partnerství". To funguje tak, že si kluk vezme kluka a odvede ho na radnici a tam je úředník jako sezdá. V případě dvou chlapů, bych řekl že je ne ožení, ale omuží. Heteráči jsou ovšem diskriminováni. Těm je institut registrovaného partnerství odepřen, ti se po staru ožení. A ten kdo nad tím nejásá, o adopci dětí nemluvě, je nemoderní, zaostalý a každopádně homofob. Homofob je ten, kdo nehodlá anebo včas nestihne nadšeně veřejně zajásat nad perverzními institucemi jako registrované partnerství nebo adopce dětí homosexuály. Je to zvláštní v tom duhovém světě. Když s nimi souhlasíte, tak je to relevantní forma sebevyjádření, ale když s nimi nesouhlasíte, tak jste umlčen coby fašista a homofob. Je to zhruba stejné, jako když máte problém se multikulturně obohacovat. Pak jste zase rasista a xenofob. Diverzita ano, ale vocaď pocaď. Jen pro duhové, ano? A hup na titulky.
Petr Paulczynski
Hlody páteční aneb miluji naše média
Už zase někdo jitří nálady v ČT. Partička nikým nevolených mluvících hlav si asi myslí, že ta naševaše je vlastně jejich. Na šéfy zpravodajství České televize podalo stížnost 24 redaktorů a nyní si chtějí sestavit vlastní komisi aby šetřila paralelně s komisí jmenovanou ředitelem. A v čele dáma, jejíž vystupování připomíná uštěkanou domovnici. Fakt je, že tentokrát, na rozdíl od doby spacákové rebelie, chybí osvědčení bojovníci, ale uvidíme, možná se přidají. Ale zpět k dopisu, či petici, či co to vlastně kují. K porovnání s dopisem 99 Pragováků mi již chybí jen podpora pracovních kolektivů žádající spravedlivý trest pro všechny, kdo nejdou s nimi. Obávám se, že pracovní kolektivy jsou nyní v děsu z povolebních rejdů a tak moc peticí nebude. Nemohu se však zbavit dojmu, že nám tato stanice především v oblasti zpravodajství a publicistiky předvádí výkony, kdy namísto vyváženého veřejnoprávního vysílání vyrábí novodobé ikony, které vytvářejí mainstream toho, co je správné a co není správné. Od doby televizní rebelie je tatam myšlenka vyrovnaného veřejnoprávního vysílání. Z pánů Moravců, Železných či dam jako je paní Drtinová se vyrábí ikony nadané Bohem které vytvářejí veřejné mínění. Způsob jakým hovoří s pozvanými osobami mi připadá jako pronásledování křesťanů ve starém Římě. To co se vysílá, skladba účinkujících, tendenční a účelové komentáře. Skákání hostům do řeči, nenechat hosta dokončit myšlenku. A proto znovu volám. Zprivatizujte ČT. Protože veřejnoprávní rozhodně není. A hup na titulky.
Petr Paulczynski
Hlody středeční aneb miluji naše média
Tak dnes úvodník jasný. Jakýsi Andrej Babiš, podivně zázračně zbohatlý stejně jako řada jiných tzv.miliardářů, je podezřelý z toho, že spolupracoval s STB. Nevím. Možná ano, možná ne. Prý je to celé zfalšované. To ať posoudí kompetentní místa. Ale příšerná diskuze okolo toho, zda stát smí řídit osoby co se zvrhly (ať už k tomu měly motivaci jakoukoliv) ke spolupráci se spolkem, který představoval to nejhorší, co reprezentoval minulý režim, je pro dnešní dobu symptomatická. To je holt důsledek oné pověstné tlusté, sametové čáry. Přesně té čáry, která umožnila náskok komunistům s majetky, veksláky, zelináře před těmi co měli jen holé ruce. A ponechání právní kontinuity. Žádné vyrovnání s komunisty, žádné vyrovnání s estébáky a jejich přisluhovači. Očištěný Čalfa s Havlem. Nejsme jako oni. Facka politickým vězňům. Hrdinové i Jidášové v očistném objetí. Pravda a láska vítězí nad lží a nenávistí a zlo se potutelně směje. A když po 25 letech leze pravda na světlo boží, protože všechno Lorenc nespálil, je všechno jinak. I proto jsem se stal jedním z iniciátorů a zakladatelů hnutí Proti Alt. Vzniklo jako názorová opozice k levicovým hnutím omezujícím svobodu jednotlivce. Má přispívat k ochraně společnosti před levicovým extremismem, upozorňovat na porušování zákona ze strany levicových extrémistů a bojovat proti likvidaci práv jednotlivců. A proto jsme zvedli hlas proti těm, kteří chtějí povinnou lustraci pro ty co nás chtějí řídit, spláchnout do hajzlu. Když jsem po převratu kandidoval do voleb do místního zastupitelstva, ani by mne nenapadlo zpochybňovat povinnost předložit negativní lustrační osvědčení. Proč už to dneska nemá být samozřejmé? Proto dne 25. 11. 2013 před budovou PSP ČR před zahájením první schůze zástupci ProtiAlt o.s. oslovili přibližně 50 poslanců s žádostí o podpis pod petici o zachování lustračního zákona. Někteří poslanci podepsali okamžitě, například poslanec V. Jandák. Bohužel většina poslanců, které jsme oslovili a vysvětlili účel petice, kontrovali názorem o vyčpělosti lustračního zákona. Značně překvapil Martin Komárek přesvědčením, že petice je zcela zbytečná, neboť platnost lustračního zákona ohrožená není. Podpisů jsme získali jen šest. Tak malý zájem o tak důležitou věc nás překvapil. Proto jsme se rozhodli pečlivěji prověřit pohled našich volených zástupců na možnost zásadně ovlivňovat chod státu lidmi, kteří byli součástí totalitního režimu a na jehož trvání se podíleli coby příslušníci StB či dokonce Pohotovostního pluku ministerstva vnitra. Není přece možné, aby v PSP ČR vytvářeli zákony lidé, kteří považují kolaboraci s KSČ a STB za nevýznamnou součást politické kariéry a my o tom nevěděli. Jak pravil jeden komunista: Lidé, bděte. Na perexovém obrázku pohled do našeho parlamentu. A my půjdeme na titulky.
Petr Paulczynski
Hlody pondělní aneb miluji naše média
Tak se nám zvolení zástupci pustili do díla. Bohouš nasadil laťku vysoko. Prý chce šéfa parlamentu, ministra financí a dokonce vnitro. Pak se sešli u Andreje v sokolovně a tam mu Andrej nechal akorát toho šéfa parlamentu. Finance prý budou patřit ANO. Poté se společně vyfotili. Tváří se u toho jak vidno zříti jakoby jim spadly hračky do kanálu. Přesně takhle si představuju optimistické, sympatické, vizionářské vůdce a tahouny moderního státu! Tak optimistické výrazy už jsem dlouho neviděl. Andrej už asi přemýšlel, jak si vezme i vnitro a Bohouš chce tak moc být premiér, že to vezme i kdyby mu zbylo jen zemědělství s Haškem. A na Hradě na vozíku číhá na ránu Miuoš. Tak se ptám, kdy budou nový volby? A v neděli na Partii tu ránu Bohouš dostal. Dal mu ji Andrej, který navrhl, že si to vnitro vezmou. A navrhl šéfa TI Davida Ondračku. Tak toho bude Bohouš těžko zpochybňovat. Dobře to komentoval Jan Zahradil: "Fakt nehodlám vytahovat králíky z klobouku, ostatně jsme v opozici. Ale měl by to být politik s politickou odpovědností, ne občanský aktivista. To je zásadní úkrok stranou od principu parlamentní demokracie. V Británii nemůže být ve vládě nikdo, kdo nemá parlamentní mandát. My jsme si navykli na úřednické vlády už natolik, že je snad považujeme za permanentní řešení." Klausovy nejčernější vize o NGOismu se naplňují v praxi. Babiš navrhuje Ondráčku na ministra vnitra. Co je na tom špatně? V demokracii je normální za něco a někam kandidovat, vyhrát a pak vládnout. Nikoli nikam nekandidovat, nevyhrát a vládnout, komentoval pro změnu Petr Štěpánek. Proč se furt všichni o to MV perou? Vždyť podstatnou náplň práce MV tvoří civilně správní úsek a ne nějaké policejní manévry. Pak se divíme, co nám páše taková Česká pošta, státní podnik řízená právě tím MV. Nejvíc se mi líbila obligátní otázka Václava Moravce, o čem se bude příští týden mluvit. No přece o tom co řekl Babiš na Primě ty vole. No a my skočíme na titulky.
Petr Paulczynski
Hlody páteční aneb miluji naše média
Mele pantem jak šlejfíř, řekla by babička. Slova, slova, slova, říkal Hamlet, kralevic dánský. A skutek utek, říká přísloví. Jak to jde dohromady? Muž který v životě zatím dokázal jediné, postavit si z poslaneckých náhrad byteček, u církví neuspěl. Po setkání se zástupci církví přiznal, že jednání žádný posun nepřineslo. To, že se obě strany dohodly na sestavení expertní skupiny ČSSD a církví, která posoudí návrhy na možné změny restitucí, je mu platný jak praseti kecky. "Nedošlo ke sblížení postojů,” konstatoval Sobotka. No, to je teda překvapení. On se nám totiž Bohouš pokouší vlámat do dveří, na která předtím maloval geometrické obrazce (kosočtverce). A čekal, že pan domácí ho za to pochválí. Jen blbec by mu dělal ústupky. Zákon je zákon, i téměř socanský Ústavní soud věc posvětil. A to nemluvím o nedohodě s dalšími stranami případné koalice. Prostě socan hraje divadlo pro neználky. Levici se (a to už před volbami) podařilo zhysterisovat naši sekulární veřejnost, že se má začít rozdávat v době, kdy stát peníze nemá. A přitom roční platba, která by měla jít všem církví a náboženským společnostem, představuje ročně DVĚ PROMILE státního rozpočtu. A prý kvůli tomu nebude na důchody. Kompenzace církvím představuje 59 miliard vyplácených postupně během třiceti let. Na důchody se vyplatí prakticky shodná částka (57mld.) za dva měsíce. A tak nakrmíme voliče kydy o hrabivé církvi, kterou i papež nabádá ke skromnosti. Kdyby se tak Bohouš a jeho boys staral o to, že solárním baronům stát ročně vyplatí zhruba pětkrát vyšší částku. To by ale asi musely ukázat i na kmotry ve vlastních řadách. A ten papež, co hlásá chudobu, s tím je to taky jinak. Papež František totiž apeluje na chudobu jednotlivce, nikoliv instituce. Protože jak známo - kdo nic nemá, nemůže nikomu nic dát. Papež nebrojí proti penězům, které církev potřebuje na údržbu nemocnic, hospiců, sirotčinců a škol. Takže Bohouši, vyprdni se na expertní komisi a přestaň oblbovat národ. Není každý blbá bečící ovce. A pojďme na titulky.
Petr Paulczynski
Hlody středeční aneb miluji naše média
Tak čím začít. Není to tak dávno, co u Paroubka zastřelili Kočku. Dneska socanům zastřelili Housku. Mají to ti socani divný moresy. Taky jsem se zůčastnil volebního sněmu brněnské ODS, což byla taky zaznamenáníhodná událost. Ale na úvodník slabý. Ale už vím. Máme novou celebritu. Byť malounko cinklou. Novodobý mučedník David Rath na nás kouká z každé stránky. Není pořadu ve kterém by se neobjevil. Jeho ego opět vzlétlo do výšin. Je úplně všude. Už jen schází aby ho pozvali do vily Vyvolených. Pomalu ale jistě získává gloriolu mučedníka, kterého zlá justice pronásleduje. Napřed na něm nenechala média nit suchou, teď ho vystavují, jakoby to co se okolo jím řízených zakázek dělo se nedělo. A je mi fuk, jestli si ten vývar strkal do kapsy, nebo ho nosil do Lihového domu. Možná to bylo napůl. A jak začal nosit víc domů, tak někoho rozčilil. A teď se asi soudruzi klepou, kdy zazpívá jak to bylo doopravdy. Leccos už naznačuje. A až mu padne ta dvanáctka co mu hrozí, možná i zazpívá. A naševaše by si měla odpustit strkat nám toho pána denně na oči. Aspoň do té doby, než ho osvobodí. O čemž pochybuji. A pojďme na titulky.
Petr Paulczynski
Hlody pondělní aneb miluji naše média
Nejde asi nevěnovat úvodník snad největšímu ze svátků moderní doby. Svátku, který ti, co neprožili alespoň část dospělého života před 17.listopadem 1989 nepochopí. Byl to den, kdy začal protikomunistický převrat, který později dostal přídomek Sametová revoluce. Sametová proto, že jsme neudělali to, co se nám dnes vrací jako bumerang. Nedokázali jsme je vypráskat do gheta. S Václavem Havlem totiž přišla pravda a láska a ta nám dneska dává co proto. Holt, nebyli jsme jako oni. Řízením osudu jsem byl v těch dnech na školení v Praze a tak jsem si onu úžasnou atmosféru všech Václaváků až po onu Letnou prožil na vlastní kůži. Nelze zapomenout na úžasnou vzájemnost, obrovské nadšení a společné zvonění klíči. Neuvěřitelná sounáležitost statisíců zpívajících s hrdostí hymnu bez dodatku hymny sovětské. Netrvalo však dlouho a my co jsme nebyli jako oni jsme si nechali vnutit jako prvního popřevratového premiéra komunistu. A většina ostatních bafuňářů se křišťálově čistě změnila v dravé kapitalisty. Nebo očištěné politiky. A netrvalo zas tak dlouho a už se nám derou zpátky. Znovu začínají šířit svoje bludy a značná část voličů jakoby ztratili pamět na to slyší. Pravda, ne vše co se děje v politice je v pořádku. Spousta hajzlíků využívá svých politických postů k vlastnímu prospěchu. Ale aby památku Opletala a Sedláčka přišli ke Hlávkově koleji uctít i stalinistka Marta Semelová a místopředseda strany bolševiků Petr Šimůnek je na zblití. Ještěže se našel aspoň jeden mladík v sokolském kroji co Semelové plivl pod nohy. Zažil jsem 17. listopad na vlastní kůži, ale kdyby mi tam někdo řekl, že jednou budou u památníku 17/11 pokládat květiny komunisti, tak bych mu řekl, že je vůl. A to prý položil při uctění památky zavražděných a vězněných studentů u Hlávkovy koleje květiny za ČSSD její dnešní člen a poslanec, bývalý tajemník ÚV KSČ František Adámek. A na dovršení oslav si Václav Moravec si pozval do OVM Andreje Bureše. Snad nic neilustruje novou dobu lépe. Jestli šel pak Bureš taky zapálit svíčku není známo. Tak pojďme na titulky.
Petr Paulczynski
Hlody páteční aneb miluji naše média
Tak čím dnes začít? Tvorbou vlády? S tím bych ještě počkal, protože vozíčkář zatím neřekl poslední slovo a Bohouš je rozkolísaný jak malorolník, protože Andrej co říkal, že není politik, ukazuje, že se rychle učí a Bohoušovi tam na tuty hodí ještě nějaký vidle. To jak se pustil do lidovců a jak pohrozil Tomiem je jen předkrm. Tak si dáme církevní restituce, tam je dobrá sranda. Nejlepší je, jak vřeští komanči. A skorokomunisté v ČSSD. Tak mi to přijde, že hledají cestu jak uzákonit, že "co jsme si nakradli, si také necháme". Jistě, lze všelicos restitučnímu zákonu vytknout. Ale princip je správný. Vrací se nakradené a řeší se odluka církve od státu. Do toho principu však oranžády vnášejí právní nejistotu a v naší sekulární zemi tak nastolují zástupný problém jímž odvracejí pozornost od vlastního průseru. A lákají na tuto kartu i Babiše, který vyzývá církev k ústupu ve věci valorizace finančních náhrad. Myslím, že by církev měla národu ukázat, co se jim vrací. Zdevastované kláštery, jézéďákama zhuntovaný bývalý církevní statky, zplundrovaný synagogy, ruiny kaplí. Intenzívně obhospodařované zcelené lány a lesy v nichž dodnes hospodaří stát jak jen on umí. Dočetl jsem se, že například slavná Španělská synagoga, jedna z nejkrásnějších v Evropě, kterou jezdí už 20 let obdivovat zástupy turistů z celého světa, a ve které se dnes pořádají bohoslužby a prestižní koncerty, sloužila 40 let jako sklad zeleniny. V roce 1991 to byla ohyzdná, prohnilá troska. Když ji převzala židovská obec tak Židé po celém světě uspořádali sbírku na její rekonstrukci. Přišla na desítky milionů korun. Komunisté, kteří ji téměř zlikvidovali nepřispěli jediným haléřem. Zato naší zemi zamořili sochami masových vrahů a zločinců a monstrózními betonovými odpornostmi na oslavu pavědecké ideologie. Církev by měla přestat se nechat tlačit do kouta a obrátit se k mezinárodnímu soudnímu dvoru. A tam doufám socan a bolšán prohraje. Protože v civilizovaném světě totiž platí prastarý zákon, že to co zloděj ukradl patří jeho původnímu majiteli. Korunu tomu ovšem dal ujetý režisér Troška. A douška z podvečerního intervjůku: Soudruh Filip dbá o morální integritu a duchovní autoritu církve. Za tím účelem chce napravit pověst církve tím, že jí stát znovu sebere "nepoctivě nabytý majetek". Jeho starší soudruzi církvi zřejmě ten majetek ukradli zcela poctivě. Ale to už jsme u titulků
Petr Paulczynski
Hlody středeční aneb miluji naše média
Tak asi vrátím diplom. Protože tomu co udělala ČNB vůbec, ale vůbec nerozumím. Ta se rozhodla přikročit k měnové intervenci v podobě prodeje české koruny na měnových trzích prý s cílem chránit český export. Koruna díky tomu oslabila nejvíce od krizového roku 2009. Jediný čemu rozumím je, že se zdraží před vánocema. Prý si ČNB zvolila inflační cíl ve výši 2 % který se nedařilo splnit. Já nevím jak vy, ale já žádný inflační cíl neměl, protože uměle vyvolávanou inflaci považuji za ptákovinu. Jak říkají socani "obyčejnému" člověku to zdraží život. A jestli si někdo v ČNB myslí, že to nastartuje poptávku a tudíž hospodářský růst, tak je to blbec. Lidé chtějí kupovat levně. Takže se otevírá otázka, jestli to zdražení vánočních nákupů v zahraničí, není vlastním cílem. Dráty jsme sice v 89 přestříhali, ale tohle oslabení koruny je vlastně nové zadrátování hranic. I když bez drátů. Občane mazej domů a kupuj doma. Hoši potřebují vybrat daň z přidané hodnoty a spotřební daně. A oberou nás všechny. Čím se to liší od komunistické měny z roku 53? Jen rychlostí. Tady zničí úspory postupně. Krásná nahrávka levičákům. Už je slyším jak řvou o okrádání chudých. I Václav Klaus se konečně vrátil na svoji ekonomickou parketu, neb pravil: "Odvolávat se na to, že měnová politika musí plnit inflační cíl, je nesmyslné. Tento cíl si dali naši bankéři sami, to není žádná shůry posvěcená hodnota." Obáváme se, že hlavním motivem dnešního rozhodnutí ČNB je předvést svou akceschopnost po té, co se snížením úrokových sazeb na nulu přestala být její úroková politika účinná. To je však motiv slabý. Napsali ve stanovisku v IVK. A glosátor Macek přidal: "Nemohu se zbavit přesvědčení, že poslední intervenční rozhodnutí ČNB by se svými důsledky dalo kvalifikovat jako vlastizrada. Což si dozajista nebudou myslet ti jedinci, kteří to věděli předem a řádně se napakovali a pár exportérů. Příznivé efekty tohoto rozhodnutí, o nichž nás budou přesvědčovat centrální bankéři, jaksi nebudou. Vsaďte se!" A díky Svobodným za jejich prohlášení: "Svobodní usilují o to, aby se ČNB stala - při zachování institucionální nezávislosti na vládě - neutrální správkyní české měny, která by neregulovala ceny, kurzy, úroky, která by jen neinflačně vydávala přiměřené množství oběživa. Česká národní banka by měla dodržovat ústavu České republiky, podle které je péče o cenovou stabilitu hlavním cílem centrální banky. Tento cíl tedy nesmí být obětováván jiným zájmům." A co dělá ODS? Spí? A ještě by mne zajímalo, kolik na tom vydělal ten pán, co koupil od Španělů toho telefonního operátora. Jo a ještě mne napadá taková blbost. Jestli ta intervence nákupem Eur nemá za úkol naplnit sejfy Eury až tu nebude jediná koruna a tak se tu Euro zavede tak nějak samo. To budou mít Kchárl s Miuošem radost. No a pojďme na titulky.
Petr Paulczynski
Hlody pondělní aneb miluji naše média
Tak jsem o víkendu přemýšlel, o čem bude úvodník. Myslel jsem, že to bude o zasedání socanů. Ale tam to proběhlo tak, že na skutečný výsledek si ještě počkáme. Zato nám zahýbala internetem jedna paní ředitelka, která zakázala muslimkám nosit na hlavě ten jejich hadr. Ihned se vynořilo plno sluníčkových obhajovačů svobod a diskuze byly vskutku výživné. Jeden by až čekal, až se tu stane normou že za krádež pachateli useknou veřejně ruku a za nevěru vás ukamenují. Že přeháním? Stačí se rozhlédnout po zvyšujícím se podílu muslimského obyvatelstva na starém kontinentě a zavlékání jejich zvyků do našich končin. Přitom si zkuste u nich doma jenom nakouknout do mešity v kraťasech či ženy s krátkým rukávem trička. Vyjedete ani si nepšouknete. Oni ovšem u nás nehodlají respektovat nic. V Anglii už dokonce začali uplatňovat nároky na šaríju. Ovšem sebevražedná politická korektnost jakoby to nevnímala. Zákaz burek ve Francii, referendum ve Švýcarsku o stavbě mešit, či politika Geerta Wilderse jakby neexistovaly. Úřednický moloch Bruselu se prostě pomátl na rozumu. Odvolávám se na Benjamina Kurase, který napsal: Politická korektnost by se dala nejjednodušeji popsat jako myšlenková tyranie vůči normální většině, fungující tak, že předstírá ohleduplnost a soucitnou laskavost vůči všem možným nenormálním menšinám, které vnímá jako tak či onak znevýhodněné, a musí je proto zvýhodnit. Těch si dokáže navymýšlet tolik, až z nich udělá privilegovanou většinu a z normální většiny znevýhodněnou menšinu". Vzbuďme se dokud je čas. V Evropě dnes žije na pětapadesát milionů muslimů. Universita v San Diegu nedávno odhadla, že během pouhých dvanácti let vytvoří muslimové šokujících 25 % evropské populace. Jenže to jsou jen čísla – čísla, na nichž by nebylo nic špatného, kdyby muslimští imigranti upřímně usilovali o asimilaci. Tomu ale naznačuje máloco. Pewovo studijní centrum [the Pew Research Center] oznámilo, že u poloviny francouzských muslimů převyšuje loajalita k islámu loajalitu vůči Francii. Třetina francouzských muslimů není proti sebevražedným útokům. Britské Centrum pro společenskou soudržnost [British Centre for Social Cohesion] hlásí, že třetina muslimských studentů v Británii by si přála žít ve světovém kalifátu. Podle jedné holandské studie plná polovina holandských muslimů připouští, že „pociťuje pochopení“ vůči útokům z 11. září. Muslimové po nás chtějí “respekt”. A my jim náš respekt prokazujeme. Naše elity se nebrání ústupkům. Kapitulujeme. A tak běžte a kupte manželce burku, nebudou. My ostatní hupsneme na pár titulků.
Petr Paulczynski
Hlody páteční aneb miluji naše média
Děkuji našívaší české televizi, že mi umožnila oslavit VŘSR. Pamatuji se, že za bolševika v předvečer tohoto svátku (který vznikl tak, že ožralí námořníci vystřelili z Aurory a pak z toho udělali revoluci) chodily dětičky na lampionový průvod. Ovšem naševaše v předvečer pozvala na besedu mladou soudružku, která od 21 let sedí za komanče v parlamentu a ta nám provedla osvětu. Malá odbočka. Jak to, že tohle rudý tele nikdo nehoní jako to dělají třeba Bendovi, Haškovi a Sobotkovi, kteří taky vklouzli rovnou ze škamen tvořit zákony, mi uniká.. Konec odbočky. Naštěstí jsem nakoukl jenom v pauze tenisu a poté co se mi navalilo, jsem se vrátil k tenisu. Ale z diskuze na FB jsem pochopil, že další vystoupení zasloužilé poslankyně bylo skvělou oslavou VŘSR. Tak to se našívaší povedlo. K tomu se dost hodí jeden citát. Národ, který zapomněl vlastní minulost je odsouzen prožít ji znovu. (Santajána). Tato hluboká moudrost mne napadá při sledování množství bolševických vystoupení v ČT a jejich postupné přitvrzování. Jakoby všichni zapomněli, proč jsme v listopadu 89 zvonili klíči. Napadá mne to v den, kdy ruští bolševici svrhli prozatímní vládu Alexandra Kerenského a nastolili vládu sovětů. Jsme 10 dní přede dnem, kdy jsme tento režim poslali na smetiště dějin. Nebo jsme si to alespoň mysleli. Havlovo přitroublé heslo: nejsme jako oni, se nám vrací jako bumerang a možná brzy uvidíme, že oni nebudou jako my. Tragické je, že jim k návratu pomáhají dědicové těch, které kdysi anektovali a ti co se nedali, skončili v lepším případě na smetišti dějin, v horším na šibenici. Nikdo ať mi neříká, že současní komunisté jsou nějací jiní, takoví noví. Stačí se podívat na jejích stránky, stačí nahlédnout do jejich bobkového listu Haló noviny. Stačí se podívat na stránky "zakázaného" KSM. Stačí sledovat rétoriku diskutérů jako Kott či Rozsíval. Tito komsomolci i staří bolšáni čekají znovu, jak nám zakroutit krkem. Vzpomínám na bonmot nebožtíka táty. Jsou dva druhy bolševiků. Dobří a špatní. Ale je jenom jeden druh zacházení s nimi. Dobrému urvat nohu a toho špatného s ní umlátit. Je to krutý vtip. Ale vystihuje podstatu problému. A bojím se, že je jenom otázkou času, kdy se s pomocí oranžových hochů podaří bolševikům nám tím krkem zakroutit, jak se to jezdil do Moskvy učit syfilitik Kléma. A proto úvod končím, jak jsem začal: Národ, který který zapomněl vlastní minulost je odsouzen prožít ji znovu. A pojďme na titulky.
| předchozí | ... 3 4 5 6 7 8 9 ... | další |
