SOCDEM na cestě podrazů…

Od časů B. Sobotky, jehož je Šmarda věrným přítelem a učedníkem, strana Lidového domu nastoupila podivnou cestu. Cestu podrazů. Podrážela především voliče, kterým často slibovala hory s horáky.

Například před volbami v roce 2013 bylo lidem naslibováno zrušení církevních restitucí, na které se po volbách Sobotka vykašlal. Ani se voličům za tuto svou klamavou reklamu dodnes strana neomluvila.

Šmarda ve svém vyjádření pro TN. cz hovoří o tom, že je rád, že z jeho strany odešli postupně všichni korupčníci. No. Chtěl bych to uvést na pravou míru. Především by ty korupčníky měl jmenovat. Připomínám, že při svém odchodu z funkce předsedy ČSSD v roce 2010 jsem zanechal stranu jako zcela konsolidovanou, finančně silnou, vlastně s ohledem na zastoupení ve sněmovně, v Senátu, v krajích a v komunální politice, jako nejsilnější stranu v zemi.

Sobotka, Hamáček, Šmarda a spol. dokázali během 14 let tuto skvělou stranu rukou společnou a nerozdílnou dostat z cca 26 tisíc členů, které jsem jim zanechal v roce 2010, na dnešních 6 tisíc členů. Z toho bych odhadl, že tak 2000 jsou členové aktivní. A strana z pozice nejsilnější politické strany v zemi se propadla mezi hvězdnou pěchotu.

Šmardova strana se před rokem na svém sjezdu zbavila zcela vědomě a s nadšením značky ČSSD a změnila i svůj názvem. Nic proti tomu, přitom do značky ČSSD předchůdci Šmardy, zejména M. Zeman a já osobně jsme jako předsedové této strany zainventovali mnoho politického kapitálu. To je jako kdyby se úspěšná značka Coca Cola najednou přejmenovala na řekněme Colaloca. Bylo to zcela nesmyslné rozhodnutí. Tehdejší a současná místopředsedkyně šmardovců, Ostrá, blábolila po sjezdu v médiích, že pokud jde o značku ČSSD, „zbavili se koule na noze“. Tedy, ne ubohá personální výbava, pro voliče neatraktivní program a neochota držet předvolební sliby, ale značka ČSSD byla příčinou toho, že se strana Lidového domu zřítila z někdejší volební podpory přes 30 % voličů v mých časech na dnešní cca 3% volebních preferencí.

Pokud Šmarda dnes blábolí něco o korupčnících, kteří postupně opustili jeho stranu a že je tomu rád, měl by je především jmenovat. Pokud vím, za mého premiérství a za mého předsednictví ČSSD (v letech 2005-2010) k žádné korupční aféře nedošlo. Ani já osobně jsem nikdy nebyl z ničeho obviněn nebo dokonce trestně stíhán. A to na rozdíl od řady funkcionářů v éře Sobotkově, kteří kradli, ani poledne nesvětili. Jména těchto lidí může doplnit pan Šmarda, jsou známa a s některými z nich dodnes probíhají soudy. Jeho strana se před evropskými volbami rozhodla bojovat nikoliv se stranami pětikoalice, což by bylo logické, ale s ČSSD. Tedy stranou, jejímž jsem od 17. února předsedou. Šmarda u Nejvyššího správního soudu (NSS) napadl ČSSD, jestli tomu dobře rozumím, z nekalé politické soutěže. To jeho podání má několik nesmyslných stran, často s absurdními, srandovními argumenty. Chce se prostě zbavit politické konkurence, protože dobře ví, že značka ČSSD, vybavená k evropským volbám ve svém čele s bývalým úspěšným předsedou této strany, může stáhnout velkou část levicových voličů. Od začátku se zaměřujeme zejména na dřívější voliče ČSSD, kteří zůstávali doma anebo kteří volili v posledních sezónách hnutí ANO. Podle interních anket, které si děláme, víme, že velká část dosavadních voličů Šmardovy SOCDEM zvažuje volbu ČSSD pod mým vedením. Nejsou v tom žádné triky ani lumpárna, ale prostě to, že lidé věří těm, kteří je nezklamali a kteří pro ně v minulosti dobře pracovali a chtějí stále pracovat.

Připomenu, že ČSSD – Česká suverenita sociální demokracie, jak zní celý název, byla registrována s tímto názvem v polovině minulého roku ministerstvem vnitra. Pokud je nějaká politická strana registrována, tak je logické a určitě i ministerstvu vnitra zřejmé, že se hodlá zúčastnit v budoucnu voleb. To je přeci přirozený projev poltického stranictví, ale také základ politického pluralismu, na kterém je, jak doufám, náš politický systém založen. V řádném termínu ministerstvo vnitra akceptovalo také kandidátku ČSSD, která byla podána k volbám do Evropského parlamentu. Tedy, strana ČSSD a její vedení postupovalo zcela lege artis, tedy podle zákona.

Šmarda a spol. chtějí od NSS, aby za ně vybojoval politický zápas, na který sami nestačí. Je to smutné, že k něčemu takovému dochází. Chtěl bych připomenout, že jsem byl v roce 1990 členem vedení ČSSD a ani by nás nenapadlo dožadovat se zrušení registrace Asociace sociálních demokratů Rudolfa Baťěka, která existovala souběžně s ČSSD. Konec konců nejlepší příklad koexistence dvou sociálních demokracií máme na Slovensku. Strana Hlas – sociálná demokracia existuje vedle Ficovy strany Smer – sociálná demokracia. A nikdo v tom nevidí problém. Ostatně Smer má ve svém čele současného předsedu vlády. A donedávným šéfem Hlasu byl dnešní slovenský prezident Pellegrini. A nikoho nenapadlo podávat žaloby, aby např. ta druhá strana nemohla jít do voleb. Chci věřit v nezávislost českého soudnictví a v řádné a spravedlivé posouzení této uměle vytvářené kauzy, která svědčí jen o vnitřní slabosti, strachu a obavách vedení Šmardovy strany SODEM o volební výsledek.

V chlapcích z Lidového domu zkrátka není žádný duch fair play a jsou schopni jen podrazů.

Jiří Paroubek